Čt, 13. 06. 2013, 18:31

Alicia Keys v Praze

Dnes nechci psát o jídle. Včera se mi splnil sen a totiž - byla jsem na koncertu Alicie Keys. Nejsem moc koncertní "typ", byla jsem na nějakém všehovšudy párkrát, o to šťastnější ale jsem, že jsem mohla být na koncertu Alicie Keys, která je mojí nejoblíbenější zpěvačkou už od malička (od dvanácti, třinácti, kdy vydala "The diary of Alicia Keys. Mám ale naposlouchaná všechna její alba, nejvíc poslední tři ("As I am", "Element of freedom" a "Girl on fire"), takže nejvíc mě minulo to první - "Songs in a minor", které jsem poslouchala a poslouchám až zpětně. Pamatuju si, že před pěti lety v Americe jsem své tehdejší hostfamily vyprávěla, jak moc bych chtěla jednou na její koncert ...
 


Ještě než začnu psát o samotném koncertu v Praze, snažila jsem se vzpomenout si na všechny skladby, co od ní včera zazněly a seřadila jsem (si) je podle alb:

Songs in a minor (2001)

 

 

- Fallin
- A woman´s worth
 
The diary of Alicia Keys (2003)
- Karma
- You don´t know my name
- If ain´t got you
- Diary
 
Unplugged (2005)
- Unbreakable
 
As I am (2007)
- No one
- Like you´ll never see me again
 
Element of freedom (2009)
- Doesn´t mean anything
- Try sleeping with a broken heart
- Un-thinkable
- Empire state of mind
 
Girl on fire (2012)
- Brand new me
- When it´s all over
- Listen to your heart
- New day
- Girl on fire
- Tears always win
- Not even a king
- Limitedless
- Skryté outro ze songu 101
 
A zazněla i znělka z bondovky - Another way to die

Koncert měl začít ve 20:00 a taky že začal. Arénou se rozezněl hlas zpěváka Miguela, zatímco většina lidí ještě nebyla na svých místech a tak se člověk musel pořád zvedat a pouštět lidi atp. Tento Miguel vůbec nebyl špatný, pamatuju si, že jsem viděla nějaký nedávný Aliciin rozhovor, myslím v Ellen show a ona ho tam moc vychvalovala. Měl moc příjemný hlas a stylově zpíval mně blízké r´n´b, problém byl hlavně v tom, že ty jeho písničky nikdo moc neznal a všichni stejně čekali na "hlavní hvězdu".

Ta se na scéně objevila pár minut po deváté. Nejdřív zazněla přibližně věta z notoricky známé "Empire state of mind", to byla Alicia ještě za oponou a potom, co jsme ji poprvé uviděli, začala zpívat píseň "Karma" z jejího druhého CDčka a koncert začal naplno. Alicia byla celý koncert, až na úplný závěr, oblečená v jednom oblečení a podle mě jí to moc slušelo. Vždycky se mi na ní líbilo, že je taková "paradoxní". Přestože nemá obrovskou show, nepřevléká se po každých dvou skladbách, většinu koncertu sedí za klavírem (včera průběžně střídala tři), její koncert je převážně postaven na jejím hlase, vyprodává velké haly a moc jí to na nich svědčí.

Alicia píše texty hlavně o ženské "síle", o ženách obecně (Superwoman, Woman´s worth) a taky o lásce. Přestože jsem její obrovská fanynka, přijde mi, že většina songů, ze kterých se staly velké hity, nepatří mezi ty nejlepší z jejího repertoáru. "Doesn´t mean anything" je jediná skladba, kterou z alba "Element of freedom" vynechávám a "Not even a king" je jedna z mých nejméně oblíbených na posledním "Girl on fire". Tyhle dvě bych z koncertu klidně vynechala a zařadila místo nich třeba "Wait til you see my smile", "Love is blind", "Wreckless love" nebo "One thing". Pointou mi (Doesn´t mean anything a Not even a king) přijdou podobné "If ain´t got you", které ale rozhodně nechci nic vytknout, protože je to podle mě jedna z nejlepších písní, co Alicia kdy napsala a vydala.

Z těch nových skladeb mě neuvěřitelně potěsila "Brand new me", Alicia ji zazpívala snad lépe, než na desce a ta písnička krásně gradovala, nehledě na to, jak silný šel z Alicie pocit, že se s touto skladbou ztotožňuje. Mám moc ráda "When it´s all over" a pozvolný přechod do "Limitedless" byl moc fajn. "New day" a "Girl on fire" jsou zrovna ty hity, které mi vůbec nevadí a naopak, podle mě jsou jak dělané na koncerty a bylo to vidět i na "divácích/posluchačích". "Listen to your heart" a "Tears always win" bych klidně oželela, ale když vezmu v potaz, že tahle tour je v rámci jejího posledního cdčka, své místo tam měly.

Moc mě potěšilo zařazení "Try sleeping with the broken heart", v momentně, kdy se světla změnily na fialovou, jsem přesně věděla, o jaký song se jedná :). Klavírní závěr této skladby byl dokonalý. Miluju písničku "Un-thinkable", takže jsem moc ráda, že zazněla, stejně tak jako "Fallin", to je prostě klasika a mám takový pocit, že je to jediná písnička, kterou s Alicií zpívaly i davy. Krásné byla i komorní "Diary", kde se za Aliciou na plátně objevovaly různé nápisy související se skladbou. Tu písničku jsem často poslouchávala v Americe a tak jsem si zavzpomínala, stejně jako u "Like you´ll never see me again". Oželela bych "No one", ale chápu, že je to hit.

Úplný závěr s "Empire state of mind", kde občas v textu zaměnila New York za Prahu se moc povedl a publikum, hlavně v závěru, reagovalo skvěle. Z Alicie šla úžasná enegie, miluju její způsob mluvy, neřekne toho moc, ale když mluví, má to hlavu a patu a má úžasnou dikci. Četla jsem pár názorů, kde se zmiňuje, že by v postatě měla zůstat pouze u piana, ale mně osobně její pohyb a limitovaný tanec po pódiu nevadil, naopak.

Abych to celé shrnula, jsem opravdu šťastná, že jsem tam mohla být, moc jsem si to užila a můj "vztah" k ní se stále prohlubuje. Kdybych měla udělovat procenta, dala bych tak 95% a to jen proto, že bych prostě některé písně vyměnila za jiné. Jinak to z mého pohledu nemělo chybu.

P.S: Nefotila jsem moc, protože jsem jednak byla poměrně daleko a hlavně jsem si koncert chtěla převážně užít, ale pokud se chcete podívat na kvalitnější fotky, stačí si vygooglit "Alicia Keys v Praze" :)

 

 

 

Tady na této fotce jsem neplánovaně zachytila Daru a Rytmuse :)
 

 

Úvod ..
 

 

 

Try sleeping with a broken heart
 

 

 

Krásné komorní "Diary" ..

 

Přidat komentář

Odesláním tohoto formuláře souhlasíte s podmínkami služby Mollom.