Po, 29. 05. 2017, 19:25

Coffeeslava 2017 - V Bratislavě za kavárenskou kulturou

coffeslava 2017

Mám ráda kavárny. Vlastně jsem docela slušná "kavárenská povalečka". Resp., nejsem si jistá, co přesně ten výraz znamená, ale já si pod ním představuju to, že

1. Kdykoliv mám možnost, jdu do kavárny.
2. Kdykoliv jsem v novém městě, hledám kavárny.
3. Dokážu v nich sedět hodiny, psát, číst si, povídat si nebo jen pít kávu a čučet do blba (= často do mobilu).
4. Když na to přijde, dokážu chodit z kavárny do kavárny.
5. Baví mě kavárny "hodnotit", komentovat, co se mi líbí a co vůbec a co chci ve svojí budoucí kavárně a co teda určitě né.

A tak. A protože jsme se konečně ocitlli ve střední Evropě v době, kdy se tu dějí (kávové) věci, vydali jsme se v pátek ráno autobusem do Bratislavy a přes sedm hodin strávili procházením se z jedné kavárny do druhé (báječný způsob, jak poznat město :)), jezením dortíků, pitím kávy a limonád a užíváním si úžasného počasí. V Bratislavě se totiž pořádala "Coffeeslava", do které se zapojilo dvanáct kaváren, které se zařazují do tzv. "třetí kávové vlny". My jsme rozhodně nestihli všechny! Ale i tak se nám už  ke konci trochu klepaly ruce, jak jsme byli překofeinovaní.

První zastávka byla u Pána Králička hned u východu z autobusového nádraží. Během této návštěvy Slovenska jsme "králíčka" navštívili třikrát, právě díky skvělému umístění. Zkoušeli jsme cappucino, Radan i jejich variaci na anglickou snídani a v den festivalu se přímo před kavárnou prodávaly čerstvé holandské vafle. Takové ty s krémovým karamelem uprostřed. Dali jsme si jednu napůl a tím zahájili ochutnávací den. 

pán králíček

pán králíček

O pár (stovek) metrů vedle sídlí Mono Café, kde celý den připravoval kávu letošní český Barista roku Jan Škeřík, který si přivezl i vlastní kávu z Double B. Moc se nám tam líbilo, interiér byl jednoduchý, čistý a cappucino i iced flat white vynikající. Jak by ne, když bylo od mistra... I když mě překvapilo, že to latté art teda nic moc (detaily, detaily...:)).

Mono Café

Mono Café

Mono Café

Po cestě do další kavárny ze seznamu jsme to vzali přes úplně nově otevřenou první bratislavskou (téměř) bezobalovou pekárnu U Dobrožrúta. Na mě tato informace vyskočila pár dní předtím na facebooku a tak mi bylo jasné, že tento podnik určitě nebudu chtít vynechat. Je vidět, že je fakt čerstvě otevřené a spoustu věcí a vychytávek ještě přijde, ale je to tam krásné, roztomilé a plné různých ekologických pomocníků a potravin v dózách a pytlech. Dali jsme si napůl veganský makový dort a moc nám oběma chutnal. Pečivo vypadalo lákavě a pokud postupně přidají víc stolů na sezení, myslím, že si své zákazníky určitě najdou. A doufám, že jich bude co nejvíc! Je super, že se podobné podniky stále víc a víc rozmnožují.

U Dobrožrúta

U Dobrožrúta

U Dobrožrúta

U Dobrožrúta

U Dobrožrúta

Kousek vedle (to se mi líbí, že všechno "podstatné" je v té Bratislavě tak nějak u sebe) je kavárna Mad Drop, kterou mi doporučovali i Venďa a Libor z prostějovského Canallu. Cupping jsme nestihli, ale po celý den byla možnost připravit si vlastní kávu. Vychytali jsme čas, kdy tam zrovna nikdo nebyl a vyzkoušela jsem si přípravu cappucina na jiném kávovaru, než na jaký jsem zvyklá, což byla dobrá zkušenost, protože každý fakt funguje jinak. Zajímalo mě, jaký je rozdíl mezi druhou a třetí kávovou vlnou. Jak jsem zmiňovala na začátku, všechny zúčastněné kavárny se totiž řadily do "třetí kávové vlny", což znamená používání výběrové kávy, zajímání se o původ a důraz na její správnou přípravu. Taky jsem věděla, že první vlna je zase výraz pro italskou kávu typu Illy, Lavazza atd. No, a dozvěděla jsem se, že "druhá vlna" sice už často používá taky výběrovou kávu, ale často různé směsi a nedbá tolik o původ zrna a na správný způsob přípravy. Ve zkratce řečeno. Každopádně, během tohoto zkoušení jsme s Radanem každý vypili asi tři shoty espressa a tudíž jsme si v Mad Coffee už nedali nic dalšího. Určitě tam ale chci zajít znovu, dortíky vypadaly lákavě a lehátka na zahrádce super pohodlně. 

Mad Drop

Mad Drop

Mad Drop

Mad Drop

Mad Drop

Vyběhli jsme na ulici předávkovaní kofeinem a se skoro prázdným žaludkem. On ten makový dortík i vafle byly fajn, ale však všichni víme, jak je to se sladkým. Účinek okamžitý, dopad drsný. Tak jsme se vydali do Starého města do Urban Bistra, protože je ho teď plný instagram a co si budem povídat, peer pressure funguje :). Upřímně - mě moc nenadchlo. Interiér je krásný, jak ze žurnálu, ale nic z něj nedýchá, je prostě jen líbivý a fotogenický. Kombinace bezu a okurky v limonádě dohromady vytvoří chuť kopru, věděli jste to? A ten já nemusím. Vůbec. Jídlo vypadalo pěkně, ale nemělo šmrnc... prostě, já bych to nikomu nedoporučovala. Čistě subjektivně. 

urban bistro

urban bistro

urban bistro

Na třetí hodinu jsem chtěla jít do Brew Bar Café na přednášku/workshop o latté art, ale Radanovi jsem místo toho zadala adresu do EduCafe, což se nakonec ukázalo jako super věc, protože tam zrovna probíhal experiment s ochutnáváním stejného druhu kávy, která byla připravená s různými druhy vody. Vůbec by mě nenapadlo, že by mohla mít na chuť kávy takový vliv. Nám "samozřejmě" s Radanem chutnala nejmíň ta, co má být podle nějakých měřítek nejoptimálnější. No, klasika :).

EduCafe

EduCafe

EduCafe

Poslední zastávka byla v bistru Žufaňa. A nutno dodat, že to byla třešnička na dortu, to nejlepší na konec. Vešli jsme tam a cítili se, jak u někoho doma. Nádherný, útulný, přirozený intriér, vynikající jarní polévka i domácí limonáda. No a to růžové víno taky, co bych kecala :). V místní "obývačke" jsme si poslechli parádní přednášku na téma "jak tvořit kávovou komunitu ve městě, kde pojem výběrová káva "neexistuje". Přijel totiž Jirka Giesl ze Šumperka, který si tam před pár lety otevřel rodinnou kavárnu Pikola a vyprávěl o svých začátcích, jak se k tomu dostal, co otevření takového místa obnášelo a bylo to fakt inspirativní. O to víc, že s ním přijela i jeho kolegyně Eliška, se kterou si nedávno v tom samém městě otevřeli novou kavárnu, která je inspirovaná Skandinávií. Eliška totiž pět let žila v Norsku, ale chtěla se vrátit domů. A nakonec je právě v Šumperku, kde předtím byla jen jednou na návštěvě. Krásně se poslouchají tyto příběhy, krásně.

žufaňa

žufaňa

žufaňa

A bylo příjemné si i tu Bratislavu projít po svých. Nakouknout do ní. Seznámit se s ní... A vidět, že ta "kavárenská kultura" se v ní začíná probouzet...

Bratislava

A aby byl můj "bratislavský kávový průvodce" kompletní, tady jsou další kavárny, které jsme nestihli - U Kubistu, Satori Stage, Dot., Mercek Café, Five points, Goriffee, Brew Bar Café.

Máte rádi podobné akce? Poznáváte rádi nové podniky? Máte svůj oblíbený?

Komentáře

Napsal(a) Jituš (neověřeno), Út, 30. 05. 2017, 12:40*

Terez,

to vypadá, jako super akce. My byli teď v sobotu na olomouckém dnu kávy a moc jsme si ho užili. Mám tyhle kávové akce tak ráda :-). Jediný co teda furt nezvládám je nasoukat do sebe za keden den takové množství kávy. Což je blbý, protože já chci vždycky ochutnat co nejvíc :-D. V červnu si navíc plánuji udělat "malý" baristický kurz a moc se na to těším. Vyzkoušet si, jak se káva připravuje v pořádné "mašině".

Mrzí mě, že vals Urban house nenadchl, ale chápu, že není pro každého. Nám se tam líbilo, je to trošku něco jiného než známe z Olomouce :-).

A ještě ke Canall coffee. Budi ráda, když se domluvíme a zakdem na něco dobrého posedět na zahrádku a popovídat si :-). V sobotu byli i na dnu kávy a celý dopoledne jsme se s Matym motali kolem jejich stánku. Měli tu nej domácí limču. A ten ledový filtr, ten byl taky moc mňam :-).

Hezké dny v čechách/slovensku. Jitka

Přidat komentář

Odesláním tohoto formuláře souhlasíte s podmínkami služby Mollom.