LOVE (11): Jak jsme psaly pozvánky, viděla jsem krajku na šaty a o dortových příchutích

Jsem poslední den doma a přiznám se, že tento týden byl docela vyčerpávající. Pravidelně jsem se každý den budila už kolem čtvrté páté ráno a jen občas se mi podařilo znovu usnout, ještě alespoň na dvě hodiny. Né, že bych už nebyla unavená, jen mi adrenalin prostě proudil celým tělem, a i když se mi zavíraly oči, chtěla jsem něco dělat.

Nevynikám v organizovanosti a to je prostě fakt. A zvlášť tady na blogu to můžete pocítit, protože občas píšu tři svatební články týdně a pak je zas dva měsíce ticho. Jinak to ale "neumím", resp. chci všechno sdílet hned, protože čím déle bych to oddalovala, tím to celé bude zkreslenější. Taky se skoro všechny ty "svatební přípravy" odehrávají převážně, když jsem doma, protože v Oslu je prostě jiná atmosféra, je to tak trochu "mimo" a zařizování přes email není ono, i když je to samozřejmě potřeba a těch napsaných mailů ještě bude spousta. 

V pátek jsme - já, Lenička a sestřenka - začaly psát pozvánky. Kristýna přivezla velkou roli papíru, hvězdičky, které vyráběla její sousedka, provázek, tužky, nálepky s naším logem a pustily jsme se do toho. Poslouchaly jsme u toho oblíbené písničky, jedly sušenky, v troubě se pekl cheesecake a povídaly jsme si o všem možném. Tvořily jsme pozvánky, každá z nich je jedinečná, jinak velká a myslím, že tak nějak vystihuje celé pojetí naší svatby. Vkládáme do ní spoustu energie, času a lásky, ale neulpíváme na detailech nebo "všeobecné dokonalosti". Třeba se přiznám, že co se týče výzdoby, tak si to zatím neumím ani představit ... co kde bude, jak a kolik ... ale vím, že "nějak" to bude a že až to bude aktuální - v pátek večer před svatbou -  ten čas tomu věnujeme a vložíme do toho tolik, kolik budeme umět.

Večer jsme se pak vydaly za návrhářkou. Poprvé jsem naživo viděla krajku, kterou jsem vybrala a je úžasná! Původně jsem pod ni chtěla krémovou látku, nakonec jsme se ale shodly na bílé. Ta samotná krajka totiž není úplně bílá a tak lépe vynikne ... chvilku jsme spekulovaly nad střihem, Yvona má občas šílené (ale dokonalé!) nápady, což je paráda, její kreativita je úžasná ... je teda fakt, že jsem ji asi trochu "usměrňovala", ale to, na čem jsme se shodly bude perfektní pro nás obě - ona se stále bude moct vyřádit a mně se naplní má "nepřekombinovaná představa" :) ... 

Včera jsem pak ještě jela do Brna na ochutnávku dortů. Bylo to lehce "komplikované", protože moje teta a sestřenice měly zrovna oslavu narozenin, takže jsem si jen tak "odskočila", i když s cestou to stejně trvalo asi čtyři hodiny. Samotná ochutnávka ale byla hotová raz dva. Upřímně, představovala jsem si to jak ve filmu :) - že tam přijdu, posadí mě ke stolu a postupně mi budou přinášet dorty a ke každému z nich mi něco řeknou ... a že to celé bude trvat alespoň dvě hodiny. Realita pak byla taková, že jsme tam s bráchou přišli, ochutnali jsme skoro všechny nabízené příchutě dortů, dali si čaj, já paní cukrářce pověděla, jaký dort bych chtěla, co mi chutnalo nejvíc a jestli chci dort přivézt nebo ne a to bylo všechno. Celé dohromady to trvalo asi 25min. Nutno ale dodat, že Zuzana je moc sympatická a hlavně šikovná.

Příchutě nakonec budeme mít tři  - spodní patro čokoládové, další cappucino a to nejvyšší bude citron a borůvka. Myslím, že tři patra budou až až, i když mi bylo řečeno, že to je zhruba 60 porcí dortu a nás má být skoro jednou tolik. Ale bude tam tolik jiných sladkostí a jídla celkově, že si neumím představit, že by to nemělo stačit. Ten nejhlavnější důvod, proč třípatrový, je ale samozřejmě (jak jinak!!) ten, že se mi prostě líbí nejvíc :). Jo, a bude naked. 

Můj týden doma je u konce. To už jsem psala. Chci ale ještě dodat, že je báječný, kolik se toho dá stihnout za jeden týden. Myslím, že kdyby tomu člověk věnoval fakt několik hodin denně, dají se veškeré přípravy zvládnout za pár týdnů ... a to i na tak velkou svatbu ... takto "roztahané" je to ale možná mnohem větší zábava ... 

Líbí se vám naše pozvánky? Krajka? Která příchuť dortů by lákala vás? :)