Ne, 30. 04. 2017, 20:54

ISLAND 2017: Den 1 - Reykjavík, Seljalandsfoss a Reynisfjara

Reykjavík

Dneska vám chci napsat o tom, jaký byl Island mýma očima. Vlastně se mi pořád nechce věřit, že jsme ho navštívili. Byla to pro mě vždycky tak "vzdálená země", že jsem o ní snad ani nesnila. O to úžasnější mi přijde to, jak se nám celý svět otevírá a všechno je dostupnější. Jsem vděčná, že žiju právě teď a v této době! 

Naše cesta na Island začala někdy v zimě, když jsem si psala se svým kamarádem Daliborem a slíbila mu, že se za ním určitě přijedeme podívat. On totiž odjel na sezónu pracovat na sever ostrova. Ze zvědavosti jsem koukla na letenky a na konec dubna nám dvě zpáteční letenky vycházely v přepočtu za necelých 5 000 Kč. No nekup to! :) Později jsme zjistili, že máme kamarádky ještě na jihu, a tak jsme se rozhodli, že se podíváme na obě strany.

Vyrazili jsme v neděli brzo ráno. 8:35 nám letělo letadlo a v 9:30 už jsme přilétali na letiště Keflavik. Ne, že by cesta trvala jen jednu hodinu, ale protože jsou na Islandu o dvě hodiny méně, měli jsme je při příjezdu "k dobru". O půl jedenácté už jsme frčeli půjčeným autem do hlavního města. Chcete vědět, jak se jmenovala společnost, od které jsme si auto půjčili? Rent a wreck neboli "pronajmi si vrak" a to fakt! Ale bylo to levný a vlastně docela spolehlivý, i když mně se to jako neřidičce sedící na sedadle spolujezdce dobře povídá. Na konci této islandské série se o těchto "praktických" věcech rozepíšu víc.

hallgrímskirkja

Reykjavík

Po cestě do Reykjavíku hrála (docela dobrá) hudba, což se teď zdá jako nepodstatná informace, ale k "pointě" se dostanu později v článcích, slibuju. Teď už se přesuňme do nejsevernějšího a zároveň nejzápadnějšího hlavního města Evropy. Zaparkovali jsme kousek od symbolu Reykjavíku - u luteránského farního kostela Hallgrímskirkja. V neděli jsou všechna parkoviště zadarmo. Chtěli jsme rovnou jít na prohlídku a vyhlídku, ale zrovna probíhala mše, tak jsme se šli nejdřív projít po městě a hlavní ulici Laugavegur. Je zvláštní, že stejně jako v Oslu to "centrum" v Reyjkjavíku moc nevypadá jako centrum, ale spíš jako taková náhodná ulice. Milá, barevná, ale nerozeznala bych ji od podélné ulice. Na druhou stranu, Reyjkavík opravdu je malé město, i když v něm žijí 2/3 celkové populace Islandu. Mimochodem, Reyjkavík je taky jedním z nejekologičtějších měst na světě, mimo jiné proto, že přes 90% veškerých budov jsou vytápěny vodou, která vede přímo z termálních pramenů. 

V Reyjkavíku jsme strávili necelých pět hodin a tady je můj "mini průvodce"

Hallgrímskirkja

Přiznám se, že přestože je to nádherná a impozantní stavba, mně osobně se tvar tohoto kostela zas tak nelíbil. A uvnitř je tak hezky "stroze" skandinávský. Určitě se vyplatilo vyjet výtahem nahoru, kde je krásný výhled na celé město. Sice nám tam byla trochu zima, ale pohled na oceán a barevné střechy stál za to. Konkrétně to tedy stálo 700 isk, což je v přepočtu asi 160 Kč. 

hallgrímskirkja

hallgrímskirkja

Reykjavík

Reykjavík

 

Procházka po pobřeží a Sun Voyager

Skoro v každém článku o Reyjkavíku najdete zmínku a soše lodi, která má reprezentovat objevení nezmapovaných teritorií. Leží na pobřeží a celkem dost u ní fouká a něco mi říká, že asi většinu času, vzhledem k zmíněné poloze. U té sochy to taky bylo poprvé, co jsem si za celý trip všimla lidí s "namakanými foťáky", kteří asi chytali fakt špešl záběry... rozhodně ale nebyli poslední. Zdá se, že na Island se jezdí jen s pořádnýma fotoaparátama.

Reykjavík

Reykjavík

Reykjavík
Bílá husa :D

 

Harpa

Nádherná skleněná koncertní hala a konferenční centrum, které jsem si zapomněla vyfotit zvenku. Ale všechno nádherné a zajímavé se stejně odehrávalo hlavně uvnitř. Sklíčka hrála všemi různými barvami a úplně jsem měla chuť se tam vyvalit na nějakou sedačku nebo lavičku a jen koukat ven na oceán. Místy jsem si tam přišla jak v oslovské opeře, která tedy má pro mě ještě větší kouzlo, ale Harpa určitě stojí za nakouknutí.

harpa, Reykjavík

harpa, Reykjavík

 

Tjörnin

Malé jezero v centru města, kde se rochní spoustu labutí a hus a okolo posedávají rodiny s dětmi. Měla jsem ho zaznačené ve svém malém seznamu (kde byly, přiznávám, místo památek hlavně tipy na kavárny), ale v Reykjavíku je všechno tak kousek, že bychom Tjörnin stejně neminuli.

Tjornin

Tjornin

 

Einar Jonsson scalpture garden

Četla jsem, že se této zahradě se sochama říká takový "skrytý poklad" Reykjavíku, no - já bych spíš řekla, že je to takový nenápadný park, ale za vidění stojí, proč ne. Najdete ho hned vedle toho velkého kostela Hallgrímskirkja a pokud budete parkovat tam kde my, budete ho mít po cestě k autu :). 

einar jonsson scalpture garden

A teď už moje oblíbená část - káva a jídlo!! aneb ať jste kdekoliv na světě, hledejte dobré stylové kavárny, že jo! V Reykjavíku jsme stihli jen čtyři z mých deseti vyznačených míst, ale to je vlastně docela dobrý skóre - na to, že jsme se hned v první kavárně totálně zaplácali dvěma obrovskými kusy dortů...

Kaffitár

Kaffitár

Kaffitár

Bankastraeti 8 
http://kaffitar.is/

... a přesně tady jsme si ty dorty daly. Mrkvový a cheesecake. S přeslazeným chai latté to byla vražedná kombinace, ale nutno dodat, že vynikající. Stěny kavárny zdobily různé ceny z baristických soutěží a vypadalo to tam jako místo, kam si lidí chodí pokecat i pracovat na počítači. Oba s Radanem doporučujem.

Reykjavík roasters

Reykjavík roasters

Reykjavík roasters

Reykjavík roasters

Reykjavík Roasters

Karastigur 1 | corner of Frakkastigur
http://reykjavikroasters.is/

Malá hipsterská minimalistická kavárna, která typově spadá přesně do té kategorie "insta friendly" a "must visit" a něco vás do ní bude lákat už když budete procházet kolem. Klidně se ale nechte zlákat, protože cappucino mají dokonalé a jsem si jistá, že milovníci chemexů a jiných filterů si tu taky přijdou na své.

best hotdog in town

Bæjarins beztu pylsur

Tryggvagata, near Kolaportið 
http://www.bbp.is/information-in-english

neboli doslova "nejlepší hotdog ve městě". Na tento stánek kousek od Harpy narazíte snad v každém "průvodci" Reyjkavíkem. Všude jsem četla, že se na něj pořád čeká řada a taky, že ho buď milujete nebo nesnášíte. Takže - řadu jsme na něj fakt stáli. Ale tak silné emece jsem si k tomuto horkému psovi nevytvořila. Dali jsme si ho "se vším", což znamenalo osmažená cibulka, hořčice, kečup a ještě nějaká hnědá omáčka a byl... hmm, ok, dobrý. "Nejlepší ve městě" byl, protože jsme žádný jiný neměli. A stojí za to v případě, že máte hlad a ne moc peněz.

Bergsson Mathús

Bergsson Mathús

Bergsson Mathús

Templarasund 3
http://www.bergsson.net/mathus/

A poslední zastávka na doporučení byl Bergsson Mathús, který jsme si s Radanem pro zapamatování pojmenovali "Bohuš Matúš". Celý den (nebo možná jen celou neděli) podávali jen brunch a většinou se jednalo o nějaký chleba s různými pomazánkami a tak. My jsme si dali na půl (nebo spíš na 3/4 a 1/4) jeden, kde se toho "odehrávalo" nějak moc. Ovoce, brambory, slanina, jogurt s musli, zeleninový salát, vařené vajíčko, chleba. V ceně byl pak ještě jablečný a pomerančový džus, hummus, arašídové máslo a marmeláda. A voda, samozřejmě - tu si ostatně můžete dát v jakémkoliv podniku. 

Cena za cappucino se všude pohybuje mezi 550-650 isk (130 až 150kč), což jsou vlastně takové norské ceny. :) 

To byl konec mého - ehm ehm - vyčerpávajícího reykjavíkového průvodce a teď už se můžeme vydat na cestu do nejjižnějšího a nejdeštivějšího osídleného místa na Islandu - do Víku, který má zhruba 400 obyvatel. 

trasa den 1 Island
Naše trasa první den

cestou necestou Island

cestou necestou Island

Po cestě jsme se zastavili u vodopádu Seljalandsfoss, který je 60 metrů vysoký a dá se obejít ze všech stran - můžete jít nad něj, pod něj, vedle něj... upřímně, já si to uvědomila až včera pěkně v teple domova, když jsem si vyhledávala, jak se vlastně všechny ty "fossy" (vodopády), které jsme navštivili, jmenují. Ono totiž, když jsme k Seljalandsfoss přijeli, foukalo tak šíleně, že mě ani vůbec nenapadlo zkoumat nějaká zákoutí a podobně. Byla jsem ráda, že stojím. Oblékli jsme si s Radanem igelitovou pláštěnku, kterou jsem kdysi koupila s tím, že "se nám určitě někdy bude hodit" a vypadali jsme v ní jak hastroši :). Ale byl to úžasný zážitek, už jen ten samotný vítr, u kterého mi poprvé došlo, co to znamená být "ošlehaná severským větrem". Doslova! :) A pak se objevila duha. Hodně blízko. A mně modraly rty, jaká mi byla zima. 

Seljalandsfoss
Seljalandsfoss
Seljalandsfoss
Seljalandsfoss

Cestou jsme pak projížděli ještě kolem Skogafoss, ale z dálky působil podobně a navíc byl už ve stínu, tak jsme ho vynechali. Na googlovských fotkách ale vypadá taky krásně, takže stojí minimálně za zmínku.

Těsně před Víkem jsme se jeli podívat ještě na Black Sand Beach (Reynisfjara), což je pláž s černým pískem a tzv. "sneaky waves" neboli záludnými vlnami, které už stály život několik turistů, kteří se nechávali fotit blízko vody a přišla nečekaně velká a silná vlna. My jsme žádnou takovou bohužel (bohudík) neviděli. Taky se na tomto místě natáčela Noemova archa s Russelem Crowem. Turistů moc nebylo, ale předpokládám, že v létě jich bude znatelně víc. Trochu mě mrzelo, že jsme si z Víku nestihli udělat procházku na útes nad Reynisfjara, protože tam prý můžete vidět ptáky puffeny (papuchalci se jim říká v češtině) a taky tam určitě je nádherný výhled. Tak třeba příště.

Reynisfjara
Reynisfjara
Reynisfjara
Reynisfjara
Reynisfjara
Reynisfjara
Reynisfjara
Reynisfjara
Reynisfjara
Reynisfjara
Reynisfjara
Reynisfjara

A příště bude taky pokračování našeho isladského dobrodrůža. Vlastně o dost "dobrodrůžovitější" než první - převážně městský - den. 

Díky za přečtení a zatím pá!

Komentáře

Napsal(a) Jarka (neověřeno), Út, 02. 05. 2017, 18:58*

Terezko, úžasný výlet, i když "trošku" frišný. Ten kostel zvenku se mi taky tolik nelíbí. Ovšem uvnitř, je úžasný... ty varhany jsou nádherné.. asi vyniknout v tom bílém prostředí ... v té bílé nebo našedlé vynikne i  stavba sama o sobě. Okolí města je nádherné, ty protáhlé vršky a skály v moři.. nádhera!!!

Kafíčko a bašta k tomu patří. To se mi taky líbí, dát si kávu, čaj a jen tak pozorovat cvrkot.

Krásné fotky i povídání ... díky. Už se těším na příště!

Měj se fajn. Jarka

Jarko,

díky moc za komentář (ještě se brzy chystám na ten v emailu :)). Trošku narychlo to bylo, vlastně jsme to s Radanem pojmenovali jako "instatní Island", protože jsme toho viděli hodně, ale všechno spíš povrchově. O další důvod víc se tam vrátit. :)

Teď se jdu pusit do fotek z druhého dne a brzy by měl vyjít den č. 2 :)

Děkuju moc a měj se krásně!

Tereza

Přidat komentář

Odesláním tohoto formuláře souhlasíte s podmínkami služby Mollom.