Po, 12. 05. 2014, 20:25

O dnech, kdy byla v Oslu moje maminka Lenička

Na těch pár dnů v první polovině května, kdy měla do Osla přiletět moje maminka Lenička, jsem se těšila už alespoň měsíc dopředu. A teď už je Lenička zase zpátky na oslovském letišti a za chvíli ji letí letadlo zpátky do Prahy. Zase to tak uteklo. Jako vždycky. Ale nakonec, je to tak jak to je, a ty dny, kdy tu Lenička byla, byly super. Přijela večer ve čtvrtek, v době, kdy končil koncert Justina Timberlakea a byla tu celé tři dny až do dnešního odpoledne. A hodně jsme chodily, prošly jsme takové ty "obvyklé" části města, ale podívaly jsme se i do čtvrti Frogner, která na mě působila úžasně, je plná krásných domů a velkých stromů. S Terezkou jsme zase prošly nově stavějící se čtvrtť na fjordu, která se jmenuje Sørenga a je z ní krásný výhled na "oslovské mrakodrapy" Barcode.
 
Párkrát jsme si zašly na kávičku, měly jsme i "povinně" sushi, protože sushi je tu paradoxně docela levná záležitost, hlavně ve smyslu "cena-výkon", ale hlavně jsme se prostě toulaly po městě. A jen to tak nechaly plynout, žádné plány, že musíme stihnout tohle muzeum a tuhle výstavu. Jen když jsme se byly podívat na opeře, tak jsme se nadchly nápadem jít na balet. Šlo totiž o inscenaci Labutího jezera, ale v mužkém provedení. Bohužel mají všechna představení vyprodané. Škoda, určitě to je úžasná podívaná.

Kupodivu jsme tentokrát ani moc neutrácely, opravdu! Teda, jen jednou, ale to stálo za to. Přesvědčila jsem Leničku i Radana o tom, že je dobrý nápad jít na večeři do restaurace, kam prostě "běžně" nepůjdeme. Nejdřív jsme chvíli hledala na tripadvisoru, ale nakonec jsem to vzdala, protože v té záplavě restaurací se prostě nedala vybrat jen jedna. A tak jsme se vydali na Aker Brygge, protože to je opravdu jedno z nejkrásnějších míst v Oslu a postupně si ho obešli celé, až jsme zvolili tu restauraci, která nás zaujala nejvíc.

Je to restaurace, kam jsem se loni na podzim šla se svým skromným životopisem ptát na práci. Když jsem tam tehdy přišla, ten pán u dveří byl moc sympatický a opravdu mile se mě ptal, jestli bych radši pracovala v kuchyni a nebo jako číšnice. Já mu tehdy nesměle řekla, že "mám-li být upřímná, tak radši v kuchyni, protože to je to, co chci dělat". Když se dozvěděl, že nemám v podstatě žádnou praxi ani relevantní vzdělání, tak se jen usmál a dal najevo, že takto to nefunguje, ale že se mu moc líbí můj přístup :). Věřte mi, že i to mě potěšilo.

Každopádně, tentokrát jsem se tam nešla ptát na práci. Když jsme vešli, tak se nás hned ujal jeden číšník, zavedl nás ke stolu s úžasným výhledem na fjord i radnici a po chvíli nám přinesl menu, kde jste si mohli vybrat z příbližně pěti předkrmů, pěti hlavních jídel a pěti dezertů. Navíc tam byla ještě nabídka sezónního menu, pro kterou jsme se nakonec rozhodli všichni tři. Jen dezert jsme si dali každý jiný. Chuťově šlo o úžasně vyvážené menu, ale přiznám se, že prezentace na talíři mi zaujala snad ještě víc, než chuť.

Číšníci byly moc příjemní a ochotní a celé ty skoro dvě hodiny, co jsme tam seděli, hrálo Jamiroqui. Restaurace je velká a prostorná a taková "minimalisticky elegantní" a velkou výhodou je opravdu i ten výhled, ten je k nezaplacení. Vždycky si takové zážitky užívám a beru je jako takovou příjemnou životní formu, kterou si jednou za čas ráda prožiju ... příště asi zase s Leničkou :)

A tady už jsou fotky. Protože fotky stejně většinou prozradí nejvíc :)

 

 

Nejdřív my všichni :)).
Takto vypadá restaurace Onda zvenku. :)
Na tohle jsem mohla koukat z okna.
Předkrm. Tatarák z lososa s omáčkou z medvědího česneku,
s kaviárem, krutony z rýžového chleba a citronovou trávou.
Nejvíc jsem si, možná paradoxně, pochutnala na té omáčce
z medvědího česneku, byla vynikající.
Hlavní chod. Halibut s chřestem, hráškoým pyré
a jemnou holandskou omáčkou. Delikatesa.
Můj dezert. Čokoládová mousse s kokosem, čokoládovými
sušenkami a zmrzlinou z "passion fruit". Mně ze všech tří
dezertů chutnal nejvíc, ale ostatní si zase nejvíc pochutnali
na tom "jejich" :).
Radanův dezert. Malinová panacotta. Musela jsem Radanovi
slíbit, že mu ji někdy udělám :)
Leničky dezert. Jako jediná si dala ten, co byl původně v tom
sezónním menu. Melounová polévka s vanillkovou ledovou tříští
a jahodami. Pro mě překvapivě to byl opravdu vynikající dezert!

 

A ještě pár dalších  fotek z uplynulých dnů :)

 
V sobotu jsem musela pracovat. Ale Lenička mě přišla vyzvednout
a já mám alespoň fotku z práce :).
 

 

 

pohled na stále rozrůstající se Oslo z Ekebergparku.

 

 

 

 

Česká ambasáda v Oslu.

 

Jeden z mých nejoblíbenějších pohledů je ten
od královského paláce směrem
na Karl Johans gate :).
 

 

A tak zas příště :)
 

Komentáře

Přidat komentář

Odesláním tohoto formuláře souhlasíte s podmínkami služby Mollom.