St, 18. 04. 2018, 11:20

Kde budu rodit? Kde chceme žít, až se Amálka narodí? A co kočárek?

těhotenské bříško

Pokořila jsem další těhotenský milník. Zjistila jsem to včera, když jsem vylézala ze sprchy. Nevidím si na nohy! :) Já teda nevím, jestli to takto někdo řeší, ale pamatuju si, že v jedné z mých těhotenských appek je kategorie "milníky" a tam to mezi prvním oznámením rodině, ultrazvukem nebo kopancem je. A je to sranda, protože jsem nikdy nic takovýho nezažila. Amálka evidentně roste a roste a břicho s ní. Banální činnosti jako oblíkání ponožek vestoje na jedné noze přestávají fungovat a včera jsem zjistila, že i stříhání nehtů u nohou už není co bývalo, protože ty nohy už prostě neskrčím víc, než mi bříško dovolí. Je mi jasný, že nejsem první ani poslední a že tohle zažívá v podstatě každá těhotná žena. Stejně mě ale fascinuje, jak se moje tělo mění a upřímně musím říct, že to miluju pozorovat. 

Poslední týdny jsem neměla moc času ani chuti psát, vynechala jsem dokonce i "deníček za pátý měsíc", ale brzo to napravím a přidám k němu rovnou i měsíc číslo šest. Letí to, letí. Ptala jsem se vás ale na instagramu, co by vás nejvíc zajímalo a přišlo mi poměrně dost otázek a témat. Hodně vás zajímá, jak jsem se vlastně do Norska dostala, jak se tu dá najít práce, bydlení a tak. Mně to už přijde tak dávno, že by mě ani nenapadlo o tom psát, ale je fakt, že tu žádný článek jenom o této mé zkušenosti nemám a asi by nebylo úplně od věci ho napsat:). Taky vás hodně zajímá, jak to tu je s mateřskou a otcovskou, kolik tu člověk musí odpracovat, aby na ni dosáhl a tak. O tom určitě článek chystám, ale zatím mi to samotné není úplně jasné, což by se mělo v nejbližších týdnech změnit. A pak jsou tu otázky třeba na můj názor na norskou sociálku Barnevernet. Upřímně, to je celkem kontroverzní téma, zvlášť když vezmu v potaz, jakou má v Česku pověst, ale do budoucna se nebráním napsat svůj názor i na tohle... 

Dneska se chci ale zaměřit na dvě témata, které vás podle četnosti zpráv zajímají nejvíc.

 

KDE BUDU RODIT a KDE CHCEME ŽÍT, AŽ SE AMÁLKA NARODÍ?

Vzhledem k tomu, že jsem téměř na konci šestého měsíce, je už asi zřejmé, že rodit budu v Norsku. Jak možná víte, Amálka si k nám hledala cestu celkem dlouho a chvilku už to vypadalo, že ji tu mít "nestihneme". Loni v létě jsme totiž hodně uvažovali nad tím, že se tohle léto už přestěhujeme zpátky. Zároveň jsem si ale vyslala přání do vesmíru, že bych chtěla rodit tady :). A když jsem loni v listopadu zjistila, že jsem těhotná, bylo jasné, že se stěhování odsouvá. Popravdě jsem pak v naší situaci ani chvilku neuvažovala, že by to mělo být jinak. Nemám samozřejmě zkušenost s českým/slovenským porodnictvím a nepochybuju o tom, že je na hodně vysoké úrovni. Co mi ale vyhovuje v Norsku je to, že se necítím jako pacient. Kontrol je tu míň, ultrazvuk za celé těhotenství jen jeden (když nejsou žádné komplikace) a pokud se já sama nezeptám, vlastně se toho moc nedozvím. To nemusí vyhovovat každému, ale mě to učí zodpovědnosti za svá rozhodnutí a taky naslouchání svému instinktu. Na druhou stranu, kdykoliv pomoc nebo podporu doktorů potřebuju, vždycky ji dostanu. V Norsku obecně přistupují k porodům co nejpřirozeněji, císařský řez bývá až ta úplně nejposlednější možnost, je pravidelem, že partner může být se ženou po celou dobu, co je v porodnici... a navíc je tu v rámci jedné ze dvou hlavních porodnic možnost rodit na tzv. "alternativním oddělení". Což je něco, pro co jsem se rozhodla já. Rodit jako doma, ale být v porodnici mi pro mě přijde jako ideální kombinace. První schůzka na tomto oddělení nás s Radanem čeká za necelé dva týdny, takže k tomu zatím nemám co dalšího říct, že až příjde správný čas, určitě svou zkušenost budu ráda sdílet. 

A kde chceme žít, až se Amálka narodí? Na to je odpověď zatím trochu složitější. Nebo teda, jak se to vezme. Dřív nebo později se určitě chceme přestěhovat domů. Kam "domů", to je ale zatím ve hvězdách. Nejvíc připadá v úvahu Bratislava nebo Brno. Ja osobně jsem nakloněná spíš tomu Brnu. Mám to město ráda, žije v něm brácha s Marínou a domů k našim je to necelá hodinka. Bratislava je zase o malinko víc "ve středu" mezi mojí a Radanovou rodinou. A až si jednou budu otevírat tu svou vysněnou kavárnu, Bratislava má podle mě víc prostoru pro nové podniky, než Brno, kde je úžasných kaváren bambilion. Nakonec to asi bude všechno záležet právě na pracovních příležitostech nás obou a momentálním rozhodnutí. Uvidíme. Každopádně, mateřská je v Norsku třičtvrtě roku až rok a to je doba, kterou tu ještě plánujeme být. Z toho roku pak připadá až deset týdnů tatínkovi a já se přiznám, že to ve mně vzbuzuje rozporuplné pocity. Ne, že bych nechtěla Radanovi dopřát čas s jeho dcerou, ale nějak si neumím představit od Amálky třeba v devíti měsících odejít a vrátit se do práce. Nehledě na to, že se nemám vyloženě kam vracet. Celkově mi přijde fakt brzo dávat do školky roční miminko. O to vtipnější je, že se Amálka narodí přesně v měsíc, kdy to akorát na ten rok vychází. Spoustu norských maminek si dokonce (na)plánuje rodit v červenci/srpnu, protože právě v půlce srpna začíná nový školní rok. Chci se vyvarovat razantních soudů a názorů, zvlášť když naše mimi ještě ani není na světě. Ze současného pohledu si ale neumím představit dát nemluvně, které v té době budu pravděpodobně ještě kojit, do školky. Zase ale musím napsat i to, že norské školky jsou fakt na vysoké úrovni, jeden učitel má na starosti "jen" asi 3 až 6 dětí podle věku, jsou vkuse venku a rodiče jsou pravidelně zásobení fotkama a informacema, co jejich dítko dělalo, co se naučilo a tak. Nic to ale nemění na tom, že mi to nepřijde přirozené a pokud to jen trochu půjde, Amálku v jednom roce do školky nedáme. Nehledě na to, že tou dobou už v Norsku asi fakt nebudeme. 

Ještě mě k tomu napadá, že vás možná zajímá, proč v Norsku zůstat nechceme. Je tu přece vyšší životní úroveň, všechno tu tak nějak líp funguje... No, důvodů je víc, ale ten hlavní je, že to prostě není DOMA. Máme to tu rádi, ale nic nás tu nedrží a hlavně tady nemáme rodinu, kterou bychom, až se Amálka narodí, měli rádi víc nablízku. 

 

těhotenství, miminko, bříško, holčička

 

VÝBĚR KOČÁRKU 

Další častou otázkou, která mi do zpráv chodí je, jestli už vybíráme kočárek a jestli máme v plánu koupit nový nebo z bazaru. Popravdě, neplánujeme kupovat žádný kočárek, minimálně ne před narozením. Chci Amálku jen nosit. Často, když to takto někde zmíním, následuje ticho :). Ale cítím to tak a dává mi to smysl a tím se teď řídím. A co na to Radan, ptáte se? Po pár rozhovorech jsme se dostali na stejnou vlnu a myslím, že se na to nošení těší taky. Na druhou stranu chci ale dodat, že zůstávám otevřená variantě, že časem pořídíme i kočárek. Momentálně to ale vnímám tak, že první kočárek bude až ten pro větší děti, kdy už bude Amálka chodit. 

No a kde seženeme šátek? Upřímně, to zatím úplně nevím. Nedávno jsem totiž psala svojí kamarádce, co svou dceru taky jen nosila, jestli by mi poradila, kde je nejlepší takový nosící šátek sehnat. Verča mi odepsala, že nejlepší jsou různé nosící skupiny na facebooku a asi do pěti nebo deseti z nich mě popřidávala. A já od té doby jen zmateně koukám, jak mi pořád vyskakují notifikace s tím, že někdo svůj šátek prodává nebo vyměnuje a jsou u toho nějaký čísla a názvy těch konkrétních šátků a já jsem z toho jelen asi podobně jako jste teď vy jelen(i) z této mojí kostrbaté věty. Kde zjistím, jaká velikost šátku je pro mě nejlepší? Jaký druh látky je nejlepší na léto, kdy se Amálka narodí a jaký pak v zimě? A jsou všechny šátky opravdu tak drahé? Asi potřebuju pomoct!

Co jsem tak slyšela, tak nejlepší je prý koupit už nošený šátek, protože se s ním lépe manipuluje. A je dobré mít i nosítko? Máte s tím někdo zkušenosti? Poradíte mi? :) Koncem května se chystáme domů a ráda bych se do Norska vrátila už s šátkem. Tak snad. 

Někdy mě přepadne pocit, že toho je tolik, co je třeba pořídit a zařídit... A pak se většinou zas uklidním nebo mi pomůže Radan, že vlastně zas tolik ne. Všechno zatím probíhá přesně tak, jak má. 

Tak, to je pro dnešek všechno! Díky, že to čtete! A když pro mě budete mít nějaké rady a tipy - hlavně co se toho nošení týče - budu za ně určitě vděčná :).

Mějte se krásně!

Komentáře

Napsal(a) Monika (neověřeno), St, 18. 04. 2018, 12:07*

Ahoj Terezko,

úplně chápu Tvůj pocit co se domova týká. Byla jsem v Německu přes 4 roky a když jsem zjistila, že jsem těhotná ani jsem nepřemýšlela nad tím,že bych tam zůstala nebo že by se Mira měl přestěhovat za mnou. Většina lidí se mě ptala,proč tam nechci zůstat a neměla bych to tam lepší.Dokonce i na českých úřadech kroutili hlavou,že se chci vrátit do ČR, ale pro mě je tady DOMA. Rodinu máme blízko, se ségrou i s mamkou podnikáme výlety a je to prima, mít je pár km od sebe.  :)

A k tomu nošení,my jsme tedy měli i kočárek, což se pak ukázalo i dobře,protože jsem musela na akutní sectio  ( tím tě tedy nechci vůbec strašit)  a nosit jsem začala až později. Měl jsem půjčeny elasticky šátek od kamarádky a musím říct,že manipulace s ním pak byla jednodušší než u normálního šátku. Tedy aspon pro mě a od 3 měsíce jsem Mirecka nosila v nositku značky  Manduca a tu jsem si zamilova.

Přeji šťastnou ruku při výběru šátku :) a krásné dny v Oslu :)

Napsal(a) Katka (neověřeno), St, 18. 04. 2018, 12:35*

Ahoj, díky za Tvé postřehy z Norska :) obzvlášť ty těhotenské, sama mám termín za pár dní, tak je fajn se spolu s Tebou vrátit o chvíli zpět- třeba k tomu, jak jsem sama byla udivená, že si nevidím na nohy...:) k tomu šátku, byla jsem zmatená množství a tisícem různých variant a tak jsem se vydala v Brně do kamenného obchodu, kde jsem si nechala poradit... Doporučení, které mi znělo velmi rozumně, bylo koupit na začátek pružný šátek, který se lépe váže a vůbec je s ním snadnější manipulace i co se vkládání mimnka týče a tento šátek využívat prvních 4-5měsíců, poté (když už mimnko drží hlavičku a je celkově zpevněné) už je možné přejít na ergonomické nosítko (to mi bylo z několika stran doporučeno buď Ergobaby, Manduca nebo Tula), případně pevný šátek, který zvládne i větší váhu miminka. Ten pružný je po čase, když už je mimčo těžší, náročnejší dotáhnout, tak jak by bylo potřeba...zatím máme doma ten pružný, pořídila jsem Je porte mon Bébe (krásný a ze superpříjemného materiálu), za necelé 2000,- .

Přeji pěkný zbytek těhotenství a šťastnou ruku při výběru :)

Napsal(a) Anonym (neověřeno), St, 18. 04. 2018, 13:09*

Ahoj Terezko!

moc se mi libí vaše rozhodnutí o školce-sama vidím na 19m synovi,že mě i manžela potřebuje a v roce byl opravdu ještě bezbranné miminko.To,co do dětí vložíme se nám v budoucnu vrátí mnohonásobně a já si nedokážu představit,že mé dítě vychovává v tak raném věku jiná sebehodnějši i vzdělaná "ženská".

My žijeme v Německu,kde jsme využili luxusu otcovské a byli jsme 2 měsíce společně na cestách po Evropě a spali v autě. Zpětně to hodnotím jako obrovský přínos pro vztah otce-syna.I když jsem pořád kojila a vlastně veškerou péči vykonánavala sama (protože syn do roka nejedl a kojení byla alfaomega jeho bytí,ne protože by manžel nechtěl?),jejich vztah to neuvěřitelně posílilo a já jsem byla jen tichý pozorovatel této chlapské lásky. Nemáte taky možnost strávit Radanovu otcovskou společně?opravdu doporučuji!

My jsme měli i kočárek,ale syn měl i jen nosící období. Na šestinedělí jsem měla pružný a potom (protože mi navazování přišlo v některých situacích nepraktické) šátkové nosítko Emeibaby-rakouská značka šitá v CR,žádná Asie ? podívej se na to;)

 

Přeji krásné a klidné těhotenství,pokora a láska k novému životu z tebe jen tryská a to mě moc baví. 

Karolina

Ahoj Karolino, 

díky moc za tak milý a povzbuzující komentář! :) Krásně se mi četl. Musíme to ještě pozjišťovat, protože kdybychom mohli být na těch pár měsíců všichni spolu, bylo by to úplně nejideálnější :) Tak snad. 

Díky moc za tip na šátkové nosítko, kamarádka mi pak psala, že se dokonce šije i ve městě, odkud pocházím :).

Děkuju moc! Měj se krásně. Tereza

Napsal(a) SimonaF (neověřeno), St, 18. 04. 2018, 14:25*

Terezko je zajímavé sledovat jak funguje porodnictví v jiných zemích a vlastně celý ten systém pečující o ženy a děti. Takže jsem zvědavá na další informace a vaše zážitky. Pevně věřím, že budou pozitivní ;-)

Já své (zatím dvě) děti také jen nosila v šátku. Tedy u prvorozené jsem se nechala přemluvit ke koupi kočárku, který jsem ale využila max 5x a pak šel z domu. S výběrem šátku moc neporadím, těch možností a informací už je opravdu hodně ale neboj, brzy tomu jistě přijdeš na kloub. Co chci k tématu říct...já sama jsem si na celé nosící období vystačila s jedním pevným šátkem ze 100% bavlny značky Didymos. Koupila jsme jej z druhé ruky tuším za 2000Kč. Nosila jsme v podstatě od narození až do doby kdy to šlo. Mockrát jsem sice uvažovala o koupi jiného šátku, protože těch krásných vzorů je tolik! Vždy u mě ale převládl "smysl pro minimalismus" protože vím, že nemusím mít doma komínek šátků abych mohla fungovat. Nadruhou stranu byly dny, kdy bych náhradní šátek ocenila. Dny kdy jsem ten náš dala vyprat a zrovna se dítě chtělo celý den nosit :-D Máme tedy i nosítko, ale využívá jej jen muž. Mě nesedí a raději mám šátek. Kočarek jsem musela pořídit až nyní kdy čekáme třetí miminko a já už nezvládám mladší dceru nosit. Má 18měsíců a já se po víc než čtyřech letech mateřství učím s kočárekm :-D A je to peklo! S šátkem jsem se vždy cítila tak neomezeně a teď neustále narážím na rozbité chodníky,schody, bláto, uzké uličky...atd.

Užívejme si nošení :-) ať už miminek v břiše či za pár měsíců na briše ♥

Simona

 

Napsal(a) Terez sweet melange, Pá, 20. 04. 2018, 12:10*

Děkuju moc za všechny úžasný komentáře!

Dělá mi obrovskou radost, kolik lásky a pochopení z nich cítím. A díky za sdílení vašich tipů a zkušeností! :)

A vím, že tu bylo (minimálně) o dva  komentáře víc! Jen já měla teď nějakou potíž se spamy a v rámci "opravy" se mi asi vymazaly, což mě moc mrzí :(. 

Nicméně, mějte se krásně a ještě jednou díky!

Tereza

Napsal(a) Julie (neověřeno), Pá, 20. 04. 2018, 14:28*

Já třeba měla "nenosící" dítě, které nošení vyloženě nesnášelo. Takže jiná možnost než každou cestu z domu tahat 30 schodů nahoru na 30 schodů dolu kočárek s miminem nebyla. Zase jsem tím podpořila fyzickou kondici:-) 

Napsal(a) Eva (neověřeno), Pá, 20. 04. 2018, 15:20*

Taky jsem nemela prvnich 8 mesicu kocarek. Ten muzes koupit ze dne na den, kdyz budes chtit. Bud na sebe hrda, ze dovedes rict nahlas, jak to chces mit. Prijde mi, ze casto lide vyjadri svuj nazor, ale hned ho zacnou obrusovat, jako kdyby tim meli vsechny okolo sebe urazit. Stale s to ucim, ale citim, ze kdyz dovedu rict nazor od srdce, bez obhajovani nebo napadani, proudi pak mezi lidmi behem diskuze vetsi porozumeni. 

At je Amalka zdrava!

Napsal(a) Jana (neověřeno), Pá, 20. 04. 2018, 16:56*

Ahoj Terezko,

článek se četl moc hezky a za mě jdeš na to dobře :) Já na tyto věci přicházela až postupně po tom, co se prcek narodil, teď má půl roku. V těhotenství jsem se věnovala ještě plno aktivitám a zpětně mě mrzí, že jsem nečetla už v té době knížky, které zmiňuješ. Měla jsem pocit, že ty věci přijdou úplně přirozeně a že se nemusím připravovat na něco, co vymyslela sama příroda. No prostě trubka :) Kdybych se mohla vrátit, tak určitě jdu na kurz kojení a nošení ještě porodem samotným, protože obě tyto věci jsou v mateřství úžasné a usnadňují ho. Nakonec jsme to ale i tak zvládli dobře. 

K tomu nošení - mrkni na stránky MoniLu. To jsou česká šátková nosítka a za mě jsou výborná. Hodně rychle se jim zvětšuje fanouškovská základna, tak ani nestíhají šít. Myslím, že je to tím, že jsou opravdu hodně pohodlná, můžeš si např. i vybrat vlastní šátek. A holky dokážou i potom rychle poradit.

Měj se hezky,

Jana 

Napsal(a) Barbora (neověřeno), Pá, 20. 04. 2018, 21:32*

Já jsem si s výběrem šátku nechala poradit od jedné nadšené nosičky a jsem nakonec opravdu moc spokojená. Koupila jsem si nový od Little Frog, které nejsou ani tak moc drahé. A musím říct, že i nezanošený se dobře váže, a pracovalo se mi s ním hezky, i když jsem to ještě vůbec neuměla. Je to ale 100% bavlna, což si nejsem jistá, jestli je právě ideální na to léto. Kamarádka si zase nemůže vynachválit šátky Moisha. 

Ne vždy je tedy nutné kupovat šátek zanošený, řekla bych, že tohle platí hlavně u těch tuhých jako jsou např. Didimos. U těch se taky doporučuje na šátku nějakou dobu třeba sedávat, aby povolil. S mým šátkem to ale vůbec nebylo potřeba. Pozor taky na žehlení, šátek je potom také tužší. 

Další věc ale je, že každému prostě vyhovuje trochu něco jiného a pokud budeš výhradně nosit, pravděpodobně dřív nebo později pořídíš šátků víc. Doporučuji navštívit nějakou ošahávárnu šátků a nosítek, konají se docela často (např. v Brně) a je super, že se tam dají vyzkoušet všechny možné a zjistit tak, co ti bude nejvíc vyhovovat. 

Co se týče nosítka, to jsem také hodně ocenila, protože je to prostě mnohem rychlejší než vázat do šátku. Malý mi nechtěl být v šátku v kolíbce, jedině na svislo a pořád dokola vázat svislý úvaz s malým miminkem, které ještě nedrží hlavičku není jen tak. A pokud pořídíš rostoucí, tak ho pak hodně využiješ i později, až bude malá víc lozit a běhat. My máme Tula FTG a zatím velká spokojenost. 

 

 

Napsal(a) Liby (neověřeno), Pá, 20. 04. 2018, 21:34*

Ahoj Terezko, držím palce, at ti vyjde všechno jak si přeješ!  Moc pravidelně už to tu nečtu, protože se mi názory kolem tohohle tématu  začínají celkem dost lišit, ale ráda koukám na fotky:) je super jak to máte srovnaný a rozmyšlený, s tím Norskem chápu, i to že doma je doma <3 a super že tě neopouští ten nápad s kavárnou, to je bezva!  měj(te) se pěkně  :)

Přidat komentář

CAPTCHA This question is for testing whether or not you are a human visitor and to prevent automated spam submissions.