St, 25. 01. 2017, 19:31

Like from my diary XXV: Jak jsem si uvědomila, že potřebuju omezit internet a 3. kroky, které mi k tomu (snad) pomůžou!

oslo

Kolik času myslíte, že denně trávíte na počítači nebo na mobilu? Jsem přesvědčená o tom, že já hodně. Kolikrát do něj koukám úplně bezmyšlenkovitě a včera jsem se přistihla, jak koukám na něco na počítači a zároveň u toho prohlížím sociální sítě na mobilu. Přišlo mi to dost ujeté, resp. mi došlo, že "bych s tím asi měla něco dělat.":)

A tak jsem včera zkusila takový "experiment" a někdy ve čtyři odpoledne vypnula počítač, mobil odložila do vedlejšího pokoje a místo něj si přinesla diář, zápisník a knížky. Chcete vědět pravdu? Pár minut čtení mě unavilo tak, že jsem další hodinu a půl prospala. Alespoň se můžu "vymluvit" na to, že jsem už ležela pod peřinou a v pyžamu, protože se léčím z virózy. Ale stejně. Někdy kolem šesté přišel Radan s pomelem, které loupal asi hodinu, zatímco poslouchal audioknihu a já si vzala tu misku a jedla jsem bez jakéhokoliv rozptýlení. A zároveň přemýšlela, že už je to pěkně dlouho, co jsem takto sama jedla, aniž bych si něco četla nebo prohlížela. Prostě jsem jen jedla a soustředila se na chuť, texturu, žvýkaní. S Radanem často večeříme spolu a povídáme si u toho, ale když jím sama, vždycky dělávám ještě něco dalšího - v práci "čekuju" internet, doma koukám na videa a když se večer díváme na film a nebo když jdeme do kina, skoro vždycky u toho něco jíme. Napadlo mě, proč mám potřebu dělat víc věcí naráz, uteče mi snad něco? 

Oslo, sweet melange

Oslo, sweet melange

Abych ještě dopověděla, jak včerejšek dopadl. Zjistila jsem, že mám fakt hodně času. A tak jsem si četla, chvíli se protáhla, chvíli meditovala, chvíli si kreslila a úplně nejdelší chvíli jsem psala. Na papír a všechno co mě napadalo. Na mobil jsem koukla dvakrát, jednou odpověděla na pár zpráv, co mi přišly do schránky a podruhé jsem asi pět minut scrolovala instragramem a úplně upřímně - akorát mě rozčílilo, jak jsou všichni uvědomělí, nádherní a chytří. A nejvíc mě rozčílilo, že mě to rozčiluje, protože zároveň vím, že je to jen "moje" a taky "co mi to asi tak má říct", že jo :).

Každopádně, před spaním jsem ještě uklidila a vyvětrala v ložnici, mobil nechala v obýváku a dneska na něj poprvé koukla až těsně před snídaní, kdy jsem si ji chtěla vyfotit, což bylo zhruba dvě hodiny po probuzení.

Takže... doslova začínám, ale včera jsem si ve své "psací" chvilce napsala pár bodů, které chci mít na paměti a říkala jsem si, že třeba s některými z vás budou souznit. A pokud tohle vůbec neřešíte a nejste schopní strávit hodiny a hodiny neproduktivního času na počítači nebo mobilu, tak jste úžasní a skrytě (vlastně velmi veřejně) toužím být jako vy :).

Oslo, sweet melange

Oslo, sweet melange
 

1. Snažit se jíst a nic jiného u toho nedělat - už jsem to vysvětlila trochu na začátku, mě to včerejší "jezení pomela" fakt dostalo :). A chci to do svého života zavést co nejčastěji. Buď jíst s někým a mlčet/povídat si u toho a nebo, když jím sama, tak prostě jen jíst. Další výhodou je, že takto člověk dříve a lépe rozezná, kdy už je plný.

2. Víc si plánovat svůj čas na počítači a mobilu - což sice není zrovna "spontánní", ale upřímně, prohlížení facebooku a instagramu není nikdy spontánní. Chci svůj počítač otevírat v případě, že se chci něco zajímavého dozvědět, že se chci podívat na nějaký film nebo seriál, že si chci přečíst tento konkrétní článek a hlavně proto, že já chci nějaký článek napsat. Nebo že se věnuju blogu - odpovídám na komentáře a zprávy, vyhledavám informace, upravuju fotky a tak. Pořád si občas chci projet instagram, facebook nebo pinterest. Méně a méně bych ale chtěla "zabíjet" čas koukáním nebo čtením něčeho, co mě vlastně až tak nezajímá, ale je to zrovna nejjednodušší zdroj zábavy. Protože je tolik proaktivnějších a produktivnějších a naplňujících činností, které můžu dělat místo toho - psát, malovat, péct, vařit, číst si, meditovat, cvičit, povídat si, jít se projít, fotit, protřídit poličky, jít na kávu a pozorovat šum kolem, jít na kávu s kamarádkou, zpívat, vytvořit si sama nějakou dekoraci do bytu, naučit se šít/háčkovat/hrát na kytaru..., tancovat, milovat (se). A na nic z toho nepotřebujeme počítač ani mobil. A hlavně budeme mít na to všechno čas, když ten mobil a počítač občas odložíme :).

3. Koupit si "opravdový" budík a mobil přes noc nechat v obýváku - tento bod jsem zařadila po tom, co jsem viděla tohle video o "dnešní genaraci miléniú" a přijde mi, že to má něco sebe, nemít ten mobil na nočním stolu, kdy je ráno opravdu tím prvním, na co sáhneme, když vypínáme budík. 

Oslo, sweet melange

Chtěla jsem tu připsat ještě, že "žádný mobil" první dvě hodiny po probuzení a dvě před spaním, ale zase chci zůstat realistická :). A když se mi podaří držet bodu dva, tak to "nějak" vyplyne. Přece jen, pořád píšu tento blog a pořád mě baví sdílet na sociálních sítích a povídat si s vámi. A stále si myslím, že je úžasné, kolik informací a hlavně hned díky internetu máme, že tu takto můžu psát a někdo to čte a spolu si pak můžeme něco předávat. Jsem za to vděčná. Ale tak jako u všeho - buď(me) vědomí. 

Jak to vnímáte vy? Trávíte na sociálních sítích hodně času a nebo vám tento článek a "problémy" v něm nic neříkají? :)

P.S.: Fotky jsou z procházky Oslem asi před čtrnácti dny. Jsem ráda, že jsem na ně našla uplatnění:).

Komentáře

Napsal(a) :) (neověřeno), St, 25. 01. 2017, 22:25*

Ahoj :)

Podle mého názoru všechny sociální sítě, rozmach technologií, všechny ty možnosti... zapříčinily, že už lidé bez toho neumí vůbec žít. Jednou když jsem šla do školy a čekala na chodbě na vyučujícího, až nám otevře sál, jsem sledovala všechny ty lidi, kteří tam čekali semnou - všichni zahledění do mobilů, tabletů, nikdo si nepovídal, nebavil... koukala jsem na ně a říkala si, jestli jim to stojí za to? Jakmile vešli do sálu, zapli noťasy...a tam to pokračovalo stejně, .. podle mě starší generace užívali život líp, byli spolu, trávili hodně času venku, práce nebyla tak hektická jako teď, .. teď se pořád jen všichni za něčím honíme, a jak píšeš, neumíme se ani pořádně zastavit nad maličkostmi a radovat se z nich. Já si třeba materiály do školy schválně tisknu, aby mě nerozptylovaly všechny ty sociální sítě, a ostatní rozptylovadla na noťasu :) na Fb, mail atd. chodím zásadně až na večer, a přes den se snažím dělat co mě těší.... kreslím, píšu, poslouchám písničky a u toho koukám z okna a přemýšlím, procházím se, trávím čas se všemi, na kterých mi záleží..... souhlasím s Tebou, že je možnost využít čas líp, .. a že je času opravdu dost, záleží jen na našich prioritách a cílech, ... čemu a komu chceme čas věnovat, .. protože dnešní den už se nikdy nebude opakovat... :)

Přeji Ti hodně úspěchu při téhle nové motivaci a odhodlání....:) 

hezký večer.

Napsal(a) Terez sweet melange, Čt, 26. 01. 2017, 21:04*

In reply to by :) (neověřeno)

Ahoj :),

díky moc za odezvu! :) Souhlasím s tebou! Všímám si taky dost často, když jsem třeba v práci, jak zákazníci, kteří čekají, než jim udělám kafe, jsou zahledění do mobilů a kolikrát si ani minutu nevšimnou, že před nimi stojí čerstvý nápoj... takových příkladů je spoustu, ale myslím, že obě víme, o čem mluvíme :).

Já si teda už dlouho dávám pozor, abych mobil používala úplně minimálně (nebo vůbec), když jsem s kamarády, ale spíš mám prostě tendence občas "zabíjet čas". A tuším, že mi/nám to "stojí za to", protože je to prostě pasivní stimul, kdy do sebe neustále naléváš vjemy a nemusíš k tomu přitom vyvynout žádnou aktivitu. Když si to ale člověk uvědmí, nebo hlavně v ten moment, má fakt ve svých rukách, jak s tou informací naloží. A já jsem momentálně v takové fázi, kdy mám v sobě spoustu energie a chuti tvořit, měnit, vyvýjet se a cítím se vnitřně motivovaná a "potěšená", že si k tomuto kroku docházím... a to to zas nebylo "zas tak strašné"... ale to jezení bez rozptýlení a nekoukání na mobil, jestli náhodou "není něco nového" mi dost prospívá... a baví mě.

Dnešní den už se nebude opakovat. To jsi hezky napsala! A jsi skvělá, že si to takto uvědomuješ a žiješ podle toho! Měj se hezky, Tereza.

Napsal(a) Kačí (neověřeno), Čt, 26. 01. 2017, 13:37*

Ahoj Terezko,

mám poslední doobu úplně stejné myšlenky. Před rokem se mi rozbil telefon a jelikož jsem v té době neměla dostatečný obnos, abych si pořídila nový, byla jsem tři měsíce odkázána na staré "véčko", které se nám válelo doma v šuplíku. Nijak mi to nevadilo, spíš jsem si z toho permanentně dělala legraci a vzpomínala na doby, kdy byly takové telefony ještě výstřelkem nejvyšší technologie. Po čase jsem zjistila, že jsem za tuto situaci vlastně ráda, čas v tramvaji či vlaku jsem tak místo civěním do obrazovky telefonu trávila jen tak díváním se z okna, přemýšlením či čtením knihy. Více mě to donutilo spolehnout se třeba na můj ne zrovna nejlepší orientační smysl, častěji jsem musela zastavovat kolemjdoucí a ptát se na cestu či číslo spoje a při pohledu na ostatní lidi s chytrými telefony jsem si připadala osovobozená.

Od té doby, co mám opět chytrý telefon, jsém se bohužel vrátila k předchozím nešvarům, ale tentokrát si to více uvědomuji a zavádím maličké věci a svá pravidla, abych časem dospěla do bodu, kdy na internetu a sociálních sítích budu trávit jen nezbytně času.

Budu ti držet palce (a sama sobě také) a přeju krásný den do Osla z Prahy. :)

K.

Ahoj Kačí,

děkuju moc za sdílení své zkušenosti :). Máš velkou pravdu v tom, že když "to" člověk nemá, tak zjistí, že "to" zas tak nepotřebuje a přizpůsobí se a užívá si to :). Skoro by se dalo říct, že je to "řešení" (prostě nemít chytrý telefon), ale upřímně - myslím, že není, protože on ten smart phone přináší i spoustu výhod. Takže je fakt na každém z nás, jak k tomu přistoupíme. I když se to jeví složitě, protože prohlížení telefonu je úžasný a nenáročný stimul mozku, když nemusíme vynaložit v podstatě žádné úsilí a každou minutu se k nám hrnou desítky informací a vjemů... Ale vypadá to, že je stále víc lidí, kteří si to začínají uvědomovat a zavádějí přesně taková malá pravidla, aby internet sloužil nám a ne my jemu :)...

Taky nám držím palce a hlavně - těšme se a dělejme, co nás opravdu baví :). Posílám úsmev do Prahy. Tereza

Napsal(a) MoTeelka (neověřeno), Čt, 26. 01. 2017, 19:29*

Aktuálně řeším podobné téma (článek jsem četla při jedení večeře, ehm)... Já chci v první řadě omezit koukání do počítače aspoň těsně před spaním, ideálně pak na ty dvě hodiny. Jevilo se to jako sci-fi, protože jsem od počítače zvyklá pracovat hlavně pozdě večer/v noci... No ale hned první večer jsem aktivně hodinu uklízela v kuchyni, a to i ty věci, na které běžně "nemám čas" :) Tak snad mi to vydrží, pak ještě přidat hodinu po ránu a zredukovat to přes den :-D Každopádně děkuju za článek a posilnění motivace, Terez! A ať se Ti (nejen to omezování) daří!

Týnko,

já tak nějak tuším, že jsme "letos" v podobné situaci, jenom jsme si už dlouho nepovídaly :). Ale jsem moc ráda, že si píšeme alespoň tady, fakt, a díky za to :).

Hehe, jestli jsi četla před pár dny článek, jak jsem uklízela poličky v kuchyni, tak to bylo proto, že jsem hned po práci nezapla počítač :D...

Kažodpádně, držím nám palce! :) Já si momentálně užívám hlavně to jídlo bez rozptylování. Měj se krásně a ať se daří i tobě! 

Napsal(a) MoTeelka (neověřeno), Pá, 03. 02. 2017, 09:48*

In reply to by Terez sweet melange

Terez, to máš pravdu, nepopovídaly! Ale myslím, že až bude mít zrovna jedna z nás tu akutní "potřebu", že to přijde a bude hoodně o čem mluvit :)

Jinak tady je zatím omezování počítače veliká paráda a hrozně si to užívám. Věřím, že i Ty. Nevím, proč mě to nenapadlo dřív... :-D

Napsal(a) Jarka (neověřeno), So, 28. 01. 2017, 07:38*

Terezko, znáš ten vtip-rčení - Máte doma uklizeno? Tak máte rozbitý počítač -

Mně bere čas NB - člověk tím ten  čas ztrácí, protože věci které mě opravdu zajímají nezaberou tolik času, ale to brouzdání, které je o ničem, to je hloupé. Před pár lety jsem neměla NB snad půl roku. Svět je hned hezčí, pestřejší a přitom klidnější.... ale svět je dnes takový, že  technické vymoženosti patří k němu. Mám staré "véčko" a mě vyhovuje - pár telefonů a sem tam zpráva. Asi si utáhnu kohoutek u NB a budu si číst a nebo se jen tak hrabošit ve svých oblíbených věcech. 

Tak, Terezko, zkusíme to!

Mávám vám do Osla.

 

Ahoj Jarko,

děkuju moc za sdílení zase svojí strany :). Mně přjde, že bychom si všechny tyto vymoženosti měli užívat, dokud nám dělají radost. Když někdy strávím hodiny na počítači pročítáním a zjišťování o něčem, co mě zajímá, přijde mi to jako užitečně strávený čas a těší mě to :). Pak je ale tenká hranice, kdy už se člověk jen proklikává něčím, protože se nudí/je pohodlný začít dělat něco produktivnějšího... Ale uvědomění si toho je první krok :).

Tak to zkoušejme. Stále a znovu. A když to občas "nejde", tak se svět taky nezboří :). 

Taky mávám! Měj se hezky! Tereza

Napsal(a) Ivet věrná čte… (neověřeno), Ne, 29. 01. 2017, 18:59*

Milá Terezko! Nedá mi to nereagovat na tvůj článek. Mám doma psíka, který potřebuje trochu tu péči a jinak se docela nudí a pak je schopná pofňukávat a dávat na mě packy. V poslední době jsem si uvědomila to, když jsem ji drbala v pelechu. Jaký má ona výhled na mě. Jak sedím u "něčeho čehosi" a koukám do toho "něčeho".. A sedím u toho celý den.. a přišlo mi to až takové směšné a absurdní.. Z jejího pohledu, kterou zajímá jídlo, spánek a lásku. 

Další věc, že mi přijde,že si na tom člověk pěstuje jakousi už pak závislost. Když jsem mimo faceboku, tak mám pocit, že jsem sama, jsem smutná. Ale podle mě je to i o tom se naučit taky být jen sama se sebou. Budu brzy pracovat, tak se můj život trochu změní. Ale teď jsem doma a čekám na nástup a moc častu trávím na facebooku, instagramu. Položila jsem si otázku, jak moc mě obohatilo tolik hodin kolik jsem tu strávila. Nenašla jsem však pádnou odpověď mimo toho, že se tu domlouvám se zákazníky na focení a případně tu "samotu" řeším povídáním s kamarádkou. Která má facebook na mobilu a je téměř pořád k dispozici. Z čeho mám radost, tak že jsem si dříve odinstalovala messenger na mobilu a hodlám v tom pokračovat:) Nemám ani volné data, takže mě to nesvádí být pořád na internetu, pokud zrovna nejsem na wifi. Myslm že je to problém dnešní doby, že se ti lidé neumí už bavit normálně :) Když jsem se jednou opravdu držela a den na počítač nešla, najednou jsem nevěděla co s volným časem. Takhle stíhám tak tak večeři, oběd.. a říkám si jak ten den neuvěřitelně utíká, možná trochu bezduchyplně.. A najednou si říkám ty jo, co mám dělat ?:) Díky za vypsání inspirace "co dělat".. Musím si dát nějaký cíl a trochu začít žít i jinak:)) 

Ivet

Napsal(a) Terez (neověřeno), Po, 30. 01. 2017, 08:14*

Já musím reagovat taky :-)

Zaprvé, nevím, jestlis to video viděla u mě na facebooku, protože přesně slovy "a možná si koupíte i ten budík" jsem ho otitulovala :-) Já mám budík už dlouho a jsem za to fakt vděčná, že si mobil nenosím do postele, protože vím, že bych neodolala a brouzdala třeba instagramem až do noci.

A jinak, moc dobře vím, kolik času u počítače trávím. Jasně, počítač mě tak trochu živí (přiznejme si, že projektant bez počítače v dnešní době už nemůže moc dobře fungovat), ale doma bych u toho tolik sedět nemusela. Pak si tak přehraju, co jsem za odpoledne doma udělala a zjistím, že toho moc nebylo.

Ráda se podívám na nějaký seriál, ale stačí jeden díl večer, když jsem sama doma. Navíc vím, že pak už si "vymýšlím", na co se ještě podívat a je to úplně zbytečný.

Jdu do toho s tebou, Terezko! Dneska odpoledne se vrhnu na nějakej úklid a budu si číst na gauči, kterej proklatě málo využíváme a zacvičím si třeba jógu :-) Vlastně už teď se na to těším! T.

Přidat komentář

Odesláním tohoto formuláře souhlasíte s podmínkami služby Mollom.