Malebná Riga na sklonku zimy

Nědele, budíček v 7 hodin ráno. O pět minut později už krájím ananas, protože už byl nejvyšší čas. O čtyři dny později, kdy by byla další šance ho sníst, už by jedlý nebyl. A to by byla škoda, že jo. Dáváme do mého malého oranžového kufříku poslední drobnosti a vyrážíme. Na výlet. Do Rigy. Na čtyři dny.

Bylo polooblačno, spíš slunečno, a tak jsme se rozhodli, že se vyvezeme (schody nebyly v nabídce) nahoru na věž a užijeme si výhled na celé město. A to byla krása. V ten moment jsem byla z Rigy nadšená. Přišla mi barevná, roztomilá, okouzlující.

Vstup na věž kostelu stojí 7 euro/osoba a pokud se v Rize ocitnete, tohle určitě nevynechejte :).

Pohled na Dóm, domečky a na most, který byl inspirovaný bratislavským mostem SNP (slovenského národního povstání).

Domečky jako malované ... a trochu jako v Praze, co myslíte? :)

Ty 4 "oblouky" jsou budovy trhů, o kterých budu psát za chviličku ...

Rižská opera a balet ... Hezká budova, ale nesmíte ji porovnávat s tou dokonalou oslovskou :)

Některé budovy byly opravdu neodolatelné. Barevné, roztomilé. Historické centrum je malebné. Jen je maličké a v klidu si ho projdete za necelou hodinu.

Dům černohlavců na hlavním náměstí. Žádní lidé. Asi v sedm večer...

... což je výhoda pro focení, nikdo vám "nekazí" záběr. Ale je to celé trochu bez života. Doslova.

Druhý den ráno jsme se vydali na centrální tržnici. Byla jsem plná očekávání (přestože to je velice "nepřítomná" věc, že jo ... ale čekala jsem něco jako La Boqueria v Barceloně:)) a pak uviděla "obyčejné" trhy. Plné jablek, okurek, rajčat .. a zase jablek. Takové trochu větší trhy, ale podobné těm, co máme v Prostějově...  Opuštěné, u všech lidí okolo strhané tváře, žádný úsměv ...

...a teď jsem se dočetla, že trhy a ty obloukové budovy, co jsem vám ukazovala výš na fotkách jsou historickou památkou UNESCO. A já jsem asi trochu zmatená, protože můj pocit z toho místa, těch budov, i z té atmosféry byl trochu odlišný. Možná stále zapomínám na fakt, že je stále tak trochu zima, a Riga teprve začíná ožívat ... ale z Rigy jsem měla celkově jiný pocit, než píšou v průvodcích a na internetu ...

... tak se pojďme kouknout na fotky, protože zásobené jsou ty trhy docela dost.

V jedné z těch hal byla obrovská masna, která se prolínala s ovocem a zeleninou

V jiné hale bylo spoustu tradičního pečiva, a koření a sušených plodů ...tam se mi docela líbilo.

Jedno z hezkých míst v Rize byl tento bastionský park. Na facebooku ho někdo přirovnával v newyorskému Central parku. To posoudit neumím, ale věřím tomu, že v létě a nebo na podzim tam musí být krásně. V tomto ročním období a v zataženém počasí působil trochu pochmurně. I tak je ale celkem fotogenický :).

A teď něco málo o Alberta Iela. K něčemu se vám přiznám. Když jsem označovala fotky, které do tohoto článku přidám, na tyto jsem zapomněla. Alberta Iela je ulice, o které vám každý řekne, že na ni musíte jít. Že je to nejkrásnější ulice celé Rigy. A my jsme tam přišli a byly tam budovy. A před nimi spoustu aut. Některé budovy se opravovaly, tak nešly vidět. A to bylo "všechno". A dokonce co víc - má to být všechno :). Má to být ulice reprezentující Art Nouveau neboli secesní styl. Je pravda, že některé ty budovy mají krásné detaily. Ale opět jsem si přišla jako v Prostějově, kde je spousta secesních budov a některé z nich mnohem "krásnější" ... a já tak budu trochu rebel a půjdu proti všem průvodcům, tripadvisorům a všem těmto doporučením. Albertu Iela není potřeba vidět. Projděte se jen tak po Rize a budete mít stejný zážitek :).

A teď už tu mám jen takový mišmaš. Oranžový dům mimo centrum, vstup do nějaké dětské školy, elegantní sochu a tak :) ...

Rižská radnice, která se nachází na hlavním náměstí naproti budově černohlavců.

A zažili jsme i protest .. proti globalismu a proti "LGBT pridům". Dokonce nás zastavila i lotyšská televize a ptala se nás, jestli víme o co jde a co si o tom myslíme. Teda, ptali se Radana, já jsem mlčky stála vedle něj. Bylo těžké poznat na reportérovi, jaký názor na to má on. Každopádně Radan velmi citlivě vyjádřil svůj názor a "fakta" okolo. LGBT je téma, kterým se zabývá už roky ve svých akademických pracích.

A trochu Norska. Kiosek Narvesen byl VŠUDE. Stejně jako norská národní banka.

A v den odjezdu se nám ukázalo sluníčko. A město hned dostalo jiný nádech. Na obrázku je pomník svobody.

Dóm a rižský zámek ...

... co by to bylo za výlet bez skákací fotky? :)

Moje oblíbená ulice, asi. Nevědomky jsem měla potřebu ji fotit pokaždé, když jsme jí procházeli .. na což mě pak Radan upozornil :).

... a znovu kostel sv. Petra

... a na závěr ještě rižské letiště .. která má hodně podobnou atmosféru jako to oslovské. Je útulné a čisté.

Líbilo se vám? Připomínky, pochvaly, nápady, kritiku ... napište mi! Těším se :).