Čt, 17. 07. 2014, 21:36

Exploring Oslo's gastro scene: Díl druhý - Další perfektní káva, dvě verze Ameriky i francouzký luxus

Zrovna sedím na lavičce kousek od našeho bytu a jediné, co slyším je vítr a moje klapání do klávesnice. Dneska jsem se rozhodla psát článek mimo náš byt, protože jsem nechtěla být "distracted". Ničím. Můj plán vychází tak z půlky, protože internet, který máme doma dosahuje až na místo, kde právě sedím, až tak blízko jsem. Mohla bych ho vypnout, ale asi to neudělám. To jsem mohla udělat i doma, sedíc na gauči. Budu prostě jen doufat, že na něj nebudu mít počas článku potřebu chodit každých 5 min. Držte mi palce!

Mám ráda dny, jako jen tento dnešní. Dny, kdy máme já i Radan volno v práci a vyrážíme spolu ven. Za měsíc spolu budeme tři roky a mně často připadá, jakoby byl náš vztah stále v začátcích. Máme si toho navzájem tolik co předat. Vím, že to asi zní jako klišé, ale jsem strašně vděčná, že jsem poznala člověka se kterým jdeme po stejné cestě. Se kterým můžu sdílet všechno a přesto se vnitřně cítit svobodně.

Radan se mnou sdílí lásku k jídlu, ale trošku jinak. Radan rád jí :). Moc si nepotrpí na nějaké kavárničky a obcházení podniků, ale zároveň z něj cítím, že když se mnou někam takto jde, tak si to užívá. Stejně jako jsem ho před 3mi lety "naučila" jíst sushi, dnes přichází na chuť i dobré kávě a celkovému ocenění, když je něco dobré, přestože toho třeba není "vel'a" :).

Od té doby, co jsem se pustila do tohoto "projektu" se mnou byl takto venku poprvé. Měli jsme super rande a zároveň navštivili 3 různé podniky, takže mi to vystačí na celý tento článek. Pro úplnost dnes ale zabrousíme ještě do mého včerejška ...

THE NIGHTHAWK DINER
"Americký diner v srdci Grünerløkky"
Seilduksgata 15, 0553 Oslo, Norway
Grünerløkka
 
 
Kolem Nighthawk Diner jsem už počas svého života v Oslu šla několikrát. Je situovaný přímo v srdci Grünerløkky a zvenku mi vždycky připomínal můj rok v Americe. A americké filmy :). Jen samotné se mi tam nikdy nechtělo a nikdy se nenaskytla vhodná příležitost na návštěvu. Když mě pak napadl tento "projekt", na seznam jsem si ho zapsala okamžitě.

Minulý týden mi napsala jedna milá Slovenka žijící v Oslu, která nedávno začala číst tento blog a navrhla mi, jestli bych ji nechtěla vzít s sebou, až se takto zase vypravím ven. Přišlo mi to jako úžasný nápad a hned jsem jí s radostí odepsala, že "jasně, moc ráda" :)). Je fakt úžasné, že se díky tomuto blogu můžu seznámit s opravdu zajímavými lidmi a kdyby mezi vámi byl ještě někdo takový, kdo by se ke mně rád připojil - prosím, napiště mi! :)

Každopádně, zpátky k tématu :). S touto bezprostřední a usměvavou slečnou jsme se potkaly v pět odpoledne a tak bohužel padl můj původní plán jít s ní do Cafe Fedory a nebo do Cafe Mocca, které obě mají teď v létě otevřeno jen do pěti. Nighthawk Diner mi přišel jako další super nápad, i když jsem záhy zjistila, že jsem z nás dvou jediná, která v něm ještě nebyla. No, nevadí :).

Podnik byl poloprázdný, ale počas těch několika hodin, co jsme tam seděly se tam prostřídalo spoustu lidí. Menu mají v angličtině a najdete na něm snídaňové menu, které stylově podávají po celý den, různé druhy burgerů, sandvičů , salátů, hlavních chodů (= steaky :)), lívanců i poměrně velký výběr dezertů. Menu mi celkově přišlo takové "chytré", takto vypsané to zní zbytečně dlouze, ale nic moc v něm nechybí ani nepřebývá.

Neměla jsem moc velký hlad a tak jsem sáhla (jak jinak) po dezertu. Vybrala jsem si pecan pie, protože na něj myslím už od dob, když jsem ho někdy na podzim pekla doma a určitě jsem udělala dobře. Byl výborný! Teplý, doplněný kopečkem vanilkové zmrzliny. Dala jsem za něj asi 85 norských korun, ale bylo to skvěle utracených 85 norských korun :). Z., která tam byla se mnou si dala borůvkové lívance a přestože jsem je nezkoušela, vyadaly moc lákavě. A všechny ty burgery a sandviče, co jsem se tak nenápadně snažila zahlédnout okolo stejně tak. :)

Nighthawk Diner mi přijde jako ideální misto na takové střetnutí s kamarády, kde máte při dobrém jídle možnost povídat a smát se několik hodin. Míst k sezení je tam dost, číšnice na sobě mají takové ty typické "dinerovské" zástěry a atmosféra je tam uvolněná. Tenhle podnik se určitě hodí i na rande, na posezení s rodinou a večer zase na drink. Je to takové místo "pro každou příležitost". A já se tam ještě určitě chci vrátit. Ty jejich burgery musím vyzkoušet! A shaky!!!

 

 
borůvkové lívance
pecan pie

 

CAFE FEDORA

"Když si Američané otevřou uvolněnou kavárnu/restauraci v Oslu"

Frognerveien 22, 0263 Oslo, Norway

Frogner

Fedoru jsem měla v plánu navštívit už roky. Na facebooku ji sleduju od roku 2012, kdy jsem do Osla teprve jezdila na návštěvy a čas od času jsem si vzpoměla, "že už bych tam mohla zajít", ale znáte to, pak to nikdy nevyjde. Jsem tak ráda, že jsem se pustila do tohoto objevování Osla. Zamilovávám se do něj díky tomu stále víc.

Cafe Fedoru si otevřeli američtí manželé před několika lety a po dnešku vím, proč sklízí takový úspěch v médiích i na takových těch recenzových webech. Jsou opravdoví. Dělají to opravdu z vášně k jídlu a je na nich vidět láska k životu. Nebo alespoň na něm. Když jsme do Cafe Fedory dneska přišli, kolem poledne, byl tam totiž Anthony, majitel restaurace, sám. K našemu stolu přišel okamžitě a s upřímným úsměvem na rtech vysvětloval, že to celé dnes možná bude trošku trvat. To nás vůbec neodradilo, přišli jsme si tam užít náš čas a přestože jsme oba byli trochu vyhládlí, jeho upřímnost a spontánnost nás odzbrojila.

Cafe Fedora není žádné vystajlované místo. Je to "reálné" místo. Kde se vaří všechno od základu, kde hraje příjemná hudba (pokud máte rádi poslední album J. Timberlakea), kde si můžete číst Time magazine a kde si na nic nehrají.

Menu není rozsáhlé, vleze se na jednu stranu A4ky, ale stačí to bohatě, nic na něm nechybí a alespoň zbytečně nedumáte. Radan si objednal "All-American Breakfast" (lívance se slaninou a míchanými vajíčky) a já jsem zvolila "Breakfast Burrito". Čekali jsme na něj opravdu asi hodinu, ale čekání fakt stálo za to. Navíc, ono asi opravdu není jen tak obsluhovat, vařit kávu i jídlo všechno sám.

Cafe Fedora je přirozeně anglicky mluvící podnik, což mně osobně vůbec nevadilo, právě naopak. Jediné, co mi přišlo v tom celém konceptu průměrné byla káva. Určitě se dala pít, ale přístě si ji nedám. Příště si dám nějaký z jejich homemade dezertů.

Dnešní návštěva Cafe Fedory mi taky vnukla takovou myšlenku, ale o té zatím konkrétní nebudu, to kdyžtak později, jo?

Zajděte si do tohoho podniku v krásné čtvrti Frogner užít pohodovou atmosféru a jídlo, které uspokojí vaše chuťové pohárky a velký hlad. Budete odcházet s úsměvem na rtech a budete se chtít vracet. Věřte mi.

 
Tabule vlevo nemá chybu! :)
 
 
 
Krásná barva laviček :)

 

KAFFEBAR MOCCA
"Minimalistické, trochu chladné místo s perfektní kávou"
Niels Juels Gate 70
0259 Oslo, Norway
Frogner
 
 
Po odchodu z Fedory se mi ještě nechtělo domů. Počasí bylo příjemné, ani teplo ani zima a já se cítila moc příjemně. A tak jsem navrhla, že zajdeme do kaffebaru Mocca který, stejně jako Java, o které jsem psala v minulém článku patří pražírně Kaffa. Mocca sídlí kousek od Fedory, taky ve čtvrti Frogner a procházka k ní byla moc příjemná. Frogner je celkově nádherná čtvrť. Evokuje mi francouzské nebo italské uličky a je plná malých útulných podniků, které sídlí v přízemí domů s nádhernými balkóny, ozdobenými barvenými květinami.

Moccu není těžké přehlédnout. Nejen proto, že zrovna teď je zvenku obložená lešením. Je to malinké místo na rohu ulice a nikde není výrazně napsano, o jaký podnik se jedná. Stejně jako v Javě jsou všude vystavené kávy, které si můžete koupit a u stěny najdete několik malých stolů. Shodou okolností nám dnes dělal kávu stejný barista, kterého jsem potkala před týdnem a něco v Javě. Nebyla jsem si tím úplně jistá, ale při porovnání fotek jsem se ujistila. Myslím, že si mě pamatoval, protože si mě docela zvláštně prohlížel, jen si možná taky nebyl jistý ...

Každopádně, připravil opět dokonalou kávu. Tentokrát jsme si ji vzali s sebou a opět jí nemůžu nic vytknout. Nikde jsem nepila tak dobrou kávu, jako v Javě a Mocca (jak se to proboha skloňuje? :)). Ani v dalších dvou, možná ještě známějších, oslovských kavárnách, které jsou vyhlášené dobrou kávou. Ať už si spíš vychutnáte čerstvě filtrovanou kávu "s různými odstíny čokolády, karamelu nebo ovoce" a nebo se jako já držíte při zemi a objednáváte si vždycky cappucino, nebudete litovat. Jen si svou kávu vezměte radši s sebou a vydejte se na další procházku Oslem.
 

 

SEBASTIEN BRUNO
"Cukrářské umění zabalené do luxusu" 
Skovveien 6
0257 Oslo, Norway
Frogner
 
 
V Oslu jsou dvě významné francouzské cukrány. Jedna se jmenuje Pascal a druhá nese název Sebastien Bruno. Obě nesou název po svých majitelích a z obou dýchá luxus. Jestli jen navenek nebo ne, o tom můžeme jen spekulovat.

Se jménem Sebastien Bruno jsem se setkala poprvé minulý rok v srpnu, když jsem poprvé navštívila oblíbené místo všech oslovských "foodies" Mathallen a jeho makronky jsou to první, co při příchodu zahlédnete. Sebastien Bruno má přesně ten typ "confectionery" podniku, která na vás už z dálky volá "luxus" a "cukrářské umění, prohlížej si mě". Pro mě jsou tyto cukrovinky opravdu uměním. Uměním, za kterým pravděpodobně stojí spoustu hodin pilování a hodně kreativity.

Dnes Sebastien Bruno a jeho makronky nebyly v plánu. Ale zatímco jsme se s kávou z výše zmíněné kavárny procházeli po čtvrti, narazili jsme na něj a mě tak problesklo hlavou, že jsme přece ještě neměli dezert :) ... Když jsem vešla dovnitř, oči se mi třpytily radostí při pohledu na všechny ty krásné cukrovinky. Nikde nebylo napsáno jaké příchutě makronek mají, tak jsem se zeptala slečny prodavačky, jaké jsou její nejoblíbenější a trefila se mi do chuti úplně maximálně. Řekla passion fruit a salted caramel! Jo, ty jsem přesně chtěla! :) Přibrali jsme si k těmto dvěma ještě litchi, zaplatili dohromady 54 norských korun s makronkami zabalenými v krásné tašce jsme se vydali na Aker Brygge. Tam jsme si sedli na schody u fjordu a "kriticky" hodnotili každou z nich :). Chutnali mi. Moc. Slyšela jsem názory, že chutnají uměle a tak, ale v těchto třech příchutích jsem umělost necítila. Nejvíc jsem si oblíbila passion fruit, ta byla opravdu dokonalá. Všechny vypadali krásně, jen byly dost křehké a Radan tvrdil, že byly o dost menší než ty, co dělávám já :).

K Sebastienovi si zajděte, pokud se rádi díváte na krásné zákusky, máte rádi kvalitní čokoládu a chcete ochutnat dobré makronky. Všechno tohle tam najdete.
 

Před rokem jsem na Sebastiena Bruna dostala na facebook "like"
jen od svých nejvěrnějších fanoušků :)
 
 
Tyto dortíky považuju za velké skvosty! 
 
 

Přidat komentář

Odesláním tohoto formuláře souhlasíte s podmínkami služby Mollom.