Juletid 2016 - Jak jsem k vánoční náladě přišla

Vešla jsem do našeho bytu a klíčky jsem pověsila na věšák! To je docela cool. Sundala jsem si bundu, šálu a čepici a týjo, tady je další háček, kam to můžu pověsit. Vyzouvala jsem si kozačky a pěkně si je srovnala do botníku, protože ano - my máme dokonce i botník! Juhuu... Právě jsem vás seznámila s myšlenkovými pochody, které jsem měla asi před tři čtvrtě hodinou, když jsem přišla domů. Já vím, mít v předsíni věšák a botník je asi normální, ale my jsme evidentně trochu zpomalení, protože nám o tom stačilo přesně jeden rok, tři měsíce a dvacet jedna dní mluvit a asi půl hodinu na to, abychom to udělali. A já z toho mám radost jak malá holka!

O tom ale tento článek není. Asi. Já totiž moc nevím, o čem je. Jen mám "psací náladu" a jsem nadýchaná vánoční atmosféry, tak mám chuť ji sdílet. 

Upřímně, v posledních dvou týdnech jsem neměla vůbec žádnou inspiraci. Byla jsem pořád v práci a pak mi zase nebylo moc dobře a tudíž jsem se z toho radši chtěla vyležet a vkuse tedy byla pod peřinou. Venku bylo většinou velmi pochmurno, tma, pršelo a doma jsme zase měli bordel, který jsem neměla sílu uklidit (to je tak trochu výmluva, ale přece vám tu neprozradím, že jsem prostě jenom hrozně líná, že jo!) On to prostě je fakt, že největší inspiraci vždycky najdeme v sobě, ale když doslova nic produktivního neděláte, je dost těžké ji najít :). Ale pak stačí málo - jednoduše jen vyjít ven, nadechnout se čerstvého vzduchu a nechat do sebe proudit okolní atmosféru, najednou to jde, i když jen popisujete své pocity, myšlenky a to, jak jste se k tomuto "poznání" dostali. Prostě jen píšete, protože to jde samo :).

Vyšla jsem tedy do města, klapaly mi boty, na hlavě jsem měla svůj vínový klobouk (tomu předcházelo asi tříminutové zírání na větve stromů z okna a zjišťování, jestli fouká nebo ne, protože minule to nedopadlo podle plánu a kloubouk jsem celou cestu držela v ruce) a dokonce jsem si dala i červený lesk na rty. Cítila jsem se krásně. Celý den volna a je jen na mně, co s ním udělám. Byla asi jedna hodina a já se ocitla před vánočními trhy - Jul i Vinterland aneb Vánoce v zimním království. Hned na začátku mě potěšilo, že se tam neprochází davy lidí, ale jen pár a mám tak prostor koukat pořádně kolem sebe, prohlížet si věci z blízka a taky fotit. To mi vážně v poslední době chybělo, cítila jsem obrovský příval energie, když jsem vytáhla foťák. Letos na trzích k ruskému kolu přibyly dva kolotoče. Není divu, když vánoční trh pořádá Tusenfryd, což je velký zábavný park kousíček za Oslem. Vypadá to tam pohádkově, seversky a útulně a to i když už zase stihl všechen sníh roztát. Miluju vůni pražených mandlí a i když jsem si tentokrát žádné nekoupila, chvilku jsem se před tím stánkem zastavila a vrátila se na moment zpátky v čase :). U stánku s barevnými donuty jsem si zase vzpomněla na Markét a Berťase, protože vím, jak je milují a těší se na ně celý rok. 

Vycházela jsem ze "zimního království" a nějak automaticky zahnula doleva, směrem na Aker Brygge. Musela jsem si trošku přidržovat klobouk, u vody trochu fouká. Promenáda je skoro prázdná, to se skoro nikdy nestává. Sedám si chvilku na molo, pod sebe si dám alespoň rukavice, abych nebyla na studeném. Koukám na vodu a jen si tak medituju. Je to zvláštní, člověk je v klidu, nedělá nic a přitom se pak cítí nabitý energií. Dochází mi, že je docela rozdíl mezi "vědomým nic" a "pohodlným, pasivním nic"... Na určité úrovni to samozřejmě je jedno a to samé, ale v "praktickém životě" jedno ubíjí a druhé nabíjí :).

Měla jsem ještě chvilku času, tak jsem usoudila, že je čas na každoroční dávku Starbucks. Bylo zrovna nejblíž a nebylo narvané. Nevěděla jsem, co si dát, chvilku tápala a pak mi zrak padl na perníkové latté, tak jsem si jedno sojové objednala. Překvapilo mě, jak drahé to je. A přeslazené. Za ten rok, kdy tam nechodím, na to vždycky stihnu zapomenout. Taky mi přijde, že v Norsku Starbucks moc nefunguje - je tu spoustu jiných a daleko lepších kaváren a když už má někdo chuť jít do nějakého řetezce, vybere si Espresso House, který je sice Starbucksu podobný, ale alespoň je švédský a oplývá skandinávskou atmosférou. 

Do čtvrté, kdy jsem měla sraz s Radanem, ještě zbývala trocha času, tak jsem obešla pár obchodů s interiérovým designem. Všude to teď vypadá tak krásně. Já si v tašce odnášela akorát zásobu čajových svíček a umělou vánoční hvězdu neboli pryčec nádherný, kterou měli v 70% slevě a já usoudila, že při mých (ne)zalívacích schopnostech mi tato poslouží déle, než ta čerstvá. Uvažovala jsem ještě nad vánočními polštáři, ale přišlo mi to zbytečně předražené. Tak mě napadlo, že si nějaké vyrobím doma pomocí tavící pistole. Kterou nemám. Zatím.

Ve čtyři jsem vyzvedla Radana v práci a společně jsme se znovu vydali k trhům. Už tam bylo o poznání víc lidí, ale stále mi to přišlo jako takové "ticho před bouří" a bouří myslím tento víkend, jakožto první advent. Ruku v ruce jsme si prošli celé trhy kolem dokola, až Radan navrhl, že bychom si mohli koupit churros, "protože to v sobotu poprvé ochutnal od nějakého kolegy a je to docela chutné, jako takové malé pampúšiky v tvare hovienka. Na to se nedalo říct ne, že jo! Vychytáme zrovna čerstvou várku, necháme si na to nasypat skořicový cukr a je to fakt vynikající. 

Když jsme se vrátili domů, bylo asi čtvrt na šest. Přesvědčila jsem Radana, že je dobrý nápad, abychom si vánočně vyzdobili obývák. Zavěsili jsme barevná světýlka na krb a když trochu přimhouříte oči, uvidíte jakoby výřez z vánočního stromečku. Pro posilnění pocitu jsem ještě přidala báňky. Vyřádila jsem se taky na parapetu, ze kterého mám fakt radost, protože jsem využila všechno, co jsem tu za poslední tři roky koupila a nevypadá to přeplácaně. Jen ta okna ještě pořád nejsou umyté, ale pšššt :). Výzdobu doma vám ale ukážu jindy, s vánočním tématem jsem teprve začala. Mně až do včera pořádně nedošlo, že už jsou docela brzo, ale teď jsem toho pro změnu plná. Tak snad jste podobně naladění jako já :).

Těším se. Během letošních Vánoc mě čeká několik "poprvé", o kterých určitě chci psát. A taky budu péct. A letos chci zkusit i vegansky. Tak dejte vědět, jestli by vás takové recepty zajímaly... 

Mějte se krásně a užívejte!