Ne, 18. 05. 2014, 21:56
My week in pictures V.
Tuhle "rubriku" většinou používám, když jsem doma v ČR, protože ty dny vždycky bývají docela nabité a tak je o čem přispívat, v Oslu už přecejen žiju a tak dny začínají být o něco "všednější". Někdy se to ale v jednom týdnu docela seběhne i tady a tak jsem se rozhodla ho shrnout. Některé dny byly míň zajímavé, ale třeba včera byl pro Norsko velký den, a tak to stojí za zmínku, i když si myslím, že nemám "materiál" na celý samostatný článek. A tak prostě budu psát o tom, jaké to bylo pro mě. A o pár dalších věcech :).
Pondělí
 |
| V pondělí tu ještě stále byla Lenička. O tom, jak jsme se spolu měly jsem psala tady. Ještě jen dodám, že se už teď těším na příště, až zase přijede. Jsem vděčná za to, že mám v mamince vpodstatě nejlepší kamarádku. se kterou mám tendence probírat vše hned, když se to děje. I přesto, že jsme od sebe "daleko", často si spolu na facebooku jen tak prohodíme pár slov, víme o sobě. A já se možná i díky tomu necítím tak "home sick", jak bych se možná čas od času cítila. |
Úterý
 |
| V úterý jsem byla v práci. To jen další dokumentace mého oběda, ani nevím, proč si to fotím stále dokola, takový (zlo)zvyk. V práci už si nepřipadám jako "nová", vím, kde co hledat, co dělat s čím a moc mě potěšil J.J., ten, který se mnou před pár měsíci dělal pohovor, že se na mě ptal kolegů a všichni do jednoho mu prý řekli, že se jim se mnou dobře pracuje a že se rychle učím. A on sám mi složil poklonu, že jsem jedna z těch, kvůli kterým lidé chodí do kavárny každý den. Že si všímal lidí a i ti, co do kavárny přišli zamračení odcházejí s úsměvem na rtech. Moc mě to potěšilo. Snažit se rozveselit lidi, kteří jsou v mojí přítomnosti se snažím snad odjakživa a moc mě těší, že to snad funguje. Ale jinak si myslím, že o to se snaží všichni mí kolegové. Nemáme tam žádné nepříjemné lidi :). |
 |
| Po práci jsem poprvé v životě vyráběla korunky z marcipánu. Pár dní před tím nám totiž na candy barový email psala paní, jestli nemůžeme pro její dceru k narozeninám upéct nějaké cupcaky a podobně s princeznovským a hello kitty motivem. Objednávka byla na čtvrtek, tak jsem se do toho pustila o dva dny dřív, abychom všechno stíhaly. |
 |
| "Usušila" jsem i sněhové pusinky, protože ty stejně bývají nejchutnější o pár dní později. |
Středa
 |
| Ve středu jsem zase byla v práci. A večer znovu pekla. Tentokrát sugar cookies, na které brzy přidám recept. A taky jsem se poprvé pokoušela do Hello Kitty z marcipánu. Určitě by bylo co zlepšovat, ale jsem vesměs spokojená s výsledkem. Co říkáte? |
 |
|
Pekla jsem i citronovo-makový "dort" na cake pops. Recept už |
Čtvrtek
 |
|
A ve čtvrtek se už peklo docela ve velkém. Ještě, než kolem |
 |
| Terezka zdobila cookies, kytičkama, co jsem udělala v úterý společně s korunkama. Ty úžasné Hello Kitty na cupcacích dělala Terezka :) |
 |
| Já jsem se mezitím "patlala" s cake pops. Musím říct, že mě jejich příprava přestává bavit. A nebo máme opravdu hodně špatnou čokoládu. |
 |
| Takto nějak vypadaly ty kokosové cupcaky s marcarpone frostingem. |
Potom, když už bylo všechno nachystané jsme se s Terez vydaly všechny tyto sladké dobroty předat. Cesta byla poměrně trnitá, ale paní, která si u nás cupcaky a spol. objednávala byla moc milá. Dům už měla vyzdobený v růžových barvách a u dvěří byly Hello Kitty balonky. Dozvěděly jsme se, že její dceři jsou teprve 4. My jsme s Terez typovaly 6-7 :). Pak když jsme se dostaly zpátky na T-Bane, zjistily jsme, že odtud žádná zpátky nejede a musíme se nejdřív dostat o jednu zastávku dál a až pak zase zpátky do centra. To už jsme si ale nemusely dávat pozor na to, jestli cupcaky vypadají, jak mají a tak to bylo nakonec docela v pohodě :). Ve čtvrtek jsem už nic dalšího nepekla...! :)
Pátek
 |
| ... v pátek už ale ano. Naštěstí jen cupcaky. Dvě zakázky a jedna pro Terez. Opět vanilka a kokos. |
 |
| Všechny v norských barvách. Nebo teda jak jen to šlo v norských barvách. |
 |
| A večer jsme s kolegy z práce měli oficiální "summer party". Konala se v jedné z kaváren, která se večer mění v pizzerii a tak o spoustu dobré pizzy a vína nebyla nouze. Díky tomu, že jsem alespoň párkrát pracovala ve všech třech kavárnách a i v Tranenu, tak jsem z každé "skupiny" znala alespoň někoho, nevíc jsem se ale "zdržovala" u stolu, kde seděla většina mých kolegů z kavárny, kam chodím nejčastěji a nejraději. Bylo to moc příjemné. Bylo mi trochu líto, že víceméně "kvůli" mně a ještě snad jedné kolegyni a kolegovi většina mluvila anglicky, i když jsem za to moc ráda. Když jsem pak ještě s některými mými kolegy šla na "after party" k jednomu z nich domů, a oni občas přepli do svého rodného jazyka, chytala jsem se jen stěží. Ale možná, kdybych na takové párty chodila častěji, pochytím té norštiny víc :). |
Sobota - 17. května
 |
| A teď už o sobotě, 17. máje. To je velký velký den pro Norsko. Je to "den ústavy" (Norové tento den nazývají Grunnlovsdagen a nebo taky Den syttende mai (tedy 17tý máj). Přesně před 200 lety, v roce 1814 byla přijata norská ústava a byl zvolen norský král Christian Fredrik (který byl původem z Dánska). |
17tého máje ráno začíná pro skoro každou norskou rodinu typickou velkou snídaní, u které nechybí šampaňské. Ženy, dívky a děti jsou oblečené v národních krojích, které se nazývají "bunad"a tuším, že každý norský kraj má své typické barvy a stříhy. Muži jsou většinou oblečení v oblecích. Všichni jsou venku, všichni se usmívají, mávají norskými vlajkami a volají "Hurra Hurra Hurra". A taky si všichni Norové přejí "Gratulerer med dagen", tedy "Gratuluju ke dni", v přeneseném významu "všechno nejlepší k narozeninám". V průvodu vidíte snad všechny školy od prvních tříd až po střední, a když je pozorujete pozorně, všímáte si, jak si to každý užívá po svém. V průvodu taky krásně šlo vidět, jak je Oslo opravdu multikulturní. V některých skupinách/školách jste mohli vidět snad celou škálu etnických složení a všichni do jednoho nesli norskou vlajku a zpívali. Norské děti, minimálně tady v Oslu, už dávno nejsou jen krásné blonďaté holčičky a světlovlasí kluci.
Protože norských kamarádů tu zatím moc nemám, pravděpodobně jsem včera nezažila typický Den syttende mai, ale to nic nemění na tom, že to byl krásný den
 |
| Ráno jsme s Radanem začali palačinkami a ovocem v "norských barvách". |
 |
| Pak jsme se kolem desáté přesunuli do centra. Norské vlajky VŠUDE. A davy taky VŠUDE. Jen fotit se to moc nedalo. |
 |
| Fotka z náměstí, kde průvod začínal. |
 |
| Pak jsme se potkali s kamarády, popíjeli bublinkové víno, někteříi typicky norský alkohol - akevit (toho jsem se zdržela), jedlicukrovou vatu a bavili se. |
 |
| A na večeři jsem uvařila tyhle výborné tygří krevety. |
Neděle
 |
| A dnes jsem byla zase v práci. Kupodivu bylo narváno. Myslela jsem, že všichni budou dospávat kocovinu :). Moji kolegové Norové vesměs nepracovali, dneska jsme byli samí cizinci :)). |
 |
| Měla jsem na sobě tohle super tričko, co mi kdysi dala moje americká host mom a zjistila jsem, že to je super věc ho mít na sobě. Když je čas si povídat se zákazníky, hned je téma na světě aniž bych něco řekla :). |
 |
| A taky byl dnes krásný den, takové to opravdové vedro. Nejdřív jsem vytáhla ven Radana, který celý den sedí u diplomky, ale nakonec jsme se odpojili a já jsem se ještě sama šla projít na Sognsvann, který máme kousek od bytu. Byla to moc příjemná procházka a chystám se chodit mnohem častěji! :) |
A jaký byl váš týden? :)
Komentáře
Páni, to byl krásný týden.Osobně se mi nejvíc líbí úterý, protože dělat lidem radost přináší radost i mně a tak vím,jak moc tě ta pochvala musela potěšit.
Jinak vše Candybarové ja neprosto nádherné! A koukám, že máte i speciální "poklop". Moc se mi líbí. Působí dost profesionálně :)
Držím vám palce, holky :)
Přidat komentář