Je půlka května a přesně za měsíc se vdávám. Poslední dva dny jsem měla sny, ve kterých Lenička zemřela.

Je něco málo před osmou ráno. V posledních dnech se budím sama od sebe už o půl sedmé, tak si ráno vždycky zacvičím a kolem osmé už jsem většinou i po snídani.

Dneska je prvního května - "lásky čas" - a mně by to vůbec nedošlo, kdybych se ráno nevydala do místní sámošky pro rohlíky a tam místo otevřených dvěří nebyla cedule - "Státní svátěk, máme zavřeno.

Dilema, jestli si jít zacvičit nebo napsat alespoň krátký článek jsem "vyřešila" tím, že jsem o tom začala psát. Po wifi večerce.

Procházela jsem se po městě, byla modrá obloha, ale foukalo. Šla jsem kolem výlohy, která byla plná svatebních "nezbytností". Figurína v krásných šatech, honosný porcelán, podnosy, třpytky ...

Občas něco nevychází "podle plánu" ... a proto je asi fakt nejlepší nechat to plynout :).

V posledním roce jsem jedla víc sladkého, než je zdrávo.

Vypadá to, že v Norsku, tedy minimálně v Oslu, začalo jaro.

Máme kola! Teda, né vlastní, ale od včerejška můžeme nasednout a sesednout z toho městského téměř všude, kde nás napadne, stojany jsou totiž skoro všude :).

Jsem ráda, když tu mám návštěvy. Je to úžasná příležitost, kdy můžu obcházet všechna svá oblíbená místa a podniky v docela krátkém časovém úseku a ještě je sdílet s někým, kdo je t