Ne, 26. 03. 2017, 15:14

Sobota v lese

oslo

Když se vydáte nahoru na Holmenkollen (který možná všichni znáte z televize z nedávného biatlonu), čeká vás nádherný výhled na město, které ve srovnání s lesy, jezery a fjordem vypadá úplně malinkaté. Jenže Holmenkollen je pořád "jen" záčátek, za ním i vedle něj jsou nekonečné lesy a nad celým Oslem jsou stovky, možná tisíce turistických stezek. Nedávno jsem dokonce četla, že Oslo z víc než poloviny (52%) tvoří lesy. A já se musím přiznat, že toho s Radanem využíváme dost málo. I když, záleží na perspektivě - za poslední půlrok jsme na celodenní túře byli častěji, než předtím za tři roky dohromady. Má to vzrůstající tendenci. A hlavně nás to začalo bavit.

Dlouhou dobu se pro mě příroda v Oslu rovnala jezeru Sognsvann, které jsme kdysi mívali kousek od bytu. A fakt až loni jsem si uvědomila, že je to vlastně jen takový výchozí bod do "divokých lesů", kde se teprve dějí věci. 

Oslo, sweet melange

Oslo nature

Oslo nature

Včera jsme vyšli znovu. V deset ráno jsme se sešli s našimi kamarády a šli prozkoumat oblast, kterou jsme nikdy předtím moc neregistrovali ani na mapě. Vybavení dvěma druhy čaje, kávou, vodou, pitou s rybičkovou pomazánkou a horalkou, kterou jsem vyhrabala ze zákoutí našeho špajzu, jsme se vydali vstříc celodennímu dobrodružství. Sluníčko hřálo a nabíjelo nás energií. První část túry mi přišla nějak moc jednoduchá, šli jsme po "obyčejné" cestě, ale zase jsme viděli pohled na město zase trochu z jiného úhlu. Zajímavější to začalo být, když jsme vkročili na promočené golfové hřiště a nevěděli, kterou cestou se vydat. GPSku jsme si zakázali a tudíž jsme se párkrát vydali jiným směrem, než jsme trefili tu "správnou" trasu. A pak jsme najednou byli v lese a začala nám "strastiplná" cesta plná klouzání, objímání stromů, zvednutých žaludků - to když se mi podařilo ustát kluzkou zem - a vlastně i pádů - to když jsem ten sněhový led pode mnou neustála. Všechny pády provázel záchvat smíchu, hlavně na mojí straně. Takže dobrý.

Oslo nature

Oslo nature

Oslo nature

Nejúžasnější na celém dni bylo sluníčko. A když mezi stromy nehřálo, šlo to hned znát. Pak vzduch - ten norský je nejčistší, jaký jsem kdy dýchala. Taky mě bavilo koukat na jehličí ve sněhu/ledu, které vypadalo jako kopr v omáčce. Naštěstí jsem ho nemusela jíst, kopr nesnáším :). A vlastně ty nejnebezpečnější úseky jsem si užívala nejvíc. Vyžadují mou úplnou přítomnost a když myšlenkama na chvilku někam odběhnu, doslova ztrácím "půdu pod nohama". Vždycky, když čtu citáty a slova o tom, jak v přírodě nacházíme a poznáváme sami sebe, přijde mi to příliš abstraktní a vlastně mě to na tom trochu rozčiluje. Mně bytí v přírodě pomáhá vydávat (fyzickou i psychickou) energii, která se mi pak o to intenzivněji vrací v podobě radosti, vděčnosti, pokory i lásky. Hluboko v lesích si uvědomuju svou malost v kontextu celého světa a zároveň svou nekonečnost a pocit jednoty. Když se proplétám mezi stromy, cítím, že nemám kam utéct a hlavně, že není proč utíkat, protože jsem správně. Přirozeněji se odevzdávám přítomnosti a přestávám bojovat s jakýmikoliv pocity méněcenosti nebo třeba neschopnosti, protože tam - v ten okamžik - jsem naprosto schopná a silná a jsem si toho i vědomá. Jsou to pomíjívé momenty - všechno se neustále mění a je v pohybu - ale jsem schopná je prožít, užít naplno a nedržet se jich. Beru si z nich ale esenci, která tvoří můj svět.  

Oslo nature

Oslo natureOslo, sweet melange

Oslo, sweet melange

Oslo nature
Místo, odkud je předchozí fotka

Oslo nature

Oslo nature

Oslo nature

Oslo natureOslo nature

Jak se cítíte v lesích vy? Co ve vás příroda probouzí nebo vyvolává?

Komentáře

Napsal(a) Jituš (neověřeno), Út, 28. 03. 2017, 07:13*

Terezko,

já čím jsem starší tím raději "utíkám" do lesů či přírody obecně. Je to skvělý způsob jak si vyčistit hlavu, zrelaxovat se a tak nějak přijít k sobě.

Dodnes vzpomínám na naši dovolenou ve Špindlu, kde jsme každý den ma hodili po ledích a přírodě x kilometrů. Jen s Matym více vyhledáváme ty "zpevněné"/udržované cesty neb se mu po nich mnohem líp chodí :-).

Mějte se krásně a užívejte jara <3

 

Napsal(a) Terez sweet melange, Čt, 06. 04. 2017, 13:30*

In reply to by Jituš (neověřeno)

Ahoj Jituš,

díky moc za komentář! :) Souhlasím, že čím je člověk "starší", tím je příroda lákavější... 

A úplně chápu, že vyhledávte spíš ty udržované cesty, i tak je paráda, že spolu do přírody chodíte! Ono je fajn chodit sám, ale s někým (milovaným) je to ještě další level :).

Měj se nádherně! Tereza

Napsal(a) Kačí (neověřeno), Út, 28. 03. 2017, 13:03*

Ahoj Terezko,

tvůj článek mi zase vyklouzlil úsměv na tváři a zároveň mě opět ponouknul donutil k přemýšlení.

Do přírody a lesů utíkám čím dál častěji, čím jsem "starší". Moji rodiče celý život vyráží na procházky a túry každou sobout bez ohledu na počasí, v průběhu dospívaní jsem víkendy trávila jinak a po svém, ale poslední dobou, kdykoli mi vyjde čas, za nimi jedu a vyrážíme spolu. Telefony a foťáky necháváme doma, takže nás pak sice zpětně mrzí, že nemáme vzpomínku v podobě fotek, ale na druhou stranu tím získáváme krásný ničím nerušený čas strávený spolu v přírodě a já si takových okamžiků čím dál tím víc vážím.

Mějte se s Radanem krásně. :)

K.

Ahoj Kačí,

děkuju moc za milý komentář, těší mě, že v tobě něco vyvolává... :)

A to, co píšeš o svojí rodině a vašich společných výletech... rozumím ti. Když jsem ještě bydlela doma, trávila jsem spoustu času sama/s někým jiným, ale teď když jedu domů, vážím si našeho společného času a moc ráda s našima chodím ven do přírody... je krásné, jak se to plynule mění a dostává nový rozměr :).

Děkujeme! A ty se měj nádherně! :) Tereza

Přidat komentář

Odesláním tohoto formuláře souhlasíte s podmínkami služby Mollom.