Pá, 22. 01. 2016, 17:21

Like from my diary XVI: Jak jsem hledala sen

vafle

Seděla jsem na posteli, zavřela oči, měla jsem klid a ponořila jsem se do svých myšlenek, poletujících od jedné k druhé a k třicáté. Snažila jsem se. Opravdu jsem jen klidně dýchala a snažila se to najít. O čem to mluvím? 

Pěkně po pořádku. Poměrně pravidelně pročítám několik českých i zahraničních blogů a koukám i na youtube. Ve spoustě věcech se tyto blogerky liší, ale jedno mají v podstatě společné - Měj sny a plň si je. Jdi si za svým. Nevzdávej se. Bojuj. Docela to na mě dolehlo, tak jsem se rozhodla, že se podívám do sebe a zjistím, jaké jsou moje sny. Zjistila jsem, že žádný sen nemám a na chvíli mě to rozhodilo. Jaktože sakra nemám žádný sen? Vždyť všichni mají sny, všichni si za něčím jdou a snaží se o lepší život. 

brunch, vafle, ovoce

Šla jsem dělat něco jiného a po chvilce se k té "snové" myšlence vrátila. Možná celé to plnění si snů akorát vnímám jinak. Pro spoustu lidí je snem třeba to, že jedou na dovolenou do Karibiku. Nebo to, že potkají ideálního partnera. Nebo že mají práci, která je baví. Že budou hubenější. Že vydají knihu, že si otevřou vlastní restauraci/hotel/květinářství... Z tohoto pohledu mám vlastně (téměř) snový život. Až na to, že nic z toho, co žiju, nebyl a není můj sen. Je to jenom život samotný. Je to otevřenost a přijetí okolností, které se dějí kolem mě. Je to o tom, že čemu věnuju pozornost, to se děje. Jakou energii vydávám, taková se mi vrací. Jsem obklopená láskou, protože miluju. Cestuju, protože je to moje priorita. Jsem spokojená se svým tělem, protože poslouchám, co mi říká. Moje práce mě baví, protože v době, kdy pracuju, není nic jiného a lepšího, co bych mohla dělat. Chci si otevřít cukrárnu, ale nesním o ní, prostě k ní jen pomalu směřuju, protože mě baví péct. 

Upřímně, asi trochu slovíčkařím. Sen je jenom slovo. Vyvolává ve mně ale pocit, jako že je naděje, že bude lépe. Někdy. V budoucnu. Až si ten sen/ty sny splním. Pro mě je to jenom iluze. Nic jako "potom" nebo "v budoucnu" totiž neexistuje. Je jenom teď a vždycky bude jenom teď. Takže pokud chceme být spokojení a cítit se dobře, nečekejme na to, až si splníme sny. Prostě jen buďme vnímaví a otevření a dělejme to, co nás baví. To je TO ono. To je ten šťastný život, který se děje právě teď. Nečekejme a užívejme si ho. :)

Mějte se krásně! 

Komentáře

Napsal(a) Zuzka (neověřeno), Pá, 22. 01. 2016, 17:59*

Mám to podobně - taky nemám žádný sen, na kterém bych den co den pracovala, dosáhla toho a toho..a taky si občas říkám to samé co Ty, jestli něco není "špatně" :-) na druhou stranu, vzbudím se, mám radost z rána, těším se na voňavou kávu, pozoruju svítání, těším se na celý den..a to třeba spousta lidí "se sny" nemá :-) zkrátka, taky někdy pochybuji, ale my máme naše malé sny každý den..:-)

Napsal(a) Reakce :) (neověřeno), So, 23. 01. 2016, 16:13*

Podle mého názoru by člověk měl mít sny. Určitě bychom měli užívat každodenní radostí a maličkostí, vážit si dne, i toho, co se v něm stalo, nebo s kým jsme ho mohli strávit. Ale pokud má člověk sen, má také motivaci a motor k tomu, něčeho dosáhnout. Díky snům se můžeme zlepšovat, a vždy když si na ten sen vzpomeneme, popohání nás to dál k lepším výkonům.... :) Určitě je teď a tady, .. ale je také krásné se těšit na ten moment, kdy dosáhneme toho, o co jsme tam dlouho usilovali, pro co se snažili a po celou tu dobu se stávali lepšími ... :)

Ahoj Reakce,

děkuju za reakci :). Máš to hezky srovnané a je super, že tě sny dělají šťasnější a spokojenější. Moje momentální "poznání" je takovéto, není to o tom, že něčemu věřím ... píšu akorát o své zkušenosti, prožitku :) ... nevím, co jiného bych ještě mohla dodat, nejsem "vyvracečka názorů" ... :). Měj se krásně a děkuju! Terez

Napsal(a) Verča - nehladu.cz (neověřeno), Po, 25. 01. 2016, 21:57*

Ahoj Terez, 

škoda, že se nám už tvůj blog nezobrazuje v newsfeedu bloggera, takhle zapomínám číst :( 

Tohle je úplně super článek a úplně se v tom vidím. Také nemám sen, ale cíl. Nemám ráda sny, protože mi připadají nereálné. Jsem pak přetažená, když za nimi jdu a oni se neblíží a jsem smutná, že se neplní. Zato cíle, i když jsou náročnější, se postupem času plní a přibližují. V tom vidím ten hlavní rozdíl. Nemám ráda motivační články ani videa a ten pocit, že bych měla mít sen, mi je nepříjemný. Možná to opravud je jen slovíčkaření... :)

Ahoj Veru,

děkuju za komentář, jsem ráda, žes sem nahlídla, i když se ti to už nezobrazuje na newsfeedu :). (Navrhuju přidání se do newsletteru, budu je rozesílat asi jednou měsíčně - rozhodně nebudu spamovat - a tak ti ty články prostě přijdou a je jedno jestli zapomeneš nebo ne ... jak ti to vyhovuje :)).

A děkuju za tvoje slova, vlastně to asi vnímám podobně, i když to určité slovíčkaření je... vím, že spoustu lidí, kteří mi psali třeba zprávy, to pochopilo tak, že jsem proti snům ... že místo toho "sněte a plňte si sny" píšu o opaku ... já se přitom jen tak nějak potřebovala vypsat ze svojí zkušenosti, z toho jak to vnímám, co "funguje" u mně ... Vím, že pro spoustu lidí jsou sny důležité, a je to super, jestli je taková jejich zkušenost, já prostě nic takového nemám a po chvilce přemýšlení mi došlo, že se proto nemusím cítit blbě :) ... Takže hlavně proto tento článek! :)

Měj se krásně a pozdravuj Andy! :) Terez

Napsal(a) Renča (neověřeno), Pá, 29. 01. 2016, 11:11*

Terezko,

líbí se mi jak ten život bereš , tak jak všechno přichází a umíš to skvěle přijmout.

Moc Ti přeju,aby se Ti sen s cukrárnou splnil , ať ji otevřeš kdekoli na světě :)

Já přijedu na ty nejlepší vafle s ovocem a jen tak se mě nezbavíš a budu se vracet,to je jasný :)

Taky by Ti mohl někdo nabídnout napsání knížky,pokud by jsi Ty sama o to samozřjmě stála....

Myslím,že jsi ohromně bystrá ,skvěle píšeš a Tvůj blog je jiný a takový upřímný.

Měj se zatím moc hezky.

Renča

Ahoj Renčo,

tento nádherný text už jsi mi psala do toho úžasného emailu, ale chci ti za něj ještě jednou poděkovat. Je fakt příjemné to číst a moc si toho vážím! :)

I ty se měj krásně, Terez.

Napsal(a) Káťa (neověřeno), Po, 01. 02. 2016, 12:44*

..taky už mě to napadlo, že ty "motivační" články i blogy, mohou i deprimovat, ty kdo "kod jen tak žijou" ....jakoby hodnota bytosti měla být v tom, čeho dosáhla, co dokázala a jak viditelná u toho uměla být...pak se z toho stává soutěž třeba v tom co by mělo být niternou radostí a zábavou- soutěž blogerka roku, soutěží se ve všem...ale zase třeb ata vítězka jednou bude moct ovlivnit druhé v něčem přátelském pro planetu..takže je i tak všechno jak je v pořádku:)  ..já neusiluju o výkon,ale o zážitky a prožitky..moje přání je žít radostně a rozesmívat a potěšit druhé ..jen tak tím že jsem:) a mám potřebu i ovlivnit , tak hledám a ráda se dělím o nalezené...většinou se to týká hledání vědomého bytí...dobrodružství uvnitř sama sebe:) moje největší přání je jen tak vlát v harmonii vnitřní i okolní..pátrám jak to naplnit:)...v té soutěži jsem dala hlas  tobě, protože jsi podle mě ta,co může ovlivnit v tom,co zajímá mě:)

Ahoj Káťo,

moc ti děkuju za komentář! :) Na mě tyto motivační články taky občas působí "demotivačně", ale vím, že to je zase jenom moje vnímání, tak trochu můj "problém" :). 

Každopádně píšu o tom, co žiju a prožívám a moje hlavní "motivace" je být v souladu sama se sebou, ať je to líbívé nebo ne. Jsem ráda a vděčná, že většina lidí čte mé články otevřeně a hledá si v nich něco pro sebe. Hledá svou zkušenost. Je jedno, jestli se mnou souhlasí nebo ne. 

Vypadá to, že máme podobnou zkušenost, podobné "poznání" a taky podobné přání. Moc mě to těší! Za hlas moc děkuju, vážím si ho, opravdu! :)

Měj se krásně, Káťo, a prožívej všechno, co se děje naplno. Prožij to všechno! :) Tereza

Napsal(a) Pája (neověřeno), Čt, 17. 03. 2016, 08:23*

Zajímavý článek. :) Podle mě pokud je člověk spokojený se svým vlastním životem, nepotřebuje si dávat cíle. Ale pro spoustu lidí ty cíle jsou něco, co je pohání, a co jim dává energii snažit se o něco víc. Ty máš to štěstí, že tu energii máš asi sama v sobě. :)

<a href="http://welcometowonderland.cz/">Welcome to Wonderland</a>

Napsal(a) Bětka (neověřeno), So, 01. 04. 2017, 17:15*

Ha - a ty hesla všech těchto rádobynaplněných bloggerů mě zrovna pěkně štvou - a to tak, že čtu jen tebe, protože ty žádný takový prázdný hesla jako "live your dreams" nemáš :-) To je přeci úplně na hlavu postavené, lpět tak na svém snu, že jedeš jako buldozer a neohlížíš se, jestli tím třeba někomu neublížíš, nebo jestli ti život nepřinesl něco lepšího pro tebe... Stojím si dost za tím, že člověk sám by si svůj život tak hezky nenaplánoval, jak to dělá...no, já jsem katolička, takže říkám Pan Bůh, ale může se tomu říkat i "život", "osud"..a kdovícoještě. Takže tak - a ještě jedna věc - když máš sen, tak se taky často může stát, že tvůj partner má sen jiný (třeba jen o trošičku, ale jiný). A kdybyste oba "žili své sny", tak se taky může stát, že každý budete někde jinde, no ne? Stejně se jeden - nebo oba - musí jednou přizpůsobit.. Čaukoo B.

Přidat komentář

Odesláním tohoto formuláře souhlasíte s podmínkami služby Mollom.