So, 01. 02. 2014, 17:34

Like from my diary II: Patřím do Osla?

V Oslu je téměř nemožné najít kavárnu, kam by se dalo sednout a jen tak být. Nebo psát. Ale jen téměř. Nakonec jsem našla. Na Aker Brygge. Jmenuje se Kaffebrenneriet a tady na Aker Brygge je jen jedna z mnoha, jedná se totiž o síť norských kaváren. Tak jako skoro všude jinde v Oslu, nemá wifi. Ale má dobré kafe.
 
A tak tu sedím, ráda, že konečně mám kde, občas při tom kouknu do zrcadla, které je pověšené přímo přede mnou, zrovna zavál studený vzduch zvenku, to když přišel další člověk chtějící svůj horký nápoj. A zase. Díky tomu zrcadlu mám i dobrý výhled. Kavárna je opravdu maličká, nemá ani záchod. Hraje příjemná hudba, jako kdybyste si na Spotify pustili „mood písničky“ s tématem „your favorite coffeehouse“. Je tu všehovšudy 12 lidí, ostatní si berou kávu s sebou.
 

Nedávno mě napadla otázka, jestli „patřím do Osla?“ A pak další, co to znamená „patřit někam“? Žiju tady s mužem, který ve mně probudil lásku. Čistou a nekonečnou. Je tu slečna, Češka, která ve mně, ač se neznáme dlouho, vyvolává pocit, který ve mně vyvolalo jen pár dalších lidí, a tito lidé jsou mými nejbližšími přáteli. I přes tu relativně krátkou dobu co jsem tady jsem měla výbornou práci, která mě bavila, kterou jsem každý den dělala, jak nejlépe jsem uměla, přestože jsem v ní nezachraňovala životy ani nic podobného. A ač vím, že štěstí nepřichází zvenku, zaplnilo to celou mou přítomnost.

 
Teď práci nemám. A mám všechen čas, doslova, který můžu trávit, jak chci. Včera jsem celkem náhodně viděla video Eckharta Tolleho, který odpovídal na otázku: „Jak se nezbláznit, když jste bez práce“. Odpovídal na ni dívce, která mu napsala, že už je několik let bez stálé práce a cítí se deprimovaná a „nemůže to vydržet“. A Tolle mluvil právě o tom, že člověk bez práce má tu úžasnou, jedinečnou možnost „dělat si co chce“. To, co všichni celou dobu tak chceme a když to „máme“, tak se tím a z toho trápíme. Můžeme dělat to, co nás baví a rozvíjet se v tom, můžeme se pustit do něčeho nového, náhodného, anebo naopak do něčeho, co jsme se tak dlouho chtěli zkusit, naučit se. Můžeme jen tak být. Tady, teď, v přítomnosti. Můžeme všechno. Tak proč si tolik z nás vybírá trápení se? Proč ze sebe děláme oběti? Proč se tolik z nás sžije s myšlenkou „jsem neschopný, neumím si ani najít/udržet práci“ a nebo "ten život je ale nefér, co jsem komu udělal, že nemám príci", místo aby (jsme) přijali situaci takovou jaká je, a když se (nám) nelíbí, změnili ji.
 
Přestože jsem bez práce, aktivně ji budu hledat až od března. A do té doby si na to vzpomenu jen v případě, že jdu okolo nějaké úžasné kavárny, kde by se mi líbilo pracovat a zapíšu si do poznámek její jméno, abych do ní mohla zajít se svým životopisem. Moje dny zaplňuje to, co mi zrovna dává pocit štěstí. Je toho hodně a ve své podstatě je úplně jedno, co to je... Takže patřím do Osla? Myslím, že ano. Myslím, že patřím přesně tam, kde právě jsem. Jinak bych tu přece nebyla :).

Dopila jsem kafe. Lidé se tady v této malé útulné kavárničce pěkně prostřídali, to jen já tu pořád sedím. Za chvíli budou zavírat. Je čas jít. Projít si Aker Brygge a vydat se domů. Možná si po cestě koupím sushi. A večer dám pusu svému muži a usměju se na něj. A on na mě. 

 

Komentáře

Napsal(a) Terez sweet melange, St, 05. 02. 2014, 10:07*

Nemyslím si, že by se bez peněz dalo špatně "sebevzdělávám" .. a "zabezpečila" jsem se na pár měsíců sama a utrácím úplné minimum (to, že si občas skočím na sushi, které je tu docela levné nebo na kávu na tom nic nemění), není to tak, že by mě teď někdo vydržoval :). Velkou část dne jsem doma.. mluvila jsem spíš o přístupu :). Věřím tomu, že na některé můžou moje věty působit jako "to se jí to mluví, když .. (dosaď slovo/souvětí)", ale s tím nemůžu nic udělat :).

Děkuju za komentář a o tom článku potřemýšlím :)

Tak trochu souhlasím s komentářem nad - bez peněz se špatně "sebevzdělává"... Na druhou stranu - když tě někdo zabezpečí a ty umíš času využít, je to určitě neocenitelné :)
.
Za mě si myslím, že do Osla patříš - máš tam domov a ráda se tam vracíš, to je podle mě to nejdůležitější :)
.
a překvapila mě absence wifi a místa v kavárnách :) Článek o tom by určitě také potěšil :)

Napsal(a) Terez sweet melange, Ne, 02. 02. 2014, 13:57*

Ahoj Katko, děkuju za komentář :).
Upřímně, já s ním souhlasím. Vlastně to, co jsem psala v tom článku, nebyly přímo slova Eckharta Tolleho, on mi jen vnuknul tu myšlenku. Já si myslím, že všechno je o přístupu. Když člověk nezklouzne do role oběti, mnohem lépe se s každou situací pracuje. Určitě s tebou souhlasím v tom, že bez peněz člověk dlouhou dobu nepřežije, ale myslím si, že se dá situace řešit jinak, než zoufat a být nespokojený. Prostě je to tak, jak to je. A člověk se buď bude upínat na to, jaké je to neštěstí a nebo začne být aktivní, začne rozvíjet sám sebe a s velkou pravděpodobností o to dříve najde práci. Prostě je to na nás. Máme tu možnost tu situaci, která je, buď přijmout, pustit ji/opustit a nebo prostě změnit. Můžeme si třeba vydělávat příležitostně, když plný úvazek nemáme, můžeme prostě se svým časem dělat, co chceme. Prostě každá situace má v sobě tu krásu, že je prostě taková, jaká je (a už se opakuju), a naše myšlenky ji "automaticky" dávají znamínka - dobrá, špatná atd.,ale jsou to jen myšlenky, ta situace je neutrální. A proto, když víš, že se všechno jen vytváří v tvé hlavně, můžeš to změnit :). Snad jsem to vyjádřila srozumitelně :) ... Jenom ještě dodám, že si samozřejmě nemyslím, že je nějaké úžasné nemít práci, ale když už ji člověk nemá, tak toho může využít naplno a "pracovat" hlavně na sobě :)

Ahoj Terez,

páči sa mi akým spôsobom píšeš a teším sa na ďalší článok. Ale spýtam sa ťa. Súhlasíš úplne so slovami pána Tolleho? Ja nie úplne. Keď človek nemá prácu, nemá svoj príjem, má výdavky a nemá v danom momente žiadne peniaze, tak nemôže len tak spokojne existovať. Nemá v tom momente možnosť využiť svoj voľný čas ako by chcel. Vieš je pravda, že na kopec svojich snov väčšinou treba financie, a teda buď prácu alebo presnejšie príjem.
katharine-fashionisbeautiful

Napsal(a) Terez sweet melange, So, 01. 02. 2014, 20:32*

Leni, moc mě tvůj komentář potěšil, děkuju! :)
A za tip na Spotify není zač :)

Napsal(a) Terez sweet melange, So, 01. 02. 2014, 18:16*

Děkuju za krásný komentář, Šárko :). Kaváren je tu dost, jenže tady mají lidé hodně volného času a tak jsou neustále plné a takto v sobotu odpoledne o to víc. A většina z těch kaváren jsou opravdu spíš menší a hodně lidí si bere kávu s sebou. Ale tady si obecně bere hodně lidí jídlo s sebou, ve spoustě (levnějších, i když co je tu levnější, že :)) restauracích a i ve fastfoodech je dokonce levnější si jídlo vzít s sebou, třeba dnes, když jsem si kupovala to sushi, tak jsem tím, že jsem si ho koupila s sebou ušetřila myslím skoro 20NOK, což je víc než 60kč .. možná bych o takových "poznatcích" mohla napsat článěk :D.

Jsem ráda, že se moje články dobře čtou, moc mě to potěšilo :)

Trochu me prekvapilo, ze je v Oslu malo kavaren, kde se da na delsi dobu posedet. To tam maji spis "take away"?
Uzivej si volny cas, co nejkrasneji muzes, ve meste, do ktereho urcite patris, pokud tam patrit chces.
Tvoje prispevky na blogu se moc prijemne ctou, at uz jsou to recepty nebo tyhlety osobniho razu. :)

Přidat komentář

Odesláním tohoto formuláře souhlasíte s podmínkami služby Mollom.