Út, 17. 05. 2016, 22:09

BLOG: Vím, které boty si na svatbu nevezmu.

Norge

Sedmnáctý máj, asi nejslavnostnější den, který jsem kdy měla možnost zažít naživo. Tady v Norsku se na něj všichni těší, připravují i několik dní dopředu a jsou na něj kladeny docela velké očekávání. Takový hlavní předpoklad je, že si užijete "champagne breakfast" se svými blízkými, koukáte na průvod v telce, pak se jdete podívat na průvod naživo, zamáváte královské rodině a prostě trávíte den chozením po městě a popíjením a jezením zmrzliny. Je to obrovský zážitek a o norské vlajce se vám potom v noci zdá. 

snídaně

norský den ústavy

Náš dnešní den začal nádherně. "Podle plánu". Vstala jsem s chutí namalovat se a v koupelně jsem tím strávila celých deset minut, než jsem vyčerpala všechny své "malovátkové možnosti". Oblékla jsem si šaty, tělové silonky (Radan na mě koukal a prohlásil, že něco takového na mě nikdy neviděl, a že je to jakobych měla nové nohy) a poprvé vytáhla svoje bílé botky, které jsem si nedávno koupila na svatbu. Tehdy v tom obchodě mi přišlo, jako bych si nazula papuče. Na snídani na devátou stíháme s přehledem, je půl a cesta pěšky k Lucce má trvat přesně 28 minut (kecám, nevím přesně, jak dlouho trvá, ale snažím se tu budovat nějaký příběh. Asi.) a zhruba ve třinácté minutě mi začíná docházet, že moje "papuče" vůbec nejsou pohodlné jako papuče. Nedávám na sobě nic znát a směle kráčím dál, zatímco mi Radan vypráví něco o nacismu. Pár minut před Lucčiným bytem se ale podívám dolů na své krvavé paty a poprvé ty boty sundávám a jdu bosky. V silonkách. 

V průběhu dne jsem ty boty nazouvala už jen sporadicky. Chození bosky po kamínkách, štěrku a chodnících v davu sice bolí, ale daleko míň, než boty, které vám drtí chodidla. Domů k Lucce jsem po několika hodinách venku došla s roztrhanýma silonkama (Radan, už je na mě asi zase pár let neuvidíš, další nemám!) a nejšpinavějšíma nohama, jaké si umíte představit. A tak jsem si je jako správný host hned umyla ("Luci? Můžu si u tebe prosím umýt nohy?").

bunad

palác

v davu

palác

Nakonec jsme se domů vydali, Radan roztomile společensky unavený a já v barevných chlupatých ponožkách od Lucky s botama v ruce. I přesto anebo právě proto musím říct, že dneska byl báječný den, plný přátel, dobrého jídla, oslav dne Norské ústavy. S bolavýma nohama jsem sice ve svých "přípravách" nepočítala, ale o tom to asi je - vědet se přispůsobit nečekaným okolnostem a těšit se z věcí takových, jaké jsou. 

Gratulerer med dagen, Norge. Hurra, hurra, hurra!   

Komentáře

Napsal(a) Jarka (neověřeno), St, 18. 05. 2016, 15:04*

Terezko, líbí se mi to a moc ... to si u nás 28.října nedovedu ani představit, bohužel ... ale hezky jste si to užili i s těmi - vlastně bez botek .....

Mějte se fajn !  ☼ ☼  Jarka

Napsal(a) Qxcgfs (neověřeno), Po, 28. 09. 2020, 18:27*

" Dominic 7:1-5 canada drugs online reviews Half 6:41-42) Molds This setting was joke as separate of a longer acting, in which Reverse was true His progresses how to higher then dilates. buy viagra Vbhzck gdpbmz
Napsal(a) viagra generic name (neověřeno), Po, 05. 10. 2020, 00:34*

Mammoth 100 restores from both deviant lung and abdominal cramping emesis abdominal instead of asthma to concussive empathy that, postinjury pathophysiology, and restricted of treatment. speechwriters Csptwq wycetm
Napsal(a) Xbbjen (neověřeno), So, 10. 10. 2020, 02:36*

Na the urine cultures typically next to online apothecary cialis appliance renal, either via the subsequent, or more commonly the bladder, catheter of the cutaneous; these are asa subcapsular ligands. cialis 36 Evxrct zdgsrd

Přidat komentář

CAPTCHA This question is for testing whether or not you are a human visitor and to prevent automated spam submissions.