Mohlo mi být tak dvanáct, když jsem si poprvé všimla, jak si někdo nese kelímek s kávou v ruce. Možná to ani nebylo naživo, spíš někde v časopise nebo v americkém seriálu.

Je sobota, krátce po poledni a já - jako skoro každý volný víkend - sedím za stolem v kavárně s otevřeným notebookem a rozhlížím se kolem sebe.

Kdybyste se mě zeptali, kdy jsem poprvé reálně začala uvažovat o tom, že bychom mohli mít miminko, přesný moment bych si asi nevybavila. I když...

Nepamatuju si přesně, kdy jsem si poprvé představovala, že mám svoje miminko, ale určitě jsem byla ještě hodně malá. Však s panenkama jsem si hrávala.

Když jsem byla malá, naučila jsem se dělat všechno proto, abych odkládala povinnosti na "potom" a nebo je hodila na někoho jiného.

Dneska jsem začala 18. týden těhotenství, což znamená, že čtvrtý měsíc je úspěšně za mnou. Týjo, jsem v pátém měsíci! Neletí to nějak rychle?

Před pár týdny jsem se poprvé setkala s jednou sympatickou ženou, která tady v Oslu pracuje jako porodní asistentka. Bavily jsme se o různých věcech.

Letošní Valentýn byl myslím první, který jsme s Radanem (aktivně) neslavili. Já si totiž den před ním vymyslela, že natočíme tzv.

Víte, jak jsem zjistila, že mívám ranní nevolnosti? Když jsem začala občas vstávat v 5:40 do práce!

Za poslední týden mi z facebooku odešlo asi 20 sledujících a přibylo 5. Že by byla náhoda, že jsem před týdnem oznamovala, že čekáme dítě? Nemyslím :). Vlastně jsem s tím trochu počítala.