Pá, 03. 11. 2017, 17:13

Pražský víkend plný kaváren, křtů a nabíjejících lidí

praha

Je šest hodin ráno a já sedím ve vlaku. Jedu domů. Do Osla. A mám hlad. Před odjezdem na nádraží jsem stihla sníst jen jablko, tak teď přemýšlím, co si objednám. Asi croissant. Každopádně. Jedu domů za Radanem a moc se na něj těším. Těch deset dní tady uteklo jako voda a já se cítím nabitá energií a inspirací. Nejvíc asi z pražského víkendu. Už je to dlouho, co jsem v Praze byla na déle, než pár hodin. To většinou po příletu stíhám jenom rychlý oběd nebo kávu a hned frčím domů k rodičům. Tentokrát jsem na Prahu měla dva a půl dne. Naplánovala jsem si dlouhé procházky městem, návštěvy nejrůznějších kaváren, nakupování drobností co si odvezu do Norska, a samozřejmě účast na křtech dvou krásných "blogerských" knížek. Nakonec mi můj plán vyšel jen částečně, ale o co míň jsem nakupovala a viděla z Prahy, o to víc jsem se potkávala s kamarádkama a hlavně lidma, které jsem už dlouho chtěla poznat. Ale pojďme to vzít nějak systematicky, jo? Hmm, by mě zajímalo, jestli to slovo vůbec používám správně :).

Do Prahy jsem přijela v sobotu odpoledne a mířila na Palmovku, kde jsem si v nějaké kavárně měla vyzvednout klíče, které mi tam kamarádka nechala, abych se dostala k nim domů. Poslala mi fotku té kavárny a já měla pocit, že si ji "pamatuju", že je po cestě a že si ji tedy rozhodně nemusím zadávat do gpsky. No, trochu jsem se sekla a cesta, která by normálně zabrala asi pět minut, se protáhla skoro na dvacet, já lítala po Palmovce a nakonec zjistila, že ta kavárna je asi padesát metrů od zastávky. No co. Do toho mi napsala Verča "Stylish Coffee", že jde taky na křest Kate Rezkové a jestli chci jít s ní. S Verčou jsem se poznala asi rok a půl zpátky v Oslu a její nabídku s radostí uvítala, protože představa, že budu někde na Andělu bloudit podobně jako teď na té Palmovce, se mi moc nelíbila. 

A tak jsem se lehce po páté ocitla v krásném Prostoru Země, kde byla od začátku nádherná atmosféra, krásný světlo a plno usměvavých lidí. Křest se povedl. Kate byla suverénní, milá, vtipná, a když pak společně s Honzou Nedvědem z Mad Baker Music zazpívala svou první originální písničku, většinu lidí v místnosti dojala. Její knížka "Sama sobě majákem" se čte sama. Působí upřímně, nenásilně, trošičku naivně, uvědoměle a tak opravdově! Tato akce byla od začátku až do konce nabíjející. Seznámila jsem se s lidma, které už dlouho sleduju na sociálních sítích. S Weef, se kterou souzním v oblasti "zero waste" a hltám každé její video a článek, protože "mají smysl". S Kačí z My Cooking Diary, která působí tak nenápadně, ale je neuvěřtelně zajímavá. S Pájou, která je prostě živel, naprosto nekonvenční a jedinečná. S Lukášem, kterej moc nemluví, ale když jo, má to hlavu a patu a jde z něj cítit obrovský klid. No a Anie. Nádherná víla, se kterou jsme nepotřebovaly žádné "seznamovací fráze" a rovnou spolu mluvily, jako kdybychom se znaly odjakživa. Nahlédnout do jejího světa je osvěžující a obohacující a já tak nějak tuším, že to bylo vzájemné. Což je pro mé "pochybující já" docela těžký takhle veřejně přiznat. 

křest Kate Rezková
Kate, Anie a "Inkoustová tečka" :)

křest Kate Rezková

Sama sobe majákem

V neděli ráno jsem chtěla vyrazit na snídani. Vybrala jsem si Café Jen, podle mapy usoudila, že nejlépe se tam dostanu, když pojedu na zastávku Perunova a vyrazila jsem. Byla zima a všude bylo rozfoukané listí a sem tam popadané větve. Když jsem vystoupila z tramvaje, všimla jsem si, že přede mnou jde Verča ze Stylish Coffee. Viděly jsme se o den dřív na křtu a já ji teď nechtěla rušit, tak jsem ji nijak neoslovila. Jenže jak teď nosím tu žlutou pláštěnku, která je v Praze docela napádná, Verča ji asi zahlédla v okně kavárny, pak se  otočila a překvapeně a trochu rázně se mě zeptala: "Ty mě sleduješ?!" :) A já že néé, že jenom hledám kavárnu. A tak mě Verča znovu zachránila od bloudění a ukázala mi, kam jít. Nakonec bylo v Café Jen úplně narváno, tak jsem se vydala zpátky na Korunní a nasnídala se v Coffee Corner Bakery, kde jsem si dala výborné chai latté s mandlovým mlíkem a banánovo-ovesné lívance s hruškovým pyré. A četla si. 

praha

coffe corner bakery
Coffee Corner Bakery

coffe corner bakery

Pak jsem se vydala do centra. Šla jsem od Rudolfina podél Vltavy ke Karlovu mostu a pak uličkama ke Staromáku. Šíleně foukalo. To jsem ještě nevěděla, že jde o orkán Herwart. Vlastně to, jak se jmenuje, jsem si dohledala až teď. Po obědě jsem se vrátila zpátky na Korunní ulici a ve Spižírně se potkala s Verčou, která píše blog Čas Kávičky. Seznámily jsme se asi před třemi lety. Byla jediná, která se tehdy ozvala na mou pozvánku na "sweetmelangovském" facebooku a šla se mnou na kávu. Od té doby jsme se neviděly, ale vzájemně se sledujeme a tak mi přišlo, že jsme tentokrát navázaly tam, kde jsme tehdy skončily :).

Vítr venku se stupňoval, a tak jsem se už kolem páté vydala k Aničce domů. Anička je moje spolužačka z výšky a vídáme se tak dvakrát třikrát v roce. Zrovna s přítelem čekají miminko a k tomu studuje práva, takže o témata k povídání bylo postaráno :).

Praha

Praha

Praha

Praha

spižírna

spižírna

V pondělí mě Anička vzala do Vnitroblocku, kde je to teda parádní. Je to přesně ten prostor, o kterém by Radan řekl, že to je "rozbitá hrůza" a mně se naopak "hrozně líbí". Capuccino vynikající, a když pak přímo nad námi zapnuli topení, bylo nám i hezky teplo. Pak jsem mířila na Anděl. Nevím proč, ale myslela jsem si, že to je z těch Holešovic kousek. Ono šest kilometrů není zas tak moc, ale přece jen jsem radši jela tramvají. Těmi pražskými jezdím ráda. Oběd jsem strávila s Anie. Šly jsme do veganské Pastvy a povídaly si nad pohankovýma karbenátkama a ovocným dortíkem skoro tři hodiny. Bylo to moc nabíjející, ale o tom jsem vám psala už před chvilkou.

Ve tři jsem měla mít sraz s Tess. Jenže se znovu projevil můj orientační "nesmysl" a cesta, která měla trvat pět minut, mi nakonec trvala patnáct. A to mě ještě Terezka musela nasměrovávat a psát mi, co budu cestou do kavárny Cafe No. 22 míjet. Trochu trapas. Ale pak jsem to konečně našla a Terezčina bezprostřednost a uvolněnost mě dostala hned v prvním momentu. Další žena, která je svá, přirozená a otevřená. 

Vlastně tento článek píšu hlavně proto, abych se vypsala z té vděčnosti, kterou cítím proto, že jsem během tak krátké doby poznala tolik krásných lidí. Až jsem si v ten moment říkala, že se snad HNED TEĎ přestěhuju zpátky do ČR, abych tohle mohla zažívat častěji. Ale víte co. Lpět na krásných a šťastných chvílích je úplně stejný, jako se zamotávat do těch "smutných a nešťastných". Nic z toho netrvá věčně, a tak je mnohem užitečnější si naplno prožít přítomnost, než přemýšlet o tom, že to tak chci/nechci (na)pořád. Na takový přemýšlení je čas potom. Jako teď, třeba. Chápete? :)

Vnitroblock
Vnitroblock

Vnitroblock

Vnitroblock

Vnitroblock

Na pátou hodinu jsem dorazila do SmetanaQ, kde měla křest svých Šlehačkových oblak Terezka Salte. Krásný prostor, obláčkové cupcaky, jazzová zpěvačka, Terezčina rodina a spousta známých blogerek, modelek a hereček. No a Terezka - nádherná, zářící, ve svém živlu. Popravdě jsem se tam ze začátku cítila trochu nepatřičně. Navázat konverzaci mi skoro s nikým nešlo, a tak jsem alespoň pozorovala, co se kolem mě děje. Celá ta akce byla podle mě dokonalým Terezčiným odrazem. Věřím, že takto nějak si to kdysi vysnila. Její ségra Bára pokřtila oblaka šlehačkou, a pak se postupně většina lidí vytratila a přišly Terezčiny čtenářky. Bylo trochu narváno, ale ve vzduchu byla cítit hezká energie. Knížku jsme si doma předčítaly s Leničkou, ale ještě mi zbývají asi dvě kapitoly. Ty stihnu dneska v letadle. Jak symbolické :). 

Tereza In Oslo

šlehačková oblaka

šlehačková oblaka
S Terezkou a Jitkou, co žije taky v Oslu :)

šlehačková oblaka

A tím to dneska ukončím. Za chviličku mi to letí. A já musím ještě na záchod. Až moc informací, já vím. Mějte se krásně!

P.S.: A kdybyste měli chuť a čas, můžete mi ještě pořád poslat hlas do Blogerky roku. Uděláte mi tím velkou radost :).

Komentáře

Napsal(a) Rose Tascher (neověřeno), Út, 07. 11. 2017, 21:52*

Já jsem ve Vnitrobloku taky nedávno byla, protože ho byl plný instagram.. ale musím se přiznat, že po této návštěvě se spíše přikláním k názoru Radana :D

Přidat komentář

Odesláním tohoto formuláře souhlasíte s podmínkami služby Mollom.