Út, 14. 03. 2017, 13:34

O týdnu stráveném DOMA

tereza furiel sweet melange

Zrovna jsem nasedla do vlaku a naštěstí jsem překonala svou "automatickou dráhu" a nedala jsem si cappucino, což já tak běžně ve vlaku dělávám, ale vím, že dneska by mi to rozhodně nesloužilo. Jedu totiž do Prahy, kde budu mít půl dne na obrážení kaváren, ve kterých jsem ještě nebyla, ale mám je na pomyslném "wish listu" a vím tak, že možností dát si cappucino (a pravděpodobně i o něco chutnější, než v regio jetu) budu mít ještě habaděj. 

Dneska jsem si snad poprvé vědomě sedla ve "správném směru" (to znamená, že sedím ve směru jízdy). Já to totiž při kupování jízdenky vždycky popletu tak, že sice pořád vybírám jen ze dvou míst, ale pokaždé naopak a protože vlakem nejezdím tak často, vždycky zapomenu, které se "hodí" na kterou jízdu... Takže hurá, teď jsem si to zapsala a už si to budu určitě pamatovat! Sedadlo 95 na cestu do Prahy a 45 do Olomouce :).

Canall

Canall

Tentokrát jsem byla doma zhruba týden a mám za sebou krásné naplněné dny. Stihla jsem obejít všechny doktory a podivovat se a radovat, že nemám žádný kaz nebo že můj "krevní obraz" vypadá jako ukázkový příklad ideálních výsledků (jo, asi se trochu chlubím, ale s velkou pokorou!). Byla jsem dvakrát navštívit babičku a dědu, Lenička se mnou trávila kolik jen času to šlo a probraly jsme zase všechno možné a možná pro někoho i nemožné, viděla jsem se s bráchou a Marínou, s tatínkem jsme toho sice moc nenamluvili, ale nám stačí se na sebe usmát a dát si pusu na čelo a na tvář...

Upekla jsem celkem 60 cupcaků, 10 mini cheesecaků, 18 kousků veganských snickersek a 1 úžasný banánový chlebíček, který byl takovým (úspěšným) experimentem a brzo ho v Oslu upeču znovu a pak přidám na blog. Taky jsem spoustu chvil trávila v prostějovské kavárně Canall, kam jsem všechny tyto dortíky pekla a kde jsem potkala spoustu svých známých a kamarádů nebo kde si ráda jen tak píšu a jsem a když mě "nebaví" jen tak být, tak si povídám s Venďou a Liborem, kteří jsou nejautentičtější majitelé kavárny, které znám. A neříkám to jen proto, že tolik majitelů kaváren zase neznám. 

Plumlov

Plumlov

Plumlov

Taky jsem byla na procházce kolem obory za kempem Žralok, kde jsem měla loni v létě svatbu, ale v lese okolo něj jsem nikdy nebyla a úžasně jsem se tam nabila energií. Pro rohlíky jsem šla jen dvakrát. S nejlepší kamarádkou jsme si daly dvojku vína a bylo zajímavé a vtipné pozorovat, jak se témata, o kterých se bavíme mění a jsou "dospělejší"... i když je to jen taková hezká chvilková iluze, že už tedy jako "víme" a jsme "tam" :).

Vzpomněla jsem si na Vánoce, kdy jsem se doma zas tak dobře necítila a měla jsem pocit, že "už to není jako dřív". Vím, že je to vytržené z kontextu, jenže jakékoliv vracení se k tomu a vysvětlování už nemá nic společného ani s tím pocitem, natož se situacemi, které se tehdy děly a já už si je upřímně ani nepamatuju, takže bych si musela vymýšlet na základě toho, co cítím a jak to vnímám teď. Tentokrát jsem si naopak uvědomila, že je všechno dokonalé přesně takové, jaké je a že jakékoliv hodnocení vychází akorát z mysli, která je zaseknutá na nějakých představách, na předsudcích, na tom, co se "dělá", na strachu, obavách a nejistotě. Situace opravdu je "jiná". Ale nebrání mi v tom, nechat se objímat láskou a tím, co ke mně přichází a co pak ze mě zase vychází. A ne, neznamená to, že se mi líbí všechno, nebo že bych rozuměla všem věcem, názorům, formám, vyjádřením (se)... jen je nechávám být takové, jaké jsou a to mi umožňuje užívat si teď a tady v těch konkrétních situacích a nesnažit se být jinde a jindy v jiných podmínkách.

Plumlov

Plumlov

Plumlov

Plumlov

Plumlov

Je to jasný jak facka, vím. Nepíšu nic nového a ještě k tomu vám nechávám tolik prostoru pro představy a domněnky a taak. Ale prostě to teď tak cítím. Nechat jen tak být a plynout všechny ty formy kolem a spíš zachytit to, co vnímám "za tím", i když tomu asi neporozumíte. Ale já bych stejně byla nejradši, když to prostě jen přijmete, třeba necháte působit a pak to pustíte... :)

Vůbec nevím, kde jsme a zrovna stojíme... A hele, stačí minuta a už si protiřečím - však jsem přece TADY, ne? Ale ony všechny tyto koncepty a informace mají tolik různých rovin... :) Tak si je užívejme, všechny! :)

Komentáře

Napsal(a) Jana Dostálová (neověřeno), St, 15. 03. 2017, 17:12*

Ahoj Terezko, děkuji za milý článek. Těšila jsem se, jestli sepíšeš, jak se měla doma a moc se mi tvé shrnutí líbilo. Dobroty, cos napekla vypadají naprosto skvěle a mrzí mě, že jsme se tentokrát neviděly osobně. Ale doufám, že při tvé příští návštěvě se sejdeme a popovídáme si :-). Měj se hezky!

Ahoj Jani,

děkuju moc za milá slova :). Taky mě to mrzí, ale věřím, že příště budeme mít příležitost a se vidět a popovídat si :).

Děkuju moc a i tobě přeju krásné dny! :)

Přidat komentář

Odesláním tohoto formuláře souhlasíte s podmínkami služby Mollom.