Čt, 09. 02. 2017, 14:56

Oblíbenci zimy 2017

zima 2017

Zrovna jsem koukala na březnový rozvrh směn, kde mi jich svítí přesně pět, a poprvé si naplno uvědomila, že už za pár týdnů bude fakt jen na mně, jak strávím těch zhruba 16-17 hodin denně, co jsem každý den vzhůru. Už teď si ale rýsujeme plány, nápady, myšlenky a stalo se pro mě skoro "nutností" nosit si s sebou diář a všechny ty malé postřehy si tam zapisovat, protože vzhledem k tomu, že myšlenky prostě častokrát jen tak z ničeho nic naskakují, tak stejně tak je i z ničeho nic zapomínáme. A ono to většinou nevadí, protože mají svůj význam právě jen v tom "proudu", ale některé ráda zachytávám a když z toho nejde rovnou napsat dlouhý text, tak se snažím alespoň o tu jednu větu. I když teď v mínusových teplotách trochu bolí moje prsty na rukách. Ale to neva.

Během posledních dvou večerů jsem popsala čtyři strany různými myšlenkami, pocity, tím, co prožívám, a chtěla z toho dnes udělat článek. Ale pak jsem ho začala psát a "nachytala" jsem samu sebe, jak se dostávám do spirály používání různých frází, nechtění a neumění být konkrétní a začal z toho vycházet podobný článek, jakých tu už mám několik. A ono to dává "smysl" - protože to "poznání" se pořád opakuje a na základě jiných situací směřuje pořád k tomu samému, ale už nevidím "smysl" o tom takto nekonkrétně psát. 

... A proto právě teď chci přejít k něčemu konkrétnějšímu, a to k "oblíbencům zimy 16/17", protože mi tak nějak došlo, že zima už je v plném proudu :). Už pěkně dlouho teda, ale sem do Norska ta pořádná došla až nedávno. 

FILM & DOKUMENT & SERIÁL

filmy sweet melange

Koukala jsem, že poslední oblíbence jsem psala na začátku října 2016 a můžu tedy zahrnout čtyři měsíce, i když nevím, jestli to bude mít nějaký vliv na moje "filmové oblíbence této zimy". Ještěže si ale filmy stále hodnotím na čsfd, protože na některé bych asi zapomněla. Ty pak ale asi nejsou oblíbené, že jo. :)

Mým seriálem letošní zimy jsou určitě Gilmorova děvčata, což asi postřehl každý, kdo mě sleduje na facebooku nebo instagramu. V prosinci jsem koukáním na ně strávila každý den půl dne a pak, když jsem byla nemocná, i celé dny. Takto jsem za asi tři týdny zkoukla čtyři celé sezóny a kousek z páté. Naopak v lednu jsem viděla jen jeden díl a před pár dny si pustila další, ale cítila se "provinile", protože za mnou přišel Radan, že mu to zpomaluje hru a tak jsem si další už nepustila. Každopádně, je to skvělý seriál, i když mi to často přijde hodně povrchní, nic tam nejde vyloženě do hloubky. Ono to ale nevadí, je to prostě takový typ seriálu a kouká se na to příjemně a je osvěžující, že je to ještě z té "éry bez chytrých telefonů".

O to víc jsem si tuto zimu užila sedmou řadu Shameless, což je seriál, na který koukáme s Radanem od té doby, co se známe (vždycky má půlroční, nebo roční přestávku) a je naopak hodně drsný, surový, realistický (ale zároveň často přitažený za vlasy) a jednoduše... prostě na něj koukněte!

Z dokumentů určitě doporučuju True Cost, který je o "rychlé módě" (fast fashion), o lidech, kteří ji šijí a jejich podmínkách a obecně o tom, jaká je "opravdová cena" oblečení, které často kupujeme. O stejném tématu je i série Sweatshop, kde se norské a švédské módní blogerky vydaly do Kambodže a na vlastní kůži zjišťují, jak se opravdu vyrábí oblečení, co mají na sobě.

Film letošní zimy je pro mě určitě La La Land. Ale. Upřímně, když jsme na něm s Radanem byli v den slovenské premiéry v kině, zas tak nadšení jsme z něj neodcházeli. Bylo nás v sále tehdy pět a jeden pár v půlce odešel. Pár dní po zhlédnutí jsem o něm ale pořád ještě přemýšlela a to byl moment, kdy mi došlo, že to fakt je docela výjimečný film, zvlášť na dnešní dobu, kdy se točí skoro samé akčňáky a pokračování a tak. Už v kině mě dostal konec, který byl "osvěžující" a neotřelý a dodal pro mě celému příběhu smysl. A hudba je skvělá a dokonale promyšlená a texty těch písní nejsou jen tak náhodou, ale naproto zapadají do děje. No a Emma a Ryan jsou úžasní a uvěřitelní a... a jo, líbilo se mi to víc, než jsem si na začátku připustila. Uznávám ale, že za část z toho nadšení určitě může i ta pozitivní vlna, co se ohledně tohoto filmu spustila. 

Moc se mi líbil i animák Zootropolis (Zootopia), který mi trochu připomněl můj oblíbený film "Inside Out" neboli "V hlavě". Je o zvířecím městě, kde můžete být, kým si přejete. Takže například ramlice (tak se prý říká samici  od králíka, já myslela, že je to je králičice :) může být první králičí policajtkou mezi samými hrochy a jednorožci a liška nemusí být jen mazaná :). Já asi nevím, jak ten film popsat, ale doporučuju ho.

Přes Vánoce jsem pak poprvé viděla "Jak vytrhnout velrybě stoličku" a to bylo fakt super. Ale to už jste asi všichni viděli. A Anděl Páně 2 mě moc mile překvapil, bylo to vtipné, chytré, milé a fakt příjemné na koukání. Jedničku jsme ještě neviděla a nijak to nevadilo.

KNIHA

Anie Songe

Upřímně, momentálně nečtu nic nového. Dočítám znovu celého Adyu a občas ho před spaním předčítám i Radanovi, ale mnohem radši ho čtu v tichosti sama.

Četla jsem Anetčinu Továrnu na sny. To je tak nádherná knížka. Vizuálně naprosto dokonalá. A obsahově milá, příjemná a plná takové "normální" radosti, Anetčiných poznání a zkušeností, které šíří s ohromnou lehkostí, nenásilně a přístupně.

Poněkolikáté taky čtu Sofiin svět, vždycky jen pár stránek. Miluju tu knížku.

SONGY

Nedávno jsem si měnila mobilního operátora, přes kterého jsem si platila i Spotify, a na pár dní tedy měla "ne-prémiovou" verzi a zjistila jsem, že ta je doslova nastavená tak, aby si člověk tu prémiovou koupil. A tak jsem to i udělala, protože já mám vždycky období, kdy poslouchám jen pár písniček pořád dokola a to s tou obyčejnou nejde.

Letos v zimě to jsou takové "pohodovky", které mě spíš zklidňují, ztišují.

Stumbled - Jeff LeBlanc 
Paris - April 
Easy - Commodores - ta je znovu-objevená, ale doslova pohlazením pro moje uši
Semptember Song - JP Cooper
City of Stars - La La Land soundtrack - moje nejoblíbenější z celého filmu :)

JÍDLO

wafle

Polévky, polévky, polévky. Bramborová, bramborová s květákem, bramborová s čočkou, "obecně" zeleninová a občas i hovězí. Vlastně jíme polévky tak často, že o nich chystám samostatný článek. Jen jsem je celou dobu skoro vůbec nefotila, protože "na co", no a teď čekám, než je zase postupně všechny uděláme.

polévka

A pak miluju brambory! Nejvíc pečené. Namáčené v guacamole. A chutná mi mrkev a skoro do všeho dáváme květák. Nebo brokolici. Z těch "méně zdravých" jsem nedávno v práci přišla na chuť obyčejné briošce, která má jen navrchu trochu cukru. Vždykcky jsem si myslela, že je "nudná", ale konečně už začínám plně přijímat, že já mám ráda "nudné" chutě :).

NÁPOJ

chai latte

Dostávám se k dalším bodům svých oblíbenců a přicházím na to, že možná jsou na mé sezónní články moc často, protože stejně jako na podzim je můj oblíbený nápoj chai latté, tentokrát ale s mandlovým mlékem :). Jediná nevýhoda je, že za něj asi utrácím dost peněz (před týdnem jsem to začala počítat, ale výsledky zatím o ničem nevypovídají). 

Doma si ráda vařím zelené a černé sypané čaje a občas Noni & Švestku, ale tu spíš nechávám Radanovi, protože to je asi jediný čaj, co Radan pije. 

Naopak jsem skoro přestala pít kafe, takže mi teď došlo, že na instragramu v podstatě zaznamenávám téměř každé kafe, co vypiju. A některé z těch, co sama vyrobím a vyfotím, nejsou pro mě, ale pro kolegyni. O to víc mě ale zajímá káva jako taková. Nevím, asi paradox.

latte art sweet melange
jedno z těch kafí, co bylo pro kolegyni :)

OBLEČENÍ

Žádné konkrétní značky tu pro vás nemám, protože já nejsem velký "nákupní maniak", ale do budoucna se chci zaměřit víc na "etickou módu" a konečně si vytvářet šatník z kvalitních kousků, které k sobě budou vzájemně ladit a o čemž mluvím už spoustu let. 

Pro teď mi ale vyhovuje, že je moje skříň plná teplých a měkkých svetrů, pod které si dávám zateplené tričko a tak je mi - překvapivě - teplo. Na druhou stranu momentálně vlastním jen jedny otrhané džíny a ta zelená bunda, co skoro pořád nosím, se mi vzadu na rameni páře. Myslím ale, že tuto "sezónu" to ještě vydrží. 

MÍSTO

pust sweet melange

Miluju atmosféru kaváren, protože se mi daří v nich být produktivnější, než doma, hlavně co se psaní článků týče. Možná to je tím ruchem nebo tím, že spoustu lidí kolem mě taky na něčem pracuje nebo se učí. Možná je to tím, že mě toho nerozptyluje tolik, jako doma. A možná je to prostě jen návyk. Ale kavárny jsou má oblíbená místa. 

Moje oblíbené místo, nebo spíš pozice, je taky "downward dog", který nevím, jak správně nazvat v "jógovém" ani v českém jazyce. Ale celý ten "základní flow" považuju za dokonalé protažení a posilnění celého těla a teda tuším, že tak je i myšleno. Já se chci o "mojí" józe určitě rozepsat ještě víc, ale začínám tušit, že to bude trochu oříšek se nějak srozumitelně vyjádřit. 

joga

A moje úplně nejoblíbenější místo je v Radanově náruči, což sice zní jako klišé, ale tak ať :). Prostě je. 

Co se týče cest, tak se momentálně nikam nechystáme. Nebo teda, já se chystám v březnu domů. Ale ve "správný" čas a se "správnýma" akčníma letenkama bychom rádi vyrazili do Portugalska. 

CO MI DĚLÁ/UDĚLALO RADOST

Aker Brygge

Konečně sníh. Že se pomalu, ale jistě prodlužují dny. Psát články. Zaznamenávat si nápady. Meditace během yin jógy. Výborné polévky, co Radan vaří. Že se cítím zdravě. Že chodíme spát brzo. Že domů nenosíme tolik plastu a že se ke mně Radan přidal. Když jsem se náhodně potkala s Markét na Aker Brygge. Večeře u Lucky. Kafe s Barb. Terezčina radostná zpráva. Domácí popcorn. Objevení obchodu "bez obalu". Mé kratší vlasy. Telefonáty s Leničkou, když jdu z práce. Nejroztomilejší Radan po ránu. Uvědomění, že nemusím čekat. Že není na co čekat. Že je jenom teď a právě teď můžu využít a užít naplno. 

Jací jsou vaši zimní oblíbenci? Co vám dělá radost? A vůbec, jak se máte? :)

Komentáře

Napsal(a) Paula (neověřeno), Čt, 09. 02. 2017, 20:10*

Ahoj Terezka,

dakujem za dalsi skvely clanok! :)

Moji zimni oblubenci: poviedky s Herculom Poirotom (vsetky vysli nedavno v jednej knihe, prehyba sa pod nou moj nocny stolik..:), Postel hospoda kostel od Czendlika - sem nakuknem pomedzi Poirota, ked chcem najst nejaku hlbsiu pravdu..:) tiez doteraz cerpam dobru naladu z La la landu, melodie mi hraju v hlave a musim sa premahat aby som len tak z nicoho nic nezacala tancovat..:) milujem horucu cokoladu a pomarancovy dzus a ked mi nieco liezlo na priedusky tak som dokazala vypit hektolitre zazvoroveho caju..:) a prave som zjedla zopar spaldovych palaciniek a podla mna niet lepsieho zimneho menucka, ked je za oknom kopec snehu..:)

ooo a dokumenty - len nedavno som objavila vasu Trestikovu, Manzelske etudy velmi odporucam vsetkym cerstvym manzelom (spriaznenost!!), neskutocne podnety na zamyslenie sa nad tym, ako chceme aby nase manzelstvo vydrzalo...vyskusaj a daj mi vediet..:)

Srdecne pozdravujem z Bystrice..:)

Ahoj Pauli,

děkuju (i tady :)) za krásný komentář :). A za sdílení tvých "oblíbenců".

Manželské etudy jsem viděla před lety, když to dávali na ČT1, ale fakt je, že tehdy jsem měla ještě do svatby (a vůbec dlouhodobého vztahu) daleko, takže vidět to znovu by pro mě (pro nás) mohlo být hodně zajímavé... děkuju tedy za připomenutí :)

Měj se krásně, posílám oslovské mrznoucí, ale slunečné pozdravy do Bystrice :). 

Napsal(a) Romi (neověřeno), So, 11. 02. 2017, 19:16*

Ahoj. Moje lektorka jógy té pozici říká "pes hlavou dolů" :-) právě 90 minut jógy v jógovém studiu, kam od prosince chodím, patří k mým aktuálně nejoblíbenějším věcem. Po každé hodině se cítím šťastná, vděčná a s čistou hlavou. Od té doby, co tam chodím, jsem si všimla, že si víc užívám přítomné okamžiky :-)

Snažím se chodit spát dřív, abych nevstávala ráno tak unavená, ale odpočatá.

Další věcí, kterou mám moc ráda, je kurz keramiky. Moc ráda dělám něco rukama, užívám si to v kontrastu s tím, že v práci pracuji na počítači. 

Taky teď ráda piju v práci odpoledne chai latté. Kafe mi nikdy nechutnalo. Mám ráda čaje. K mým oblíbencům patří tento čaj: https://www.manutea.cz/regeneracni-ajurvedska-smes-bio-x1658

K jídlu si ráda dám dobrý vývar, dýňovou nebo čočkovou polévku. Mám moc ráda štrůdl. Rodičům doktor zjistil zvýšený cukr, tak mamka už tolik nepeče dezerty. Ale dělá třeba často právě ten štrůdl, kam dává jablíčka a mák a cukr téměř nepoužívá. Překvapilo mě to, jak je to dobré (i bez cukru).

Jo a strašně mě teď chytli mungo klíčky a klíčky vojtěšky. Vymyslela jsem si, že si na keramice vyrobím nádobu na klíčení. Tak snad se mi to povede :-)

S manželem jsme spolu koukali na Pustinu a úplně nás to pohtilo. Za poslední dobu po House of cards nejlepší seriál. 

Co se hudby týče, pořád teď poslouchám Pink Martini :-) vždycky mi to zlepší náladu. Líbí se mi, že zpívají v různých jazycích (a třeba i ve španělštinu, kterou se snažím naučit). Večer si pouštím z YouTube různé relaxační písničky. Na józe se mi zalíbila tato mantra

https://www.youtube.com/watch?v=kYivP3gedCo

Celkově se teď víc "ladím na sebe". Snažím se dělat věci, které mi něco přinášejí.

Přeji hezký den, mám moc ráda tvůj blog ;-)

 

 

Ahoj Romi,

děkuju moc za nádherný komentář plný tipů a inspirace :). 

Na jógu jsem nikdy pořádně nechodila, byla jsem jen párkrát a je možné, že právě "přicházím" o ten duch kolektivu, který si doma při cvičení nevytvořím... Ale jóga je skvělá. A těší mě, kolik lidí na to přichází (a přišlo, dááááávno přede mnou).

Ta keramika zní úžasně a věřím, že si to užíváš. Ono prostě něco kreativně tvořit má něco do sebe :). Držím palce, ať se ti podaří vyrobit tu nádobu na klíčení! :)

Pustinu nám doporučovali už naši kamarádi a mluvili o tom tak, jako teď ty - že je to úplně pohltilo. Asi taky neodoláme, i když vím, že je to těžké téma. House of Cards zase miluje Radan! :)

A ta mantra je úžasná, děkuju za sdílení! A velmi s tebou souzním, co se poslední věty týče! :) Děkuju! Tereza

 

Napsal(a) Ani (neověřeno), Út, 14. 02. 2017, 20:15*

Oblíbenci zimy mě vždycky baví. :) 

Na La La Land jsme paradoxně taky šli do kina na Slovensku, když jsme tam strávili pár dní v Banskej Bystrici u přítelovi maminky na bytě. :) Vůbec jsem netušila na co to vlastně jdeme, ale ten film mě hrozně bavil. Hlavně proto, že mi připomínal staré filmy jako Někdo to rád horké nebo Snídaně u Tiffanyho svojí naivitou a tím kouzlem starých dobrých filmů. A já u toho brečela! Já! Přítel se až podivil, že já brečím u filmu. :) 

A stejně, jak ty píšeš, Teri, i mě nejvíc na zimě baví, jak se začínají prodlužovat dny. To je nejskvělejší, když jdeš domů z práce a ještě potom stihneš procházku za světla, i když se vracíš v 5. 

Měj krásné slunečné dny (doufám, že i v Oslu jsou slunečné) a já si jdu přečíst ty další dva nové články. :)

 

Přidat komentář

Odesláním tohoto formuláře souhlasíte s podmínkami služby Mollom.