Čt, 21. 09. 2017, 21:43

Co je nejdůležitější ve stravě? Pestrost! aneb Je to jenom jídlo...

výživa a pestrost

Ještě, než napíšu cokoliv, chci říct, že vím, že je tento článek fakt dlouhý. Ale dal mi a všem zůčastněným spoustu práce a slibuju, že je zajímavý a užitečný! :) Tak pokud teď nemáte třeba čtvrthodinku čistého času na čtení, můžete tento komplexní článek o výživě číst třeba na etapy! Ať se líbí! 


Výživa a stravování patří mezi témata, která mě OPRAVDU zajímají a baví. Vlastně už víc než deset let. V poslední době se jimi zabývám docela často. Chtěla bych si být jistá, že vím, co je pro mě a pro Radana "nejlepší". Už dávno mě přestaly zajímat kalorie, teď se zaměřuju spíš na zjišťování informací o vitamínech, minerálech, stopových prvcích, bylinkách a tak... Jenže - těch informací je nějak moc. A častokrát si dost protiřečí. Před pár měsíci jsem se shodou okolností dostala na konzultaci k lékařce, která propaguje makrobiotický životní styl. Přestože mi spousta věcí dávala smysl a byla jsem tomu velmi otevřená, odcházela jsem se zvláštním pocitem. Proč bych měla přestat jíst rajčata a brambory, které se u nás běžně pěstují, a naopak do jídelníčku často zařazovat mořské řasy, tempeh, seitan a další asijské speciality, které k nám cestují přes půlku světa? Uvědomila jsem si, že čím striktněji se člověk snaží dodržovat nějaký výživový styl a jeho pravidla, tím víc se vzdaluje sám sobě a svým potřebám. Přestává naslouchat svému tělu. 

Já osobně už přes rok preferuju jíst hlavně rostliny, protože se po nich cítím nejlépe. Baví mě experimentovat s různými druhy obilovin, luštěnin, oříšků a semínek, ovoce, zeleniny, bylinek a koření. Vidím v tom i ekologický význam, a to přispívá k mojí celkové spokojenosti. Na druhou stranu, párkrát do měsíce vědomě a ráda zařazuju do jídelníčku nějakou živočišnou potravinu: lososa či jiné ryby, krevety, sýr, vejce, maso - buď kuřecí nebo hovězí v polévce, a když se ke mně jednou za pár měsíců dostane zvěřina, tak i tu. Došlo mi totiž, že tak se cítím úplně nejzdravěji a nejvíc v souladu sama se sebou. Nenásleduju žádný výživový směr. Když mě něco konkrétního zajímá, dohledám si to, a nejlépe z více zdrojů. Protože  zdroje - o ty celkem (dost) jde! Většina stránek o veganství, paleo dietě, cukrfree dietě a takové a makové dietě je totiž psaná jednostranně. Veganské budou do nekonečna propagovat důležitost sacharidů a varovat před živočišnými bílkovinami a tuky. Paleo dieta pohaní obiloviny a mléko a naopak vyzdvihne maso, vejce a vyšší příjem tuků. Ať už se přilepíme na jedno či na druhé, obojí nám předkládá jen výřez z celého obrázku.

Ani náhodou se nepovažuju za někoho, kdo rozumí výživě. Prošla jsem si ale určitým vývojem, jídlo mě baví a tady na blogu o něm v různých formách často píšu. Tentokrát mě napadlo si k povídání o výživě přizvat pár vystudovaných nutričních terapeutek. Oslovila jsem jich pět a všechny mi ochotně a věcně odpověděly na otázky, které mě zajímají. Věřím, že následující řádky budou užitečné i pro vás.

Tak se pohodlně usaďte a pojďme na to!

Nejdřív bych vám holky ráda představila. Andy a Verča spolu tvoří úspěšný blog Nehladu.cz. Výživa pro ně začala být společným tématem někdy kolem maturity, a pak se obě rozhodly jít studovat nutriční terapii na 1. lékařskou fakultu. Verča už je magistra a v současnosti ještě studuje technologii potravin na VŠCHT. Andy bude státnicovat příští rok a zároveň na plný úvazek pracuje ve Vinohradské nemocnici jako nutriční terapeutka. Nedávno si otevřely svou vlastní nutriční poradnu. 

Káťa studovala obor Nutriční terapie a navazující magisterský obor Nutriční specialista na Lékařské fakultě Masarykovy univerzity. Teď pracuje jako nutriční terapeut ve Fakultní nemocnici v Brně a zároveň působí i v poradně výživy Fitness institutu v Brně. O výživě píše i blog. 

Eliška také vystudovala bakaláře nutriční terapie na Masarykově univerzitě. Momentálně se živí výukou hry na klavír a výživě se věnuje hlavně skrz čtení studií a psaní článků na svůj blog. 

Anička je inženýrka potravinářství a nutriční terapeutka. První titul získala před deseti lety na České zemědělské univerzitě v Praze, ten druhý na Vyšší odborné zdravotnické škole. Její blog můžete najít tady.

luštěniny, sweet melange

 

POHLED NA VÝŽIVU PO VYSTUDOVÁNÍ OBORU NUTRIČNÍ TERAPIE

Jako první mě zajímalo, jestli a jak se člověku změní pohled na výživu, když se pustí do studia nutriční terapie. Jako laik si totiž myslím, že čím víc toho o "zdravé stravě" vím, tím víc se budu snažit její zásady dodržovat, že jo? A jak to teda je? "Nějaká změna proběhla, hlavně v konzumaci množství přidaného cukru - aby ho bylo „tak akorát“. Začala jsem pít dobrou kávu, snídat vločky nebo kaše, a naučila jsem se jíst pravidelně. Najezená Káťa = spokojená Káťa." Pro Elišku se toho prý moc nezměnilo, protože se u nich doma vždycky vařilo, jedlo hodně  zeleniny a na jídlo ven se moc nechodilo: "V podstatě se stravuju pořád stejně, snažím se jíst hodně zeleniny, nějaké ovoce...a hodně čtu etikety." Anna na škole pochopila, že důležitější než počítání kalorií je obecný přehled o potravinách a o lidském těle: “S tím už se pak dá experimentovat. Baví mě klienty nasměrovávat k poznávání sama sebe tak, aby pro ně hubnutí nebo obecně výživa a zdraví byly radostí a zábavnou cestou. Tedy žádná dřina a hlad, ale naopak radost ze života a přibývající energie." Andy to shrnula takto: "Obě jsme s Verčou nastoupily nadšené do výživy, zdravé stravy a s přesvědčením, že jen stravou se dají dělat zázraky. Důležitost stravy vnímáme asi pořád stejně, ale studium nás naučilo, že většinou neexistují univerzální rady, které by se daly aplikovat na všechny, a že na internetu se píše spousta nesmyslů o jídle a o potravinách a je třeba o nich kriticky přemýšlet. Taky jsme se odnaučily některých potravin zbytečně bát, takže já třeba “odpustila” některým éčkům, sladidlům, mléku a tak dále. No a od té doby, co se jako nutriční terapeutka i živím, používám občas i frázi „vždyť je to jenom jídlo“, protože někteří lidé si mohou způsobit zdravotní potíže už jen tím, že se zdravou stravou moc stresují.”

 

CO NEJČASTĚJI CHYBÍ V JÍDELNÍČKU A JAKÉ POTRAVINY ZAŘAZOVAT DENNĚ

Co obecně lidem chybí ve stravě a jsou nějaké potraviny a jídla, které bychom měli zařazovat denně? Většina se shodla, že lidem v jídelníčku chybí hlavně vláknina a občas také bílkoviny. "Ač například vegani naopak často chodí s nadbytkem vlákniny," dodala Andy. "Problém bývá se vstřebatelností mikroživin - železa, vitamínu B12 a podobně. Ve stravě jich může být i dostatek, jenže ve špatné formě, což v konečném důsledku znamená nedostatek," vysvětlila Káťa. Všechny se ale shodly na tom, že nejdůležitější je pro zdraví hlavně PESTROST. Ani jedna z oslovených nutričních poradkyň neuvedla žádnou konkrétní potravinu, kterou bychom měli jíst denně, protože mnohem podstatnější a přínosnější je jíst právě pestře. "Jednotlivé potraviny nedoporučím, skupiny potravin ale jo! Třeba mléčné výrobky, ovoce a zeleninu, ořechy a semena, něco ze skupiny bílkovin, tedy vejce a maso. Neměly by chybět potraviny ze skupiny sacharidů - těstoviny, rýže, bulgur, kuskus, pekařské výrobky atd." shodly se Káťa s Andy. A pokud by se přece jen mělo něco vyzdvihnout, tak je to konzumace co nejvíce různých druhů zeleniny. Tím nepokazíme nic...

Fakt, že máme jíst pestře, není nic převratného. Víme to všichni. Ale ruku na srdce - kolik z nás se tím řídí? Kolik z nás miluje nějaké konkrétní jídlo, a pak ho jí obden k večeři? :)

slunečninová, lněná, dýňová semínka

 

UNIVERZÁLNÍ DIETA PRO VŠECHNY LIDI NA SVĚTĚ...

... neexistuje. "Pro normální, zdravé lidi existují výživová doporučení pro danou populaci. Ty by se daly označit jako „univerzální dieta“. Není to ale nic speciálního," říká Káťa a Eliška dodává: "Nějakou univerzální dietu bys vymyslela těžko, protože nemůžeme srovnávat kulturu, natož zažívací trakt Evropana a Afričana, a potrava je součástí kultury." Verča to doplňuje: "Všichni zdraví lidé by měli jíst tzv. racionálně. Dát třeba Asiatovi středomořskou dietu není úplně vhodné, protože má jiné genetické předpoklady pro trávení laktózy a alkoholu, který je v takové dietě též obsažen v nezanedbatelném množství. Naopak v Asii jsou lidé více uzpůsobení rostlinné stravě, a tak se lépe poperou například s mykotoxiny z rýže, která je nakažená plísní. Spousta lidí se v dnešní době snaží jíst jako někdo jiný, koho považují za "zdravějšího". To je nesmysl. Jíst pestře a vyváženě, nic neomezovat ani nic nepřehánět - to je základ úspěchu. A když se člověk navíc trochu snaží o konzumaci regionálních potravin, udělá pro své zdraví to nejlepší."

 

NA CO SE KLIENTI A PACIENTI NEJČASTĚJI PTAJÍ

"Taková ta klasika - jak je to s pečivem, mlékem, lepkem, jaké se mají používat oleje nebo jak je to s jídlem večer. Každému se snažím vysvětlit, že mléko i lepek jsou v pořádku, pokud člověk netrpí alergií či intolerancí, že pečivo je nejlepší celozrnné nebo žitné, a že rozhodně nejde o strašáka při hubnutí. Oleje většinou vysvětluju podrobněji, protože je to mé oblíbené téma - na tepelnou úpravu řepkový, na studenou kuchyni panenský olivový, dýňový, lněný a další. Nejhorší rostlinný olej je kokosový, což lidi vždy překvapí," shrnula Verča. Eliška i Káťa přitakaly, že nejčastěji se lidé - zbytečně - bojí sacharidů a pečiva. "Rohlíky mám ráda a pokud si jich nedám deset za den s pařížským salátem, tak co? Doporučuju vyhýbat se zmrazeným polotovarům a kupovat k těm rohlíkům třeba pšenično-žitný chleba. Přílohy jsou často o velikosti porcí. Pokud je někdo v redukčním režimu, ale prostě má k smrti rád rýži, no tak ať si dá třeba o polovinu méně než obvykle a tu druhou polovinu nahradí zeleninou," dodala Eliška.

ovoce a zelenina, výživa

 

ALERGIE A INTOLERANCE

Přijde mi, že téma alergie na lepek, laktózu i další alergie a intolerance teď hrozně frčí. Mám několik kamarádek, které výrazně omezily lepek, protože měly pocit, že jim škodí a brání jim v hubnutí. U nás v pekárně se s otázkou, jestli máme něco glutenfree, setkávám minimálně pětkrát až desetkrát denně. S laktózou je to podobné. Když se s tím člověk setkává tak často, začne se možná ptát sám sebe, jestli by také neměl přestat jíst lepek, když to “dělají všichni”. Já se k tomu nikdy nedostala. Nemám pocit, že mi lepek škodí, a taky mám až moc ráda těstoviny a pečivo. Ale zajímá mě, jak vůbec člověk pozná, že má na něco alergii nebo intoleranci, a jestli jsou lepek a mléko opravdu tak škodlivé pro člověka, který žádnou alergii diagnostikovanou nemá. Holky se o tom hezky rozepsaly. Snad se mi podaří vystihnout to nejpodstatnější.

 Eliščinu odpověď na otázku lepku i laktózy předávám celou: "Lepek je látka, která dává těstu výborné pekařské vlastnosti. Takže hádám, že pro pekaře je to kámoš :). Lidem, kteří netrpí celiakií nebo nějakou přecitlivělostí či alergií, vůbec nevadí a mohou potraviny, ve kterých je obsažen, normálně jíst. Projevy celiakie můžou být dost nespecifické, takže my sami ji těžko diagnostikujeme. Nejprůkaznější diagnostika je endoskopie s odebráním kousku sliznice z tenkého střeva a následné histologické vyšetření. Pokud totiž celiakii máme, sliznice v našem střevě je poškozená, a to jde vidět pod mikroskopem. Rozhodně se nedoporučuje začít s bezlepkovou dietou, protože si myslíme, že máme tohle onemocnění. Jedním z mnoha důvodů, proč to nedělat je, že když bychom se někdy rozhodli nechat diagnostikovat, museli bychom znovu zařadit lepek do jídelníčku. Ty další důvody mohou být zakrytí skutečného zdroje problému a zbytečná restrikce jídelníčku. Pokud si myslíme, že nám lepek vadí, měli bychom navštívit lékaře a provést diagnostiku. Rozhodně nelze brát bezlepkovou dietu jako prostředek ke zhubnutí. V případě laktózy se jedná o nedostatek nebo úplnou absenci enzymu laktáza, který rozkládá mléčný cukr laktózu obsažený v mléce a mléčných výrobcích. Pokud ten enzym nefunguje dostatečně nebo ho nemáme, většinou to člověk pozná kvůli břišnímu diskomfortu nebo tím, že musí utíkat na záchod :). Diagnóza se ale také provádí u lékaře, například dechovým testem. Taky můžeme zkusit na nějaký čas mléko a mléčné výrobky vyřadit z jídelníčku a postupně je po menších dávkách zase začleňovat zpátky. Může se ukázat, že tento kousek sýra byl v pohodě, ale v kombinaci se zmrzlinou, šlehačkou a ještě capuccinem už to fakt nejde. Často tak nemusíme mléko a mléčné výrobky úplně vyřadit, ale spíš vysledovat, co tělo ještě zvládne a co už ne."

A jak se alergie projevují?

"Mohou se projevit různě, je popsaných pět typů reakcí. Ty ale uvidíš nejspíš vyrážku, ucítíš svědění či otok. Případně anafylaktický šok, a to už není sranda, léčba musí přijít okamžitě," říká Káťa. Anička dodává: "Pravá alergie versus intolerance, to jsou dvě rozdílné reakce organizmu. Zatímco alergie mívá projev bezprostředně po konzumaci potraviny, projevy intolerance přicházejí s větším zpožděním. Navíc, koho by napadlo, že třeba bolest hlavy nebo kloubů může souviset s přecitlivělostí na nějakou potravinu? Z mé praxe vychází najevo, že dost lidí špatně toleruje pšenici, vejce, mléko a kvasnice. Tyto intolerance však nemusí být napořád - dá se s tím pracovat a posléze se k těmto potravinám v určité míře vrátit." A Andy to ukončuje: "Alergie na potraviny se většinou pozná celkem snadno - zažívacími potížemi, kopřivkou a hlavně tzv. orálně alergickým syndromem, tedy otoky v ústech, jazyka, pálením a potížemi při polykání. U intolerance na laktózu a jiných intolerancí se většinou objeví zažívací potíže, bolesti břicha, nadýmání. Totéž i u celiakie, což je vlastně forma intolerance lepku. Každopádně, pokud máte pocit, že vám například lepek nedělá dobře, nediagnostikujte se sami a běžte k lékaři. Vždycky apeluju na to, aby všichni s podezřením na celiakii šli v první řadě na vyšetření, a to ještě před tím, než lepek po vlastním uvážení vyřadí. Vždycky je důležitá správná diagnóza, podle které zjistíme, o jaký problém se přesně jedná," říká Andy, která o lepku psala bakalářskou práci.

Informativní video a článek od Andy a Káti.

 

SUPERFOODS

V poslední době se v časopisech a v článcích o výživě často zmiňují "superpotraviny". Řadí se mezi ně například chia semínka, açaí bobule, chlorella, mladý ječmen a tak dále… Všechny tyto potraviny (a řada dalších, samozřejmě) jsou určitě zdravé a jako zpestření jídelníčku mají něco do sebe. Většinou na mě ale  jejich opěvování působí jako dobře promyšlený marketing. A co si o tom myslí odbornice?

Většina odpovědí se shodovala s mým názorem, že "superfoods" je hlavně populární pojmenování, protože na něj lidé slyší. "V odborné literatuře se s tímto termínem nesetkáte," říká Verča. "Každá potravina vyniká v něčem jiném. Jedna je výborným zdrojem vitaminu C, druhá antioxidantů, třetí bílkovin, čtvrtá vlákniny a mohla bych pokračovat dál. Fígl je spíš v tom, jak potraviny vhodně nakombinovat.  A jsem zase kde? U “obyčejné” pestrosti," konstatovala Eliška. Anička se přidává: "Já se na super potraviny dívám jako na skvělé zpestření jídelníčku. Když známe jejich potenciál, dají se použít účelově. Chlorella například při odstraňování amalgámových plomb dokáže odvádět z těla těžké kovy. Super potravinou může být ale i jablko z vlastní zahrádky."

Verča upozorňuje, že je potřeba dívat i na kvalitu “superpotravin”: "Například v souvislosti s chia semínky se v nedávné době mluvilo o napadení plísněmi. Pokud se potravina transportuje přes půl světa a třeba ještě ze země s nižšími hygienickými standardy, je mnohem pravděpodobnější, že se někde něco pokazí, nemluvě o ekologické stopě. Přitom u nás máme třeba výborné lněné semínko, tak proč najednou dělat haló kvůli chia, které je zdrojem podobných látek."

květák

 

ROSTLINNÁ A PALEO STRAVA

Jak jsem psala už na začátku, rostlinná strava je mi blízká. Spousta nutričních terapeutů ji však zrovna moc neuznává. Proto jsem se na ni zeptala i holek, abych zjistila, co si o ní myslí. Na "vyvážení" jsem se pak zeptala i na paleo dietu :). 

"Některým lidem může rostlinná strava sedět, zvlášť těm, co jsou o ní přesvědčení. Ne těm, co ji dodržují kvůli zhubnutí či proto, že je to zrovna cool. Je ale komplikovaná z hlediska mikroživin. Některé jsou v nedostatku, popřípadě jsou nevstřebatelné a je třeba je doplňovat. Dál je dobré si uvědomit, že s tepelně neupravenou rostlinnou stravou konzumujeme více mikroorganismů, tedy bakterií a plísní – zejména v ořeších, semenech a klíčcích.  V našich zeměpisných podmínkách mi na ní vadí i ekologická stopa. Mango, avokádo, ořechy, semena k nám nedovážejí z okolních států, ale často z jiného kontinentu. A málokterý „rostlinný“ strávník vydrží třeba přes zimu jen na bramborách, řepě a kysaném zelí. Ale to je jen můj osobní názor, ta ekologie," říká Káťa a o paleo dietě dodává: "Má docela málo sacharidů. A skutečná „paleo“ strava určitě nebyla stejná jako ta, která se tak dnes nazývá. Například ovoce a zelenina vypadaly úplně jinak, než je známe teď. Takže aby se člověk mohl opravdu stravovat paleo, musel by mít stroj času a vrátit se zpátky v čase :). Prosperovat se dá i na obyčejné stravě, tak proč se omezovat nějakým „směrem“?"

Eliška to shrnula následovně: "Nejsem zastáncem žádného směru, který vylučuje určité druhy potravin. Taky si nemyslím, že je nutné mít každý den k obědu maso. Zdravotní benefity rostlinné stravy vidím hlavně ve vláknině a pestrosti, protože jakékoli omezení tě nutí objevovat něco nového. Nikdo nechce jíst dokola brambory, mrkev, jablko a banán. Na druhou stranu toho lze docílit i při "normální" stravě, kde mám pocit, si všichni zvykli nějak vytahovat jenom ty špatné potraviny, a zapomínají, že v doporučení je něco jiného."

Aniččin názor je takový: "Stále si myslím, že většině lidem západní civilizace prospívá alespoň jeden druh živočišných potravin v jídelníčku. I praxe mi to potvrzuje. A je individuální, jaká konkrétní potravina to bude. Faktem zůstává, že na maso nezjišťujeme žádné intolerance, nebo jen výjimečně. Zatímco na mléčné výrobky a na vajíčka mají lidé intoleranci velmi často. Znám osobně několik lidí, kteří jsou na čistě rostlinné stravě a vyhovuje jim to. Většina z nich má ale velice specifický, nekonvenční životní styl. O paleo stravě jsem se rozepsala v tomto článku."

Andy se vyjádřila takto: "Rostlinné potraviny by ve stravě měly být zastoupeny ve velkém množství, ale pokud se někdo stravuje pouze rostlinně, vystavuje se riziku nedostatku některých živin, hlavně plnohodnotných bílkovin, železa, vápníku, vitamínu B12. Pokud se některé látky suplementují a jídelníčku se věnuje zvýšená pozornost, může být pro zdravého dospělého člověka zdravá i udržitelná, dá to ovšem víc práce, než s klasickou smíšenou stravou. No a pozor u dětí, těhotných, kojících a osob s různými zdravotními problémy, tam už jsou nároky na stravu jiné a čistě rostlinná strava se mi v takovém případě moc nelíbí."  Verča zase komentuje paleo dietu: "Pro běžného člověka je dlouhodobě neudržitelná, je deficitní na některé živiny, a jiných zase obsahuje příliš mnoho. Po delší době se s ní mohou pojit i určité zdravotní potíže, například problémy s ledvinami, dna a další. Nikomu bych ji nedoporučila."

smoothie bowl

 

STRAVA A PROŽÍVÁNÍ

Uff, dostáváme se ke konci :). Tohle je asi nejdelší článek, který jsem na blog napsala. Má šest “normostran”. Dokonce jsem jej chtěla rozdělit na dvě části, ale nakonec jsem usoudila, že užitečnější bude v celku. Teď jsme se tedy “prokousali” k předposlední otázce: Zda a jak moc strava souvisí s naším prožíváním a celkovým pocitem spokojenosti?

Káťa: "Hmm…to záleží na úhlu pohledu. Na jednu stranu hraje roli, jaký máš vztah k jídlu. Když ti na stravě a zdraví záleží, může správná strava vyvolat spokojenost. Na stranu druhou je obecně příjem stravy základní fyziologickou potřebou. A víme, že fyziologické potřeby jsou v Maslowově pyramidě potřeb úplně dole. Abys ses dostala do “horních” pater, je třeba naplnit ta spodní. Pokud budeš jíst správnou stravu, budeš pravděpodobně zdravější, a tedy i spokojenější. A konečně do třetice - po správné stravě by ti nemělo být zle a těžko, jako třeba po guláši se šesti. Takže výsledkem bude opět spokojenější (minimálně ne naštvaný) jedinec :)."

Eliška: “Myslím, že "cítit se dobře" je komplexní záležitost, která souvisí samozřejmě také se stravováním. Většina lidí totiž řeší, jak vypadá a nespokojenost s tělem často souvisí s jídlem. V takovém případě může správná strava samozřejmě pomoci."

Anička: "Strava a psychika spolu úzce souvisí. To, co sníme, nás může psychicky pozvednout, nebo naopak zhoršit naše prožívání. Jednoduchým příkladem je cukr versus zdravé tuky. Cukr a sladkosti sice krátkodobě nakopnou, ale z dlouhodobého hlediska se cítíme hůř a bez energie. Díky zdravým tukům můžeme naopak získat mnoho dlouhodobé energie, kterou nám pouhé sacharidy neposkytnou. Srážet naši energii můžou potraviny, na které máme intoleranci, fast food a další potraviny či jejich kombinace. Velmi pozitivně může působit domácí strava připravovaná z čerstvých a kvalitních potravin."

Verča: "Samozřejmě, že správně naplněný žaludek souvisí s určitou pohodou, ale nic není jednostranné. Zdravý životní styl má tři hlavní složky, a to výživu, pohybovou aktivitu a psychickou pohodu. A psychická pohoda není jen o jídle, ale i o zaměstnání, rodinných a partnerských vztazích, zázemí, počasí a dalším. Jídlo není lék na psychické problémy, naopak - kdo řeší psychické problémy jídlem, má mnohem větší šanci dostat se do stavu, kdy se mu jídlo změní spíše v nepřítele - ať už jde o poruchy příjmu potravy či nárust hmotnosti po zajídání stresu."

A ještě jedna otázka na úplný závěr.

Jsme opravdu to, co jíme? 

Káťa: “Jsme. Máme i nějakou genetickou výbavu, štěstí/neštěstí v působení okolních faktorů na naše geny (a tam patří i strava). Tím chci říct, že na někoho strava obecně může působit víc a na někoho míň.”

Anna: “Je určitě důležité, co jíme. Ale ještě důležitější je, co si o tom myslíme a jak se u toho cítíme. Tedy nejen zdravě jíst, ale hlavně zdravě myslet. Nedělat si z jídla, natož ze svého těla, nepřítele. Když budeme více v pohodě, bude nás to táhnout k takové stravě, která je pro nás prospěšná.”

Andy: “Strava má na naše zdraví velký vliv a špatná životospráva se pravděpodobně někde projeví. Současně má ale svůj velký vliv i genetika, duševní pohoda a další faktory. Je důležité přemýšlet nad tím, jak se stravujeme, ale současně by se to nemělo stát jedinou náplní našeho dne, to by bylo něco špatně. Takže s tímto tvrzením souhlasím asi tak nějak částečně :).”

Tak. Mám  v tom teď trochu jasněji. Je užitečné a příjemné si připomenout, že důležitější než cokoliv jiného je ve výživě pestrost, rozmanitost, různorodost - jak jen to chcete pojmenovat. Pojďme si jídlo užívat, jíst co nejvíc lokální a sezónní potraviny a naučme se víc se poslouchat a opravdu slyšet, co nám naše tělo říká.  Z celého článku mi ale nejvíc v paměti utkvěla věta: "Je to jenom jídlo”. A vám?

Děkuju Káťo, Eliško, Aničko, Andy a Verčo za váš čas a ochotu. Jste super a všem vám moc fandím! :)



Můžete mě sledovat na Facebooku nebo Instagramu. A pokud se vám článek líbil, budu ráda za lajk, komentář, sdílení nebo tak něco :). Mějte se krásně a díky moc! Tereza

Komentáře

Napsal(a) verča_emča (neověřeno), Po, 25. 09. 2017, 13:31*

Terezko tenhle článek je naprosto skvělý! Moc mě bavil a naprosto rezonuje s mou vizí stravování, ihned jsem ho sdílela. Vážně tleskám a děkuju :)

Napsal(a) Leni Králíčková (neověřeno), Út, 26. 09. 2017, 15:33*

Pěkný článek, je vidět, že sis s ním dala hodně práce. S částí názorů souhlasím a stotožňuji se, ale tvrdit, že paleo strava přináší onemocnění ledvin a dnu, to si snad nutriční poradce dovolit fakt nemůže... navíc - paleo strava se tak jen nazývá, protože se PODOBÁ stravě člověka v paleolitu. Samozejmě, že nemůže být stejná. Stroj času ale opravdu nepotřebuji. :)

Nicméně já jsem zastánce toho, že každý si musí najít svou cestu ve stravování, takovou, jaká mu vyhovuje a proto jsou mezi námi zdraví a sportující vegani nebo naopak vegani, kteří na pohled vypadají nemocně atd. Co mě ale nejvíc štve je to, když mi někdo vyloženě nutí co mám a nemám jíst.

Léňa

Leni,

myslím, že nikdo netvrdil, že pokud jíš "paleo", budeš mít dnu nebo problémy s ledvinami. Ale tak jako je u člověka, co se stravuje jen rostlinně o něco vyšší šance, že bude mít deficit B12 nebo třeba vápníku, tak u někoho, kdo jí víc tuků a živočišného proteinu je zase větší riziko náporu na ledviny a tak. Přijde mi, že naopak všechny nutriční terapeutky odpovídaly dost otevřeně, ale chápu, že se to některých lidí může dotýkat, protože si každý vždycky snažíme "hájit" to svoje:). To je logické a přirozené.

Každopádně, nejlepší je podle mě brát to jako doporučení. Univerzální životní styl opravdu neexistuje, ani pro jednotlivce... nikdo ti neříká, co máš jíst a co ne, jsou to prostě názory lidí, co se výživě věnují, studují o ní a samozřejmě do toho přidávají i svoje zkušenosti. Nemusí tě to štvát:).

Díky za komentář a měj se krásně! Tereza 

Napsal(a) Leni Králíčková (neověřeno), St, 27. 09. 2017, 13:30*

In reply to by Terez sweet melange

Já to spíš myslela tak, že se mi často stává, že mi např. vegani nutí jejich stravu a snaží se mi znechutit to, co si dávám do pusy já. A to opravdu vystát nemůžu. :) Když přeci respektuji já je, že nejedí živočišné potraviny, měli by oni respektovat ostatní, že jedí např. maso.

A k tomu paleu - ta věta "Pro běžného člověka je dlouhodobě neudržitelná, je deficitní na některé živiny, a jiných zase obsahuje příliš mnoho. Po delší době se s ní mohou pojit i určité zdravotní potíže, například problémy s ledvinami, dna a další. Nikomu bych ji nedoporučila." mě prostě trošku zvedla ze židle. Ale tam jde primárně o to, že spousta lidí si myslí, že paleo je založeno na tom, cpát se od rána do večera masem a vejci a tady přemíra bílkovin opravdu zdravá není. Ale o tom paleo není. Je spíš o návratu k základním potravinám a vyloučení průmyslově zpracovaných a škodlivých potravin. Hodně lidí si o tom nezjistí základní informace a pojme paleo špatně a pak jim samozřejmě nepřinese kýžené výsledky. :)

Těším se na další články!

Léňa

Ahoj Leni,

jenže podle mě to tak nefunguje... ne každý vegan ti bude cpát "svou" stravu a to, že ty někoho respektuješ bohužel neznamená, že ten daný člověk bude respektovat tebe, je škoda se tím nechat otrávit :).

A u té Verčiné věty... já ji chápu - jak nutriční terapeut, který nevyznává žádný konkrétní výživý směr, kromě "racionální stravy", protože jí přijde nejpřijatelnější z hlediska zdraví ti nemůže takovou dietu doporučit. Nemyslím si ale, že kdybys za ní přišla na konzultaci s tím, že jíš paleo, tak ti řekne, že máš jít pryč, že ti nepomůže...

Jinak, jídelníčky paleo, co jsem viděla třeba na youtube (i pár těch tvých :)) mně osobně přijdou dost "vajíčkové" a dost "masové" a "smetanovo-máslové", ale pokud to někomu - třeba tobě - vyhovuje a cítíš se zdravě a spokojeně, tak mi to přijde super, i když si neumím představit tak jíst:).

Každopádně moc děkuju za odezvy a měj se krásně :). Tereza

Přidat komentář

Odesláním tohoto formuláře souhlasíte s podmínkami služby Mollom.