Milá Amálko...

Milá Amálko,

zatímco píšu tyto řádky a popíjím ledové kafe s ovesným mlékem, ty jsi v mém bříšku a kopeš nožičkama v oblasti mých žeber. I když jsou to někdy fakt intenzivní kopance, miluju, když tě cítím a snažím se na tebe vždycky naladit a hlazením ti dát najevo, že jsem tady a že tě vnímám. Už přes sedm měsíců jsi neoddělitelnou součástí mého života, však si tě všude nosím s sebou, a i když jsme obě jedinečné bytosti, jsme na sebe napojené. Z malinkého semínka rosteš v holčičku, která je dokonalá přesně taková, jaká je. 

Amálko, vím, že pro tebe zatím neexistuje nic jako "čas" a proto si asi neumíš představit, že už za několik týdnů nebudeš u maminky v bříšku, kde ti (doufám) nic nechybí, ale budeme tu spolu, objevovat svět. Nekonečně se na tebe těším. A tatínek taky. 

A jak tedy u mě v bříšku rosteš, často přemýšlím nad tím, jaká doufám, že budu maminka. Nevím, jestli se na tuto "roli" dá připravit. Myslím, že nedá a vlastně o to ani nestojím. Maminkou nemůžu být bez dítěte. I tak si ale dovolím, s velkou pokorou a s otevřenou myslí i srdcem, sdílet s tebou i s kýmkoliv, kdo tohle bude chtít číst, to, co cítím a vnímám teď. Kdo ví, třeba si to jednou přečteme spolu :).

Tak, Amálko...

• Budu tě nosit u sebe, dokud to budeš chtít a potřebovat, protože vím, že tě tím nemůžu rozmazlit a naopak věřím, že díky tomu budeš vědět, že jsi vítaná, milovaná a v bezpečí. A o tuhle jistotu tě nikdy nechci připravit.
• Tvým signálům a své intuici budu důvěřovat víc, než chytrým knihám. Nebudu ale za každou cenu trvat "na svém", když to přestane dávat smysl.
• Udělám všechno pro to, abych tě mohla kojit, dokud budeš potřebovat a kdykoliv budeš potřebovat. 
• Nechám tě vzdalovat se ode mě svým tempem.
• Nebudu si do tebe projektovat svoje představy o tom, jaká máš být nebo co si máš myslet a dělat.
• Budu ti ukazovat různé alternativy, dávat ti na výběr.
• Když se budeš ptát, nebudu tě odbývat prostým "nevím", ale pokusím se být pravdivá a kreativní. Nebo tě pošlu za tatínkem :).
• Nedovolím ti všechno na světě, ale taky ti nebudu dávat pocit, že nemáš právo na svůj názor a na cokoliv, co cítíš. 
• Budu tě učit být šetrná k přírodě, zbytečně neplýtvat a ještě předtím, než si o tom budeš moct rozhodovat sama, se pokusím být co nejšetrnější i "za tebe". 
• Každý den budu alespoň nějaký čas jen s tebou. Bez telefonů, počítačů, vaření obědů a jiných rozptylovačů.
• Nebudu na tebe přenášet své strachy.
• Nikdy tě nenechám plakat samotnou. Vím, že (mi) to neděláš "schválně" a že je to jen způsob, jakým komunikuješ. 
• Nebudu hřešit slovy a nesmyslnými frázemi. Teda, pokusím se.
• A omluvím se (ti), když na tebe budu bezdůvodně křičet nebo se chovat nevědomě.
• Budu se k tobě i ke svému okolí chovat s vědomím, že to vidíš a že to jako "opička" budeš opakovat. Proto tě budu víc "vychovávat" svým příkladem, než příkazy a zákazy. Protože upřímně, proč bys mě měla poslouchat a nekoukat třeba do tabletu, když ti ho zakazuju, zatímco si prohlížím instagram, že jo? To nedává smysl :).

A hlavně tě, Amálko, budu milovat. Už teď tě miluju. Bezpodmínečně. A i když asi nikdy nebudu "dokonalá máma", protože jsem "jen" člověk, budu tu pro tebe. Pravdivá k sobě i k tobě. Napořád. 

Tvoje maminka