Ne, 08. 01. 2017, 19:02

Like from my diary XXIV: O tzv. "pohodlných zvycích a návycích"

jóga

Je to pět dní, co jsem přijela zpátky do Osla a upřímně, během těchto pár dní jsem toho udělala a stihla víc, než občas za několik týdnů dohromady. Minimálně doma. Jsem tu zatím sama a zjišťuju, že je pro mě daleko jednodušší být produktivní, probouzet se brzo, cvičit jógu, pár minut meditovat, dlouho snídat, jít do práce, po práci to vzít domů oklikou, hezky si odškrtávat "(nejen) uklízecí seznam" v diáři, koukat na zajímavé dokumenty, číst si, dokonce kreslit!, vařit si na další den a pak půl hodinu zabít hraním Angry Birds a pořád stihnout jít spát před jedenáctou. Dneska jsem například hned po práci místo automatického zapnutí počítače šla do skříně, vzala vysavač a vysála celý byt. Trochu se stydím to přiznat, ale já v tomto bytě ještě nikdy nevysávala. Je to jedna z těch (docela dost) věcí, kterou "prostě nedělám" a pak ji tedy časem udělá Radan, protože mu nic jiného nezbývá...

A tak jsem tu teď tedy sama a víc než dřív pozoruju, jak je můj život (a předpokládám, že nejen můj) především snůškou zvyků, rituálů, spouštěčů a zajetých drah. Vlastně jsem si toho víc všímala už doma v ČR - jak třeba automaticky reaguju na různé spouštěče, které ve mně vyvolávají například odpor nebo zlost a moje reakce je odvozená na základě těchto drah a současná situace je třeba úplně jiná, ale stejně se nechám pohltit toxickýma myšlenkama a ve velkém "hřeším slovem". Ono je snad i "v pořádku" pustit ze sebe všechno, co cítím a nepotlačovat si to v sobě, jen se ty spouštěče snažím rozpoznávat, protože častokrát opravdu "zbytečně" ubližuju a mně to nijak nepomáhá a dokonce ani moje ego se necítí líp...

zima v Oslu

Ještě víc se ale zaměřuju na své tzv. "pohodlné" návyky, které si častokrát i uvědomuju, ale stejně se jimi nechávám ukolébat a pokračuju v nich, protože jsou prostě... pohodlné. A jednoduché. A příjemné a není k nim třeba žádné úsilí - je to například pasivní sledování "videí o ničem" nebo "nenáročných filmů" nebo čtení lifestylových časopisů a blogů anebo třeba to hraní Angry Birds.  Nechápejte mě špatně - ony jsou ty "pohodlné návyky" super a když si je navíc vychutnám a prožívám naplno, považuju je za užitečné a prospěšné :). "Problém" nastává v případě, kdy mi tyto "pohodlné návyky" brání v aktivním "žití", v dělání věcí, které mám ráda, ale vyžadují ode mě nějaké "úsilí". A vypozorovala jsem, že nejtěžší to pro mě je, když jsme tu spolu s Radanem, protože v "pohodlných návycích" jsme experti oba a tak je to kolikrát o to intenzivnější...

A dostala jsem se vlastně zpátky na začátek, protože v těchto posledních dnech - zatím bez Radana, resp. spíš s Radanem jen na telefonu :)) - se mi daří nahlédnout "za to", za všechny ty své pohodlné dráhy a učím se s nimi pracovat. Povídám si s každou myšlenkou, která se mě snaží "svést z cesty", poslouchám se, mám radost, občas se při meditaci "hádám" sama se sebou, když se mi hlavou honí "na to nemysli" a "ježiši, však už pozoruj ten svůj dech", "dneska si uvařím špagety" a "hele, slyším autobus"... Ale nenechávám toho, nepřestávám a učím se trpělivosti a pokoře a pomalu přemalovávám některé ze svých "pohodlných návyků" na ty "radostné" a "užitečné"... 

Nechci si z toho udělat další koncept. Vím, jak jednoduché je opustit nově vznikající návyk a vrátit se zpátky k "pohodlnosti". Vím, jak lehké je přestat se poslouchat a zůstat pasivní. Vím, že je jednodušší dát přednost "momentálnímu požitku", než jít (u)dělat něco, co se právě teď jeví jako složité nebo "nepohodlné". Ale taky vím, jak se cítím, když jsem aktivní a sama sebou... A vím, jak to je, když jdu "s proudem" a ne proti němu.

... A jestli to někdy fakt vypiluju, tak vám sem napíšu "návod", jak trvale! přepsat své pohodlné návyky na ty "aktivní"... Ale trochu se obávám, že k tomu nikdy nedojde, protože jestli někdy dostanu pocit, že "jsem na to přišla", tak to bude pravděpodobně přesně ten moment, kdy budu ztracená, mimo (svůj) proud... a začnu zase od začátku. 

Jaké jsou vaše "pohodlné návyky/zvyky"? Uvědomujete si je?

Komentáře

Napsal(a) MoTeelka (neověřeno), Ne, 08. 01. 2017, 22:41*

To ses mi zas jednou trefila článkem do noty :)) Mám poslední dny přesně takové, že jsem pohodlná až na půdu, jen se dívám na nijaká videa, televize běží celý večer naprázdno, nedělám pořádně (ani nepořádně) nic, ale že bych vytáhla knížku, to nee, to je totiž strašná dřina. Naštěstí dneska už jsem došla do fáze, kdy to mně samotné vadí (ne vždycky se to stává), takže vypínám počítač a jdu si aspoň chvilku číst a těšit se na aktivní zítřek :) Měj se krásně!

Napsal(a) Romi (neověřeno), Po, 09. 01. 2017, 21:12*

To znám. Zjistila jsem, že u mě je takový požírač času, když v televizi běží seriály, které jsem už několikrát viděla, třeba Přátelé anebo Sex ve městě. Znám je téměř nazpaměť, takže opětovné koukání je vlastně jen ztráta času a čas, kdy jen pasivně koukám a už mi to nic nedává.

Přidat komentář

Odesláním tohoto formuláře souhlasíte s podmínkami služby Mollom.