Čt, 23. 06. 2016, 21:29

Like from my diary XX: A co dál? :)

Slovensko

Jsem třináctý den "mladá paní Furiel" a dneska na mě dolehla únava z předešlých týdnů, kterou jsem úspěšně zdolávala díky euforii a poměrně nabitému cestovatelskému programu. Dneska ne. Dneska jsem dohromady naspala minimálně 13hod a Radan před chvilkou odešel na pivo k Žralokovi (místo, kde jsme se brali), protože se doma prý nudí :). Já fakt dneska jenom ležím a přestože bych měla i chuť vstát a něco dělat, moje tělo mě nepustí. 

Poslední dny byly fyzicky docela náročné, protože jsme pomalu každý den byli v jiném městě. Na druhou stranu jsme ale už dlouho s Radanem netrávili tolik aktivního a vědomého času spolu. Tolik propovídaných hodin, procházek, návštěv mojí nové rodiny, tolik intenzivního uvědomění, že jsem šťastná a v naprostém souladu s tím, co je a kde jsem. 

Luhačovice
Luhačovice
Luhačovice
Luhačovice

Se svatbou jsme ale otevřeli i taková ta témata jako "co dál se životem" a tak vůbec. A tak jsem teď vlastně ráda, že jsem po několika týdnech na chvíli sama a mám možnost všechno, co se kolem mě děje, vstřebat. Když jsme se před pár dny procházeli ulicemi Košíc, cítila jsem se doma, i když jsem v Košiciach nikdy nebyla a vlastně to s nimi ani tolik nesouviselo. Prostě jen ten pocit "domáckosti", který mám, když si nás představím, že žijeme v ČR nebo na Slovensku. Vím, že ten čas nastane, možná i dřív, než požději, a že je to v našich rukách. Stejně jako to, jak co prožíváme TEĎ a vlastně pořád. Konkrétně - červenec je jasný v tom, že budeme oba hodně pracovat - já budu zastupovat post "provozní manažerky" v kavárně, kde pracuju a Radana čeká spoustu pracovních cest mimo Oslo. Většinu srpna pak budeme zase na Slovensku a v Česku, protože Letavy si ujít nenecháme a koncem měsíce jdeme na svatbu Radanova nejlepšího kamaráda. A potom? Chceme si začít víc hrát s tím, co umíme, co nás baví a naplňuje a snažit se to prolínat i s "pracovním životem". Uvědomujeme si oba, že jsme v takové velmi pohodlné fázi našeho života, kterou jsme se naučili brát takovou, jaká je a být v ní spokojení. Zároveň jsem si ale vědomá toho, že to nemusí být "všechno". A neznamená to nutně "budování si kariéry" a "někým se stát" (to nikdy nebyl můj cíl :)), jako spíš o to vyjít ze své komfortní zóny a zkoušet, poznávat, tvořit. Mám v hlavě spoustu nápadů a i když nutně nevím přesně, "co chci dělat" nebo "čím chci být", vím, že to přijde, když začnu ... Tak šup, na co čekám? :)

Košice
Košice

Košice

Velkým tématem je i rodičovství. Před pár dny jsem Radanovi povídala o tom, jak jsem v začátcích našeho vztahu bývala až paranoidní a bála se, že otěhotním, přestože jsem věděla, že je to velmi nepravděpodobné. Zpětně to moc nechápu a nepřišla jsem úplně, z čeho to pramenilo. Dneska vím, že kdyby to tak bylo, bylo by to správně a v pořádku. Je fakt, že cítím velkou pokoru. Těhotenství je něco, čemu se opravdu dá dát jen volný průběh a s láskou se (tomu) odevzdat. "V plánu" dítě ještě nejbližších pár měsíců nemáme, ale jsem (a jsme) otevření jakékoliv situaci... Trochu předbíhám, ale těším se na dobu, kdy budu pozorvat naše dítě, kdy budeme po boku jeden druhého poznávat sami sebe i svět kolem nás. Neznám konkrétní formu a ani na žádné nelpím. Jen jsem v souladu s tím, že cokoliv se stane, bude to přesně takové, jaké má být. Bude to přesně na míru pro mě. Přesně na míru pro nás. 

Hnilčík
Hnilčík u Spišské Nové Vsi
Plumlov
Plumlovská přehrada :)

 

Komentáře

Napsal(a) Anina (aninavk… (neověřeno), Pá, 24. 06. 2016, 09:21*

Milá Terezko,

tenhle článek mě dostal. Hrozně mě baví, jak to máš v hlavě srovnaný. Jak víš, co chceš a vlastně ani nevíš co. Prostě plyneš a žiješ. 

Jak já bych to tak chtěla mít taky, vím, že stačí jen chtít. Ale jsem hrozně netrpělivý člověk a chci mít všechno a nejlépe hned teď! 

I když, mám své stanovené hodnoty. Nechci nějakou převratnou kariéru. Od té doby, co bydlím v našem 2+kk, mám velkou kuchyň, pračku a žehlící prkno, jsem spokojená, když si vezmu večer po práci a jsem žena v domácnosti. A to mi stačí ke štěstí. Jen jak zakázat mozku, aby pořád myslel na ty pitomé peníze. Uuuu! Nebudu tě tu zahlcovat mýma myšlenkovýma pochodama. 

Hezky odpočívej, měj se krásně, užívej si dovolenou a jenom tak žij. :-)

Milá Anino,

děkuju moc za krásný komentář! :) Moc mě těší, že s tebou článek nějakým způsobem rezonoval :). Tuším, že stačí prostě dát věcem a situacím prostor. Pokud něco chceme, pojďme si za tím, ale nelpěme. To určitě "odevzdání se" je velmi osvobozující, protože člověk zjistí, že nemusí dělat nic závrátného pro to, aby BYL. Pokud neustále na něco myslíme, tak na to prostě mysleme a nesnažme se to zastavit (kdo se to mimochodem snaží zastavit?:)). Je to v pořádku. Jen tomu dejme prostor... :)

Měj se krásně a užívej si :). Terez

Napsal(a) Jana Ch. (neověřeno), Pá, 24. 06. 2016, 09:44*

Milá Terezko,

děkuji za krásný článek. Moc mě baví číst cokoliv, co napíšeš, máš skvělý dar předávat své myšlenky dál a upoutat k sobě čtenáře :-). Vždycky se těším, co nového na blogu najdu a pokaždé mě potěšíš.

Navíc tenhle článek je tak krásně přirozený a úplně z něj cítím tu pohodu a klid, co vyzařuješ, že mám hned lepší den. Taky jsem si prošla podobnými myšlenkovými pochody a tak s tebou v tématu domova, rodičovství a kariéry souzním. Myslím, že každý jednou dojde k tomu, že si to v sobě srovná, určí si priority a snaží se najít cestu k vnitřnímu klidu a pocitu štěstí. Alespoň tak nějak si já představuju cestu k dospělosti :-).

Takže ještě jendou díky za milý článek, komentuju alespoň tenhle ten, ale už dlouho se chystám ti napsat i pod oba svatební články. Zatím jsem je stihla přečít jen tak v rychlosti, ale mám v plánu si v nejbližší době sednout a znovu se do nich v klidu začíst a pak vše řádně okomentovat, protože ta svatba byla zkrátka nádherná a měla jsem pocit, jako bych tam byla s vámi :-).

Přeji ti hezký pátek, víkend, léto, život :-).

Milá Jani,

děkuju ti za krásný komentář, tak moc mě těší, že to s tebou nějakým způsobem souzníš a nacházíš v tom kousek sebe :).

Souhlasím s tím, co píšeš a ani už nevím, co dodat. Vyjádřilas to krásně :).

Vám už se ta svatba taky pomaličku blíží, co? Užívej si každý moment, utíká to rychle, ale pokud si to člověk naplno prožije, ta energie v něm mu zůstane... do nekonečna :).

Měj se nádherně! :) Terez

Přidat komentář

Odesláním tohoto formuláře souhlasíte s podmínkami služby Mollom.