Ne, 25. 02. 2018, 15:24

Jak jsem prožívala 4. měsíc těhotenství

čtvrtý měsíc těhotenství

Dneska jsem začala 18. týden těhotenství, což znamená, že čtvrtý měsíc je úspěšně za mnou. Týjo, jsem v pátém měsíci! Neletí to nějak rychle? Bříško už začíná být pěkně vidět, což teda někdy podporuju i upnutými svetry, protože se mi to prostě líbí. U nás v kavárně, kde se to těhotnými a čerstvými maminkami jenom hemží (pořád!), si většinou velmi brzo začínám všímat, když se některé zákaznici začne kulatit bříško a vždycky mě baví pozorovat, jak roste. Já vím, to zní divně. Ale k nám do kavárny chodí asi 90% stálých zákazníků a tak je to celkem jednoduchý vypozorovat. Někdy i podle toho, že si začnou objednávat jiné věci, než "obvykle" nebo se začnou ptát na to, jestli je sýr v sendviči pasterizovaný apod. Dřív by mi to možná nijak podezřelý nepřišlo, ale teď si hlídám podobné věci, tak "vím" :). 

Ale zpátky ke čtvrtému měsíci. Ten podle tabulek trvá od 14. do 17. týdne, a i když mi takto "z fleku" nepřijde, že by se něco zvláštního událo, když o tom začnu přemítat víc, je spoustu malých (ne)podstatných věcí a "příznaků", které během tohoto měsíce buď přišly nebo odezněly. 

Třeba (ranní) nevolnosti. Jak jsem je moc nezaznamenala v prvním trimestru, začátkem druhého se u mě rozjely celkem ve velkém, hlavně tedy brzo ráno, před devátou hodinou. Takto se párkrát stalo, že jsem po cestě do práce vyzvracela vypitou vodu nebo pak celou snídani, protože mě prostě během sekundy polilo horko, točila se mi hlava, podlomila se mi kolena a nešlo to jinak. Proto jsem pár týdnů tyto otevírací směny měnila za zavírací, a tím se problém vyřešil. Nedávno jsem ale zkusila znovu i ranní a zdá se, že už mi nevolnosti v takovém měřítku odezněly. 

Ještě co se týče práce, tak protože prodáváme různé chleby a kynuté buchty, které je potřeba doplňovat, musím se často různě natahovat nebo si naopak dřepnout. To pro mě nikdy nebyl problém, naopak, ale začala jsem si všímat, že jak mi postupně těžkne a zvětšuje se bříško, je pro mě obtížnější se z těch dřepů zvednout. No, rozhodně to nevypadá "ladně" :). Ale nevyhýbám se takovým pohybům, protože časem budou moje nohy muset udržet mnohem větší břicho a dřepy jsou skvělým cvičením, za které mi v práci ještě platí. Takto jsem vždycky přistupovala třeba i k nošení mléka ze sklepa, ale to už nedělám, protože to je deset nebo dvacet kilo, které si člověk opírá o břicho, a mám v práci x kolegyň, kterým je kolem dvaceti, jsou v plné síle a není to pro ně potenciálně nebezpečné... Do práce mimochodem chodím zhruba 3x týdně, což mi momentálně vyhovuje - pokryje to všechny moje náklady, na šetření to teda moc není, ale mám čas dostatečně odpočívat, věnovat se sobě, Radanovi, psaní, natáčení... a v tomto je to v Norsku asi jednodušší, protože platy jsou nastavené tak, že se dá hezky vyžít i s částečným úvazkem. 

čtrnáctý až sedmnáctý týden těhotenství

patnáctý týden těhotenství
Tahle fotka je z patnáctého týdnu, ale podobnou fotíme každý týden :)

Čeho jsem si v tomto měsíci všimla, je hodně suchá kůže a flíčky na obličeji. Suchou kůži tedy mívám každou zimu, to podle mě až tak nesouvisí s těhotenstvím. Ruce, kde mám suchou kůži nejvíc, si tedy mažu vazelínou z Havlíkovy apotéky a pomáhá to. Minimálně k tomu, že mě to nesvědí. Co se obličeje týče, tam je to hlavně o tom, že se učím ho opravdu nezanedbávat a pravidelně promazávat. Já totiž upřímně nikdy žádné větší problémy neměla a navíc nepoužívám žádný make-up, takže nejsem zvyklá na každodenní odličování a mazání. Zase ale beru v potaz i to, že s některými věcmi prostě nic moc nezmůžu a samy odezní, až miminko porodím... 

Taky se učím pít alespoň dva až dva a půl litru tekutin denně. Když jsem doma, pomáhá mi, když do dvoulitrové konvice vymačkám půlku citrónu a pak ji mám celou dobu u sebe. Ta půlka citrónu na dva litry je pro mě ideální, protože voda není kyselá - naopak mám pocit, že je spíš trochu sladká - a já mám tak větší tendenci ji pravidelně upíjet. Občas piju bylinkové těhotenské nebo ovocné čaje. Káva mi chutná, ale musí být fakt kvalitní a dobrá, protože když je třeba přepálená nebo moc hořká, nechce se mi kvůli ní "vyplácávat" svou kofeinovou kvótu :). Takže občas se stane, že to moje single cappucino dopíjí Radan, který už předtím měl svůj flat white. 

Největší chutě jsem celý měsíc měla na čočku. Klasickou čočku na kyselo s vajíčkem a kyselou okurkou. Tu jsem si i uvařila a před pár dny jsem vařila i čočkovou polívku s bramborem, ta byla taky parádní. Taky jsem pravidelně snídala vajíčka, většinou natvrdo společně s avokádem a rukolou na celozrnném chlebu. Pořád mi nechutná cizrna a kokosové mléko, takže naše obvyklé kari, co jinak miluju, je teď pasé. Miluju hroznové víno a kiwi a hrušky. A čokoládu a gumové medvídky a zmrzlinu a pekanové dorty a jablečný crumble a všechno sladké. A norskou tresku a bramborovou kaši s hráškem... Jak na to tak koukám, chuť na různá jídla začala převládat nad averzemi z prvního trimestru. Nemívám žádné nesnesitelné chutě, ale chutná mi. Všechno je, jak má být :). 

oblečky pro miminko
Zatím jediné oblečky, které pro miminko máme. Ten s opičkama jsem koupila pár dní po tom, co jsem zjistila, že jsem těhotná. Byla jsem na pop-upu jednoho ekologického obchodu a tohle body z bio bavlny koupila jako takové "potvrzení" pro sebe, že se to opravdu děje. Další dva oblečky nám dala Radanova maminka, to vánoční body by mimi mělo být prý akorát na Vánoce :). Jinak zatím nekupujeme nic a většinu věcí bych ráda obstarala "z druhé ruky" nebo od českých/slovenských/norských eko značek... o tom ale ještě určitě napíšu :).

Jednou takovou nepříjemnou situací bylo to, že jsem spadla. Na zadek, na tlustou bundu a vrstvu sněhu. Nic mě nebolelo (ani zadek, ani záda, ani břicho) a cítila jsem, že je všechno v pořádku, ale stejně jsem chvíli byla nervózní a choulila se Radanovi do náruče... Rozhodla jsem se nakonec důvěřovat svému instinktu a nevolat doktorovi o ubezpečení, že je všechno v pořádku, protože by mi jinak, než slovně, stejně neuměl pomoct. V ordinaci nemá ultrazvuk a s mojí "diagnózou" by mě do nemocnice pravděpodobně neposlal. Každopádně se pokusím o to, aby se žádný pád neopakoval! Hmm, teď si o něj vesmíru přímo říkám :).

Naopak úplně nádherný zážitek byl, kdy jsme s holkama jely do Drammenu za Jíťou, která před pár týdny porodila chlapečka. Takový malinkatý roztomilý človíček! Nikdy jsem ještě ani ne třítýdenní miminko nedržela v náručí a byl to fakt neskutečně krásný pocit. Cítit, jak celé tělíčko oddechuje a hřeje, jak se šklebí a usmívá, protahuje... No, rozhodně se o to víc těším na naše miminko, o kterém už se za necelý týden dozvíme, jestli bude holčička nebo kluk. Teda pokud se nám bude chtít ukázat, že jo.

Jinak, miminko už umí rozeznávat zvuky a Radan toho náležitě využívá... Každý den tam do bříška něco povídá a pusinkuje a musím říct, že je to super roztomilý... Já povídám taky, ale myslím, že nejsem ani zdaleka tak vtipná jako tatínek.

Na závěr mi ještě přijde zajímavý napsat, že mimi se od toho čtrnáctého týdne, kdy bylo velké asi jako broskev a vážilo cca 42g, během těch čtyř týdnů zvětšilo na granátové jablko s váhou cca 167g. Prostě roste doslova pořád a to mi přijde naprosto fascinující... :)

Tak jo, pápá čtvrtý měsíci a vítej pátý. Za chvilku už budeme v půlce <3.

Měly jste/máte nějaké příznaky podobné? Baví vás číst takováto shrnutí uplynulého měsíce? Dejte mi vědět do komentářů :).

O tom, jaký byl můj první trimestr si můžete přečíst TADY.

Komentáře

Napsal(a) Janka (neověřeno), Ne, 25. 02. 2018, 21:23*

Ahoj, aj ja budem vďačná za ďalšie tehu posty, sme na tom cca podobne, ja som dnes 17tt+4, takže sa tiež neviem dočkať 5-teho mesiaca :-) Mne zle nebývalo ani v prvom trimestri a ani v štvrtom mesiaci, no veľké chute na sladké máme obe :-) A okrem sladkého ja môžem ešte biele jogurty, veeeľmi :-D Aj bruško máme asi rovnako veľké :-) Takže tehotným zdar! Držím Ti palce :-)

Ahoj Janka,

díky za komentář! :) To se sranda se takto "srovnávat" a dozvídat se, jak máme některé věci společné a některé moc ne... Vidíš, jogurty jsem mohla jíst pořád v prvním trimestru, teď mám radši spíš tvarohy, ale tady v Norsku je mají trochu tekutější a já si teda kupuju takový s vanilkou, ty úplně bílé mi teď momentálně moc nejedou :).

Tak ať nám bříška (a hlavně ta miminka v něm) hezky a zdravě rostou! :) Děkuju a taky držím palce :)

Napsal(a) Anna (neověřeno), Po, 26. 02. 2018, 08:46*

Ahoj Terezko,

moc mě baví číst tvůj blog-asi jako u jediného jsem vydžela a těším se na každý článek. Na nás čeká u mě v břiše naše druhé štěstí,které se narodí v září-mladší syn má 17měsíců a být rodičem je každodenní dobrodrzužná výprava která mě moc baví a naplňuje. Mě by zajímalo celkově shrnutí zdravotní péče a kontrol v těhotenství v Norsku a kde budeš rodit a jak by sis porod představovala. My žijeme v Německu a tady kontrolujou těhotné na můj vkus až moc,zato porody jsou přirozené a respektující a to je mi moc sympatické.

 

Přeju krásné těhotenství

 

Ahoj Aničko,

tak toho si moc vážím a děkuju! :) Jsem ráda, že tě to tu stále baví a že teď máme i společné "téma" :).

O tom, jak to tu v Norsku chodí, se určitě časem chystám napsat, ale popravdě mám zatím pořád pocit, že jsem do toho ještě pořádně nezabředla, takže zatím nevím, co psát... možná to je relevantní téma až po porodu, ale uvidím, třeba budu mít pocit, že mám co říct i předtím :). No a na to, kde budu rodit, se mě ptá fakt dost lidí, takže o tom určitě taky napíšu... Ale takto v rychlosti pro tebe - budu rodit tady v Oslu :).

Děkuju a taky ti přeju příjemné a krásné (další) těhotenství :). 

Napsal(a) Jů (neověřeno), Po, 26. 02. 2018, 13:20*

Jak to bříško v 17. tydnu narostlo i nahoře! :)) to si asi taky zacnu fotit! :D

Asi týden po tvem zverejneni na sítích jsem zjistila, že se mi přesně hodí nová témata - protože nás si vybral taky jeden malý človíček :) 

Shrnutí měsíce parádní, těším se na další :)

Jů,

jéé, tak to se to hezky sešlo, jsem ráda, že tu mám další nastávající maminku, protože se dá předpokládat, že ty to mé "těhotenské psaní" bude bavit :)).

Moc gratuluju k úžasné zprávě! 

A to focení doporučuju... My jsme si první fotku vyfotily už když jsem to zjistila, v pátém týdnu, ale pak jsme to až do 12tého týdne zazdily... což teda zas tak nevadilo, protože se břicho stejně moc neměnilo. Ale teď se snažíme fakt každý týden, i když ne vždycky to vyjde na stejný den... ale je to fakt hezký a zajímavý vidět ten progres, protože mi často přijde, že bříško je furt stejný a přitom třeba ten skok z 16. do 17. týdne je fakt velkej! :)

Děkuju, měj se krásně a držím palce, aby všechno krásně a podohově probíhalo :).

Přidat komentář

CAPTCHA This question is for testing whether or not you are a human visitor and to prevent automated spam submissions.